Co vedlo k tomu, že lidé mají různou barvu pleti?
Vědci dlouho věřili, že tmavá pleť na jihu vznikla jako ochrana před škodlivým zářením, a na severu se uchytila pleť světlá proto, že dokáže lépe vytvářet důležitý vitamin D tam, kde slunce tolik nesvítí. Poslední výzkumy však ukazují, že příčiny mohly být docela jiné.
Čím se řídí evoluce?
Například americký profesor dermatologie Peter Elias tvrdí, že tyto důvody nejsou dost pádné, aby se jimi evoluce řídila.
Nejrozšířenější typ rakoviny kůže se totiž nejčastěji objevuje u lidí ve věku okolo 70 let, což je vysoko nad hranicí tehdejšího průměrného věku. Nebylo tedy akutně potřeba, aby se evoluce právě proti této hrozbě bránila tmavým zbarvením kůže.
Naproti tomu má tmavá pleť jiné, naprosto očividné výhody, které mohla chtít příroda využít.
Dokonalá ochrana
„Naše laboratorní testy ukázaly, že tmavě pigmentovaná kůže je daleko odolnější než světlá. V horkém prostředí se navíc uplatní i to, že lépe zadržuje vodu,“ vysvětluje profesor Elias.
Zásadní pak zřejmě byl i fakt, že tmavá kůže je na povrchu kyselejší než světlá. Nižší pH pak funguje jako ideální ochrana proti bakteriím a infekcím, což v africkém prostředí hraje důležitou roli.
„Právě tyto vlastnosti mohly být důvodem, proč si evoluce v tomto prostředí zvolila tmavou pleť,“ dodává Elias.
Vitaminem to nebude
Pochybnosti jsou i nad vznikem světlé pleti. Opravdu zesvětlala kvůli tomu, aby organismus dokázal vytvořit dostatečné množství vitaminu D tam, kde slunce svítí daleko méně?
Ukazuje se totiž, že Evropanům zesvětlala kůže teprve před osmi tisíci lety, do té doby byli daleko snědší. Se zajímavou teorií přišla profesorka kalifornské univerzity Mary L. Williamsová.
Pleť podle ní Evropanům zesvětlala, když si v chladném prostředí začali vyrábět oděvy. Právě tato umělá ochrana znamenala, že nebylo nutné mít kůži tolik odolnou. „Pro organismus je vytváření a udržování tmavé pleti energeticky náročnější.
Pokud již nebyla potřeba, energie v těle byla přesměrována jinam,“ vysvětluje Williamsová.