V Egyptském muzeu v Káhiře, jen pár vitrín od slavného Tutanchamona, spočívá za sklem archeologický nález, který v návštěvnících budí úžas.

Nádherný stříbrný sarkofág je snad ještě zajímavější než ve zlatě vyvedená maska Tutanchamona, a přesto jej nikdo nezná. Proč tomu tak je? A kdo byl faraon, jehož tělo v něm kdysi odpočívalo?

Píše se březen roku 1940. Francouzský archeolog Pierre Montet (1885–1966) pracuje na vykopávkách v egyptském Tanisu, ve městě zapadlém v písku a stínu slavných míst jako Abú Simbel nebo Údolí králů.

To, co nakonec nalezne má šanci se těmto místům vyrovnat, jenže se tak nikdy nestane. A to i přesto, že Montet v jedné z královských krypt narazí na neporušený vchod a za ním na hrobku plnou bohatství!

Proč je ze stříbra?

Svět má však v té chvíli jiné starosti – Evropa hoří, Německo zahajuje bleskovou válku… Montet sice informuje své kolegy, ale jeho zpráva zaniká v hluku dějin. Hrobku proto otevře sám, a vzápětí se nestačí divit.

Nejen, že unikla řádění vykradačů hrobů, navíc jsou v ní skutečně unikátní poklady. Vnitřní sarkofág je totiž vyrobený ze stříbra, o němž se ve starověkém Egyptě říká, že je kostmi bohů.

Navíc je daleko vzácnější, protože se dováží z Asie, a většina faraonů se tak raději nechává pohřbít v sarkofázích ze zlata.

Psusennes I., faraon 21. dynastie, byl ale zřejmě natolik bohatý a úspěšný, že si mohl dovolit spočinout po smrti ve stříbře. Jak to, že o něm tedy nic nevíme?

Konkurence pro Tutanchamona?

Psusennes I. vládne Egyptu zhruba mezi lety 1047–1001 př.n.l. – v době, kdy se říše zmítá v politickém chaosu. I tak se na trůnu udrží neuvěřitelných 46 let, a právě tomu pravděpodobně vděčí za své bohatství, jež je z hrobky jasně patrné.

Jeho sídelním městem je Tanis, důležité obchodní centrum v deltě Nilu, v němž je nakonec rovněž pohřben. Za života jde prý o schopného diplomata a stavitele, o mnoho více toho o něm ale nevíme, i když jeho hrobka zůstala tisíce let nedotčená a může směle konkurovat nejslavnějšímu nálezu egyptologie – hrobce faraona Tutanchamona.

Stříbrný faraon, jak se Psusennesovi I. dnes říká, v ní leží ve třech různých rakvích, a zatímco jednu údajně zdědil po jiném faraonovi, jeho třpytivý vnitřní sarkofág bere dech. Proč si jej nechal vyrobit?

Co se stalo s mumií?

Vzhledem k tomu, že i hrobka Tutanchamona byla narušena vykradači hrobů, je ta Psusennesova jedinou dosud nalezenou, do níž od jejího zapečetění nikdo nepronikl.

Co nedokážou lidé, se ale podaří vodě – z artefaktů přežijí pouze ty kovové a kamenné, a téměř nic nezbude ani z těla samotného faraona.

Podle vědců je to samo o sobě záhadou – tři důmyslně sestrojené rakve by prý mumii měly ochránit, tím spíše v suchém klimatu, jaké v Tanisu většinu roku panuje. Samotné se navíc zdají nedotčené. Zničilo tělo faraona něco jiného? Přispělo i to k tomu, že je dnes jen položkou v muzejním katalogu?