Ačkoli by se mohlo zdát, že o antických civilizacích víme prakticky všechno a že už nás nemůže nic překvapit, opak je pravdou.
Stačí pohlédnout do dějin starověkého Říma, abychom zjistili, že nevyjasněných otázek, které s ním souvisejí, je stále celá řada. Přinášíme ty nejzajímavější z nich. Co vrtá hlavou historikům i milovníkům záhad?
Po skále běží bosá dívka s lucernou v ruce. Opatrně se vyhýbá nerovnostem a výčnělkům v hrubě otesané chodbě. Konečně zaslechne tlumené hlasy, ještě zrychlí a vbíhá do malé podzemní jeskyně, osvětlené desítkami svíček.
Asi dvacítka lidí zde klečí před provizorním oltářem, u kterého káže vysoký muž s dlouhým plnovousem. „Jdeš pozdě, mé dítě,“ usměje se kazatel. Dívka jen něco špitne a rychle se přidává ke společné modlitbě.
Tu ale o několik chvil později přeruší rychle se blížící dusot několika párů bot. Malá křesťanská komunita ví, co má dělat. Rychle sbírají všechny věci a spěšně odcházejí jiným východem pryč.
Krátce poté, co zvuk odcházejících dozní v dálce, se v jeskyni objevují pretoriáni, kteří dostali tip od jednoho svého informátora. Jejich snaha je ale marná. Žádné stopy po rozvratné skupině, která hlásá bludy proti bohům a císaři.
Tentokrát římské podzemí krev neochutná. Bylo tomu ale tak vždy?
Prozkoumána je jen část
Prakticky každé starobylé město ukrývá pod svými ulicemi síť podzemních chodeb a místností. I pod Římem najdeme zcela jiný svět. Svět, který tvoří tajemný labyrint tunelů, podzemních lomů a jeskyní.
Každým rokem se v Římě odehraje několik desítek případů, kdy se do podzemních prostor propadnou části ulic nebo domů.
Neustále jsou tak odkrývány další a další chodby a místnosti a badatele nepřestává fascinovat, jak rozlehlá a propletená síť katakomb se pod městem nachází. Některé zdroje uvádějí, že podzemní ulice mají dohromady přes 700, nebo dokonce přes 1000 km!
Skončily tam oběti moru?
Jak se při jednom průzkumu ukázalo, podzemní prostory byly využívány v jeden čas i jako pohřebiště. Při nouzových záchranných pracích v katakombách v roce 2003 je totiž náhodou objevena podzemní chodba ukrývající stovky hrobů naskládaných jeden na druhý.
A zatímco zpočátku se zdálo, že tam byly mrtvoly přinášeny v průběhu času, archeologové nakonec docházejí k tomu, že tam byla velká část mrtvých uložena ve stejnou dobu.
„Muselo se odehrát nějaké masové úmrtí, něco, čemu archeologové říkají krizová událost,“ vysvětluje britský historik Michael Scott (*1981).