Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání?

Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat k Marsu sondu Mariner 4. Cíl? Pořídit první fotografie rudé planety z bezprostřední blízkosti. Byla to riskantní mise – Mars byl dosud jen mlhavým bodem na obloze.

Sonda poletovala kolem planety ve vzdálenosti necelých 10 tisíc kilometrů a pořídila 22 snímků. První fotografie přišla 15. července 1965 a vědci na ní uviděli… krátery. Spoustu kráterů. Mars vypadal jako Měsíc. Bylo to o celých 10 let dříve než první snímky Venuše.

Vzrušení i zklamání

Pro mnohé to byla studená sprcha. Mars, planeta plná příběhů o kanálech, vegetaci a možná i o Marťanech, se ukázal jako nehostinné a pusté místo. Žádné města, žádné lesy, jen pustá, šedivá krajina plná impaktních kráterů.

Na druhou stranu – byl to obrovský milník. Poprvé jsme se podívali na jiný svět jinak než teleskopem.

Fotografie přicházely pomalu, data se přenášela celé hodiny. První snímek vědci dokonce „vybarvili“ ručně podle číselných údajů o jasu, ještě před tím, než dorazila kompletní obrazová data.

Start vědecké éry Marsu

Mariner 4 ukázal, že Mars má velmi řídkou atmosféru složenou hlavně z oxidu uhličitého a že povrch je starý a málo geologicky aktivní.

Tento obraz pusté planety ovládl představy o Marsu na dalších 20 let, než dorazily další sondy a ukázaly i kaňony, sopky a stopy po dávné vodě.

Dnes víme, že Mars není jen mrtvá pustina, ale planeta s bohatou geologickou historií a snad i podmínkami pro mikrobiální život v minulosti. A to všechno začalo jedním nenápadným obrázkem ze sondy Mariner 4, který odstartoval novou kapitolu lidské zvídavosti.