Botanikové a další odborníci přicházejí během pokusů s rostlinami na nečekaná zjištění. Stále častěji se ukazuje, že svět rostlin a jejich vlastnosti jsou dosud poměrně neprobádanou oblastí.

Musíme se tak připravit na to, že můžeme být některými informacemi o nich mnohdy nejen překvapeni, ale i šokováni!

Mnohé experimenty a studie přinášejí nové závěry, které nám odhalují tajemství rostlin a jejich života. Ten je plný překvapení.

Například izraelský biolog Daniel Chamovitz z univerzity v Tel Avivu při svých pokusech nachází skupinu genů, které mají rostliny shodné s člověkem. Podle něj se rostliny od lidí nebo zvířat zdaleka neodlišují tak, jak současná věda tvrdí. Kolik toho o rostlinách ještě nevíme?

Botanikové se nevzdávají

Dvě vědecké studie, publikované v roce 1983 dále prokazují, že vrby, topoly a javory cukrové jsou schopny varovat své okolí! Při napadení hmyzem prý informují okolní stromy a ty zahájí produkci odpuzujících chemikálií. Je něco takového vůbec možné?

Američtí vědci Jack Schultz a Ian Baldwin z Darmouth College v New Hamsphire sice přiznávají, že přesně netuší, jak taková komunikace funguje, uvažují však o vylučování určitých plynů do ovzduší.

Pokud by jejich předpoklad byl pravdivý, mohly pouhé „hloupé“ stromy vysílat, přijímat a interpretovat zprávy?

Přestože tyto studie jsou brzy označeny za jedny z těch, které nesou příliš mnoho závad na to, aby mohly být považovány za seriózní, botanikové se nevzdávají…

Jak rajčata zachránila tabák

Současný americký profesor Richard Karban testuje reakce rostlin přímo ve volné přírodě. V severní Kalifornii provádí zkoušku na pelyňku a divokém tabáku.

Když napodobí na rostlině pelyňku zranění, způsobené škůdcem a navodí u ní produkci methyl-jasmonátu a dalších vzdušných chemikálií, divoký tabák v jejím okolí začne se zvýšenou tvorbou obranných látek!

Na konci sezóny vykazují tabákové listy daleko menší poškození škůdci, než jiné rostliny. Sám profesor Karban nicméně upozorňuje:

„Je obtížné říct, zda vzdušné chemikálie jsou skutečně zodpovědné za snížení škod, ale výsledky rozhodně považuji za zajímavé a podnětné.“ Přesto ostatní vědci váhají s tím, zda jde skutečně o varovnou komunikaci mezi rostlinami, nebo pouhou reakci rostliny na nebezpečí, kterou jiné rostliny v okolí vnímají a zařídí se podle této informace.

Ale nebylo by to i tak dokladem, že rostliny dokážou opravdu věci, které bychom od nich nikdy neočekávali?