Světlušky zná snad každý – ať už z Broučků Jana Karafiáta, anebo z procházek večerní krajinou. Zpravidla z nich však vidíme jen světélka poletující letní nocí – jak vypadají dospělci (či dokonce larvy) většina lidí vůbec netuší.

Pro to a dalších „21“ důvodů vyhlásila Česká společnost entomologická v roce 2025 Hmyzem roku právě světlušky.

V naší přírodě najdeme tři druhy světlušek. Noční aktivitu mají dva z nich: světluška větší (Lampyris noctiluca) a světluška menší (Lamprohiza splendidula). Ta je také jedinou z našich světlušek, která světélkuje za letu.

Třetí druh naší přírody – světluška krátkokřídlá (Phosphaenus hemipterus) je denním druhem, a navíc je poměrně vzácná. Schopnost svítit, neboli bioluminiscence, slouží světluškám ke komunikaci. Světélkovat dovedou larvy, u nočních druhů pak i dospělci.

Nejlepší doba

Soukromý život světlušek je mimořádně pozoruhodný. Larvy jsou dravé a svou kořist, kterou tvoří převážně hlemýždi a páskovky dovedou vystopovat pomocí slizové stopy. Plže potom usmrtí neurotoxinem, který do něj vpraví jedovými kanálky v kusadlech.

Jed kořist zároveň natráví a larva potom obsah vysaje. V larválním stádiu žijí světlušky i dva nebo tři roky. Poté se kuklí a jako dospělci žijí jen v řádu týdnů.

V dospělosti se od sebe velice liší samci od samic: zatímco samci vypadají jako normální dospělí brouci (mají krovky a u světlušek větší i menší dovedou létat), samice vypadají i v dospělosti spíše jako larvy a létat nedovedou.

Právě nyní, začátkem léta, je nejlepší doba, kdy se může veřejnost vydat za světluškami. Dospělé jedince lze pozorovat od zhruba poloviny června až do konce července v závislosti na počasí. Od léta do podzimu lze pak v krajině najít světélkující larvy.

S larvou je však možné se setkat také na jaře (březen-květen), nejčastěji za dne. Samci světlušky menší začínají svítit zhruba půl hodiny po západu slunce (v červnu kolem 21:30) a největší aktivita trvá zhruba hodinu. Poté lze pozorovat především svítící samičky obou druhů.

Světelné znečištění

V rámci letošního ročníku Hmyzu roku chceme veřejnost seznámit s opomíjeným problémem, který (nejen) světlušky v krajině ohrožuje: světelným znečištěním. Samci nočních druhů světlušek hledají samičky pomocí světelných signálů.

Pokud je místo, kde světlušky žijí (třeba městský park či okraj lesa) osvětleno, znemožňuje to světelnou sexuální komunikaci a může zapříčinit vyhynutí celé populace.

Světlo nevhodně umístěných lamp pak ohrožuje i další živočichy – láká noční hmyz, který je následně dezorientovaný či vysílený, a ruší či mate i obratlovce – ptáky či drobné savce.

Světlušky jsou však, spolu s dalšími organismy, ohroženy i jinak – likvidací křovinného patra přicházejí o úkryt během dne i o místo k přezimování. Kosení během sezóny může usmrtit samice čekající na přílet samečků.

Návrat a šíření našich světlušek na nová místa je přitom extrémně obtížný, protože mají nelétavé samice a obtížně překonávají ekologické bariéry v kulturní krajině. Z těchto důvodů byla světluška větší v roce 2024 zařazena na evropský Červený seznam.

Aby se entomologové dozvěděli, jak na tom světlušky v současné krajině jsou, je třeba získat přesná data o jejich rozšíření. K tomu se může přidat i široká veřejnost, kterou letos zveme k účasti na akci Česko hledá světlušky.

Pomocí chytrého telefonu může každý vyfotografovat světlušky, které v přírodě potká, a následně se o své nálezy (spolu s přesným místem nálezu) podělit na Facebooku (www.facebook.com/groups/ceskohledasvetlusky) či v aplikaci iNaturalist (www.inaturalist.org/projects/cesko-hleda-svetlusky).

Díky veřejnosti se v posledních letech podařilo získat cenná data o celé řadě organismů, a proto věříme, že i letošní sčítání světlušek bude mít úspěch.

Česká společnost entomologická vyhlašuje kampaň Hmyz roku každoročně od roku 2021. Cílem akce je představit široké veřejnosti zajímavé zástupce hmyzu a přispět tak k jejich poznání.

Veřejnost zpravidla zveme k účasti na mapování či obdobném projektu, do kterého se může zapojit každý – tím si klademe za cíl zjistit o hmyzu nové informace a vzbudit mezi lidmi zájem o entomologii, hmyz a ochranu přírody.