V nohou má křeč, napětím ani nedýchá. Už několik hodin leží namačkán v jen asi metr dlouhé dřevěné schránce. Jakmile škvírami v bedně pronikne dovnitř závan mořského vzduchu, s úlevou si oddychne: „Konečně svoboda…“

Patří k nejvšestrannějším učencům své doby. Má zkušenosti jako vysoký funkcionář v nizozemských provinciích a následně jako švédský diplomat ve Francii.

Kromě toho se Holanďan Hugo Grotius (1583–1645) věnuje i psaní, filozofii, historii a teologii. Je ironií osudu, že doma v Nizozemsku ho nejvíce proslaví jeho pozoruhodný útěk z vězení, po němž dá své rodné vlasti definitivní sbohem.

Proč měl jeden z nejnadanějších politiků první poloviny 17. století strávit zbytek života za mřížemi?

Rychlá kariéra

Svou genialitou udivuje Hugo už odmalička. Číst se naučil ve dvou letech, doktorát z práva obdrží v patnácti! Rok nato už působí jako advokát v Haagu.

Díky podpoře státníka Johana van Oldenbarnevelta (1547–1619) je v roce 1613 zvolen i radním Rotterdamu, jenže právě toto spojenectví mu později zlomí vaz.

Oldenbarnevelt se totiž dostane do ostrého sporu s nizozemským místodržícím, princem Mořicem Oranžským (1567–1625).

Tomu je trnem v oku hlavně Johanův kladný postoj vůči umírněným kalvinistům, ale i jeho snaha o diplomatické urovnání vleklého konfliktu se Španělskem. Když Oldenbarnevelt podepíše dočasné příměří, považuje to princ za zradu vlasti.

Vzpurného politika pošle za mříže a spolu s ním i jeho věrného spolupracovníka Huga Grotiuse.

Naivní strážci

„Bože, odpusť,“ zašeptá klečící stařec těsně předtím, než mu na zátylek dopadne popravčí meč. Ozve se dutá rána a mezi lidmi na náměstí v Haagu to zašumí.

Zatímco Johan van Oldenbarnevelt je na příkaz Mořice Oranžského veřejně sťat, Grotius je roku 1619 odsouzen k doživotnímu vězení na hradě Loevestein ve středním Nizozemsku. V žaláři však nakonec stráví jen 20 měsíců.

Jeho útěk zorganizuje Hugova oddaná manželka Maria (asi 1589–1653). Ta svého chotě ukryje do malé truhly a s pomocí služebné ji propašuje na loď, mířící do Francie. Strážným při tom namluví, že se v bedně nacházejí knihy. Smělý plán vyjde a Grotius tak v roce 1621 nadobro opouští rodnou zem.