Kam se na něj hrabou všichni ti zazobaní basketbalisté, fotbalisté, hokejisté či golfisté. Oproti římskému vozatajovi to jsou jen chudí příbuzní.
Gaius Appuleius Diocles si už v době starověku vydělá za svou kariéru tolik, že ho dosud nikdo nepřekonal a stále je hodnocen jako nejbohatší sportovec historie.
Jedním z center zábavy je ve starém Římě Circus Maximus, kolosální sportoviště, kde se před očima více než 150 000 lidí odehrávají velkolepé podívané.
Zdaleka nejoblíbenější jsou závody vozatajů, jejichž bitvy na sedm kol kolem oválného stadionu jsou napínavější než římská jevištní dramata. Každý vůz má jednoho řidiče a je obvykle tažen čtyřmi koňmi (někdy i dvěma).
Vítěz si zajistí peníze i slávu jako dnešní hvězdní sportovci. Jen jednoho ale díky jeho úspěchům provází statut závodní legendy. Nejlepšího z nejlepších. Jmenuje se Gaius Appuleius Diocles (?104–po 146).
Pan (takřka) neporazitelný
Oproti řadě svých soupeřů – otroků, má Diocles velkou výhodu – svobodu (ačkoliv podle mínění některých historiků mohl i on být otrokem).
Zatímco drtivá většina soutěžících musí výdělky odevzdávat svému majiteli, on si nejenže finanční odměny ponechává, ale jeho společenské postavení mu také umožňuje dobře se najíst, odpočinout si a lépe připravit na další závod.
To z něj v kombinaci s obrovským sportovním talentem udělá pana (takřka) neporazitelného. A když se náhodou někomu podaří dojet do cíle dříve než on, většinou skončí alespoň druhý či třetí.
Ze 4257 absolvovaných závodů se čtyřmi koňmi jich vyhraje 1462, v 861 případech je druhý a 576krát třetí.
Začíná jako mladík
Původně se přitom má stát lodníkem. Stejně jako jeho otec. Diocles ale odmítne jít v jeho šlépějích a místo toho už v 18 letech popadne opratě a vyrazí na svůj první závod.
Zprvu to drhne. Několikrát skončí mezi posledními. Velmi brzy se ale začne drát na povrch jeho výjimečný talent a samozřejmě také tréninková dřina.
Zprávy o neobvykle nadaném vozatajovi se šíří rychlostí blesku, a tak je v roce 122 Diocles pozván do Říma, aby začal závodit v aréně Circus Maximus, což představuje vrchol každého vozataje v říši.
Vyhrát, ale také přežít
Tady publikum okamžitě uchvátí svou charakteristickou taktikou. Většinu závodu se drží zpátky, aby v posledním možném okamžiku zavelí k dechberoucímu finiši. Soupeření vozatajů přitom není žádná gentlemanská záležitost.
Dost často nejde jen o to vyhrát závod, ale také ho přežít. Jezdci se navzájem agresivně vytlačují z dráhy, což vede ke krvavým kolizím. Pár horkých chvilek zažije i Diocles. Několikrát je zraněný, ale nikdy ne tak, aby musel závodění pověsit na hřebík.
To udělá dobrovolně až ve svých 42 letech. S opratěmi v rukou stráví 24 let. Za tu dobu vydělá téměř 36 milionů sesterciů, což se dnes rovná zhruba 15 miliardám dolarů, v přepočtu asi 343 miliardám korun.