Je krásná, zábavná a chytrá, což stačí, aby se ze zajaté otrokyně a řadové konkubíny vypracovala na sultánovu manželku a stala se jednou z nejmocnějších a nejvlivnějších žen v osmanské historii.
Vojvodství Červená Rus, které je součástí Polského království (dnes Ukrajiny), leží na hranici s Osmanskou říší a trpí loupežnými nájezdy Tatarů, kteří tu, mimo jiné, loví místní obyvatele, aby je odvlekli do otroctví.
Kolem roku 1520 se jim při jednom z nájezdů dostává do spárů také patnáctiletá slovanská dívka Alexandra nebo možná Alena Lisowska (1505–1558).
Lepší sultán v hrsti, než hrdost na střeše
O dva roky později ji koupí Ayşe Hafsa Sultan (1478–1534) a daruje synovi, sultánovi Sulejmanovi I. (1494–1566) do jeho harému zvaného Bab-us-saade (Brána blaženosti).
Roxolana, jak jí říkají, není jen krásná, ale také chytrá a pragmatická.
Ví, že dveře domů jsou zavřené, a tak se rozhodne hrát s kartami, které jí osud rozdal. Přestoupí na islám, vzdělává se a postará se, aby si jí sultán všiml. Ten si krásku se hustými zrzavými vlasy skutečně oblíbí.
Není totiž jen tělem s ladnými křivkami, ale také veselou a zábavnou společnicí. Během let si Sulejmána zcela získá a dosáhne toho, že poruší tehdejší dynastickou tradici a v roce 1530 se s ní ožení.
Nepostradatelná
Je to poprvé v historii, kdy se otrokyně stává sultánovu zákonnou manželkou. Dostává od něj titul Haseki (Milá srdci) a už také není zvána Roxolana (Ta Rusínka), ale Hürrem (Ta radostná).
Je nejen zkušenou milenkou, ale také inteligentní a zajímavou společnicí, skvěle se orientující v umění i státních záležitostech. Patří k nejvzdělanějším ženám své doby a pro sultána se stává nepostradatelnou.
Nezůstává však jen manželkou, která si ve dnech odloučení s manželem dopisuje vytříbenými verši v perštině a arabštině. Jako jeho poradce významně ovlivňuje politiku a podle některých historiků dokonce přes manžela de facto Osmanské říši sama vládne.
Přijímá zahraniční vyslance, vede diplomatickou korespondenci, a protože stále cítí silné pouto k rodné zemi, zajistí zklidnění vztahů mezi Osmanskou říší a Polským královstvím.
Také zařídí, aby už se k sultánovu srdci nedostala žádná jiná žena a až do své smrti zůstává jeho jedinou partnerkou.
Jde přes mrtvoly?
Po smrti jejich nejstaršího syna Mehmeda (1521–1543) na neštovice se Hürrem rozhodne umést cestu na trůn druhému synovi Selimovi (1524–1574), čemuž brání pouze Sulejmanův prvorozený Mustafa.
Využije proto v roce 1553 napjaté situace a „varuje” Sulejmana před Mustafovým plánem sesadit ho z trůnu.
Sultán, když se mu do rukou dostanou důkazy, to vyřeší tím, že svého nejstaršího syna nechá popravit. Podle některý pramenů uškrtit tětivou luku.
Každopádně účelu je dosaženo a její syn dosedne v roce 1566 na trůn jako Selim II., čehož se však ona sama již nedočká. Po krátké nemoci, pravděpodobně malárií, totiž 17. dubna 1558 zemře ve spánku.