Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska…Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg.

Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který způsobuje škody v tamních ekosystémech a představuje extrémní hrozbu pro původní přírodu.

Výskyt, šíření a stav populací sumců sledují vědci v rámci evropského projektu LIFE Predator v celkem 48 jezerech a nádržích Itálie a Portugalska, zároveň testují různé metody odlovu těchto vrcholových dravců.

Stav populace invazního sumce velkého zkoumali čeští hydrobiologové s odborníky z University v Lisabonu minulý týden na nádrži Cedillo v oblasti Parque Natural do Tejo Internacional na hranicích Portugalska a Španělska.

U všech sumců zjišťovali jejich růstovou výkonnost, tělesnou kondici, pohlaví, jejich potravu, odebírali jim struktury na určení věku (obratle a ploutevní paprsky) a rovněž svalovou tkáň k analýze případné toxicity…Celkem ulovili přes 40 sumců, deset z nich vážilo více než 30 kg.

„Všichni sumci byli ve výborné tělesné kondici, u řady z nich jsme zaznamenali přítomnost viscerálního tuku,“ říká vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Poměr pohlaví byl u této ryby v nádrži vzácně vyrovnaný a její jídelníček velmi pestrý, potvrzený byl i kanibalismus.

„Podle očekávání využívali sumci na přehradě Cedillo širokou škálu potravních zdrojů, od nepůvodního raka červeného přes zdomácnělého kapra, nepůvodního karase, okounka, candáta, slunečnici a ouklej až po původní iberské endemity, to znamená druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě, a to parmu bocagei, vzácnou parmu comizo nebo ostroretku druhu Parachondrostoma polylepis,“ uvádí Lukáš Vejřík, člen týmu LIFE Predator.

Pro odlov sumců použili vědci metodu dlouhých šňůr (long-lines). Ta je převzata z mořského prostředí, kde se používá k cílenému lovu největších predátorů, jako jsou mečouni, marlíni, plachetníci, tuňáci nebo žraloci.

Standardizuje v jeden čas lovecké úsilí řady rybářů specializujících se na lov velkých druhů dravých ryb…Současně s metodou long-lines testovali odborníci také účinnost metody velkookých, zřasených tenatových sítí, kterou na přehradě Cedillo používá rodina místních profesionálních rybářů.

Ti pro tento způsob lovu a komerční využívání přehrady obdrželi jako jediní z místní komunity licenci od regionální samosprávy…Obě odlovné metody mají být následně v projektu LIFE Predátor použity k tlumení a eradikaci invazního sumce a obě již v minulosti vykazovaly vysokou efektivitu lovu.

Nikdy však nebyly testovány souběžně ve stejný čas na stejné lokalitě a pracovními týmy, které pro použití těchto metod mají potřebné know-how, kvalifikovaný personál a vybavení. Celkem bylo oběma metodami na nádrži Cedillo uloveno přes 1,1 tuny sumce velkého.

Efektivita lovu obou metod, přepočtená na pracovní úsilí jednoho člověka, byla zcela srovnatelná. Výrazně se však testované metody lišily v podílu takzvaného by-catch, tedy nechtěného úlovku.

„Zatímco v případě zřasených tenatových sítí představoval by-catch téměř 70 % úlovku, zejména kapra, kterého však profesionální rybáři ekonomicky velice dobře zužitkují, u metody long-lines byl v úlovku zastoupen pouze a výhradně sumec velký.

Zřasená, velkooká tenata také lovila sumce v průměru téměř třikrát menší než long-lines,“ říká Martin Čech…Na veškerý průběh výzkumných prací projektu LIFE Predator dohlíželi přímo na hladině nádrže Cedillo pracovníci parku Parque Natural do Tejo Internacional, lovecké aktivity a příslušná povolení byla kontrolována i místní policií.

Metody monitoringu a tlumení invazního sumce velkého si přijeli prohlédnout a vyzkoušet odborníci z výzkumných institucí z nedaleké španělské Extramadury, natáčela je španělská televize a zajímal se o ně portugalský tisk.