Autismus je jako strašák společnosti. Zatímco podvědomě s sebou nese předsudky z předsudků, konkrétně už ovlivňuje schopnost dítěte komunikovat, navazovat vztahy a zapojit se do běžných aktivit.

Někteří jedinci s poruchami autistického spektra (PAS) vykazují mimořádné schopnosti, například v matematice, jazycích nebo umění, jiní čelí výzvám, které komplikují jejich každodenní život. Právě dnes si připomínáme mezinárodní den autismu.

Autismus je biologicky podmíněná neurovývojová porucha, která ovlivňuje sociální interakce, komunikační schopnosti, imaginaci a hru. Autismus je celoživotní postižení a jeho výskyt má stoupající tendenci.

Na základě dat Světové zdravotnické organizace (WHO) autismus je jedním z nejrozšířenějších vývojových onemocnění, které postihuje více než 70 milionů lidí po celém světě.

Poslední prevalenční studie (2023) z USA udává, že v populaci osmiletých dětí obdrželo diagnózu PAS 1 z 36 dětí (2,8 %).

Jedno dítě z 36

V České republice se podle organizace NAUTIS odhaduje, že počet lidí s PAS je mezi 100 000 a 200 000, přičemž některé zdroje uvádějí až 270 000 osob.

Je třeba poznamenat, že rozdíly v odhadech mohou být způsobeny různými metodikami sběru dat a diagnostickými kritérii. Průměrný odhad výskytu autismu v populaci se v průměru pohybuje mezi 1,5–2 %.

Každý rok se tak narodí v České republice okolo 1500–2000 dětí s PAS, přičemž výskyt je častější u chlapců (4 %) než u děvčat (1 %).

Pomůže pupečníková krev?

Třebaže neexistuje žádný lék, který by autismus zcela vyléčil, včasná diagnostika a vhodná intervence mohou významně zlepšit kvalitu života dětí a jejich rodin. Jednou z nadějí v léčbě autismu je terapie pupečníkovou krví, která se v posledních letech ukazuje jako slibný přístup.

Klinické studie, které se v posledních letech provádějí v USA a dalších zemích, ukazují na slibné výsledky.

Například na Sutter Neuroscience Institute v Sacramentu a Duke University Hospital v Durhame v Severní Karolíne, naznačují, že aplikace kmenových buněk z pupečníkové krve může zlepšit sociální a komunikační schopnosti dětí s PAS. Mezi průkopníky tohoto výzkumu patří Dr. Joanne Kurtzberg z Duke University Hospital, která se dlouhodobě zabývá využitím pupečníkové krve k regeneraci neurologických funkcí.

Studie provedená jejím týmem ukázala, že aplikace kmenových buněk z pupečníkové krve může významně zlepšit verbální komunikaci a sociální interakce, pokud je podána v raném dětství.

Kromě výzkumu Dr. Kurtzberg, byla v roce 2024 publikována rumunská klinická studie CORDUS, která hodnotila vliv autologní (vlastní) pupečníkové krve na děti s PAS. Studie probíhala od ledna 2019 do července 2023 a zahrnovala 56 dětí ve věku 3–7 let, kterým byla podána vlastní pupečníková krev.

Výsledky ukázaly, že v 78,57 % případů došlo k výraznému zlepšení v oblastech verbální komunikace a sociálních interakcí. Tento typ léčby vykázal lepší výsledky než běžné doplňky stravy, jako je železo nebo kyselina listová.

Výzkum ukázal, že pupečníková krev je efektivnější než samostatné podávání výživových doplňků a že během její aplikace nebyly zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky.