Věděli jste, že při tetování nezanecháváte stopu jen na kůži, ale také na imunitním systému?

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín.

Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky.

Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.

Skládka v uzlinách

Do výzkumu se zapojilo 12 mezinárodních skupin pod vedením prof. Santiaga F. Gonzálese ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně (IRB, Università della Svizzera italiana).

Vědci zjistili, že inkoust během několika hodin po tetování putuje lymfatickými cévami a ve velkém množství se hromadí v lymfatických uzlinách, kde jej aktivně pohlcují imunitní buňky – makrofágy.

Tyto buňky, které běžně odklízejí cizorodé částice jako bakterie, viry či toxiny, však pigment nedokážou rozložit. To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů.

Zánět a zánět

Proces tetování vyvolává zánětlivou reakci, která má dvě jasně rozpoznatelné fáze. Nejprve dochází k akutnímu zánětu, jenž vrcholí během několika hodin po tetování a postupně odeznívá v průběhu prvních dnů.

Následuje dlouhodobější fáze, v níž zánětlivé procesy a aktivace imunitních buněk v mízních uzlinách přetrvávají nejméně dva měsíce.

Pigment v mízních uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v odebraných vzorcích lidských lymfatických uzlin, a to i mnoho let po tetování.

Tetování a covid

Studie se věnovala také otázce, zda může tetování ovlivnit účinnost očkování, což bylo téma, které získalo velkou pozornost během pandemie COVID-19. Výsledky ukazují, že tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek.

Důvodem může být to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek. Podobně i lidské imunitní buňky vystavené inkoustu reagovaly na antigen méně efektivně.

Tato zjištění otevírají nové otázky o bezpečnosti tetování i o možných dopadech u lidí s rozsáhlými tetováními. „Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální.

Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje RNDr. Martin Palus, Ph.D., vedoucí Laboratoře arbovirologie z Biologického centra Akademie věd ČR. Výzkum touto studií zdaleka nekončí.

Vědci budou dále detailněji zkoumat vztah mezi tetovacími pigmenty, imunitním systémem a nemocemi.

Hlavní autor studie Santiago F. González a Martin Palus již společně požádali o grant v programu WEAVE – Lead Agency, který poskytuje Švýcarská národní vědecká nadace a Grantová agentura České republiky.

V něm se chtějí zaměřit zejména na hlubší porozumění tomu, jak tetovací barviva ovlivňují imunitní odpověď v kontextu infekčních onemocnění.