Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Bagdádská baterie: Starověká elektrárna z Iráku?

Vypadá nenápadně, jen malá keramická nádoba, měděný válec a železná tyčka zapečetěná asfaltem. Přesto právě tento nález z okolí iráckého Bagdádu už desítky let dráždí archeology, techniky i milovníky záhad.

Mohli lidé ve starověkém Iráku znát princip elektrického proudu dávno předtím, než se o něj začala zajímat moderní věda?

Na první pohled by si jí v muzeu možná nikdo ani nevšiml. Drobná hliněná nádoba nepůsobí jako předmět, který by mohl změnit pohled na dějiny techniky. Jenže uvnitř se ukrývá něco zvláštního.

Měděný válec, železná tyčka a asfaltová zátka, která vše pevně drží pohromadě. Právě tato kombinace materiálů připomíná jednoduchý galvanický článek.

Stačilo by do nádoby nalít kyselou tekutinu, například ocet nebo víno, a mezi mědí a železem by mohl vzniknout slabý elektrický proud. Je možné, že se v zemi starověké Mezopotámie ukrýval vynález, který předběhl svou dobu o celé věky?

První elektřina již v 1. století?

Takzvaná Bagdádská baterie je spojována s lokalitou Chudžut Rabu nedaleko Bagdádu, v oblasti, která patřila k širšímu světu někdejší Parthské a později Sásánovské říše.

Nález bývá obvykle datován do prvních staletí našeho letopočtu, i když přesný původ a okolnosti objevu dodnes nejsou zcela jasné. Největší pozornost na artefakt upoutal rakouský archeolog a pracovník iráckého muzea Wilhelm König.

Ve 30. letech 20. století si všímá zvláštní stavby nádoby a přichází s odvážnou myšlenkou: co když nejde o obyčejnou schránku, ale o starověký elektrický článek?

Pokud měla nádoba skutečně sloužit jako baterie, patřila by k nejpodivuhodnějším technologickým nálezům starověku. Proč by však lidé té doby něco takového vyráběli?

Sestava k výrobě elektřiny – hliněná nádoba, měděný válec a železná tyč.
Sestava k výrobě elektřiny – hliněná nádoba, měděný válec a železná tyč.

Ztracené umění pokovování

Jedna z nejznámějších teorií tvrdí, že Bagdádská baterie mohla sloužit k pokovování. Slabý proud by dokázal přenášet tenkou vrstvičku kovu na jiný předmět, například při zlacení nebo stříbření šperků. Tato představa je pro mnoho badatelů lákavá.

V dílnách dávných řemeslníků vznikají nádoby propojené do série, v roztocích se objevují bublinky a na povrchu kovu se pomalu usazuje nová lesklá vrstva. Když se nádoba naplní vhodným elektrolytem, může opravdu vytvořit malé napětí.

To ovšem ještě neznamená, že ji tak starověcí lidé skutečně používali. Chybějí jednoznačné důkazy, dráty, propojené články i předměty, u nichž by bylo jisté, že byly pokoveny elektřinou.

Britský odborník na historickou metalurgii Paul Craddock (*1945) z British Museum proto upozorňuje:

„Nikdy neexistoval žádný nezpochybnitelný důkaz podporující teorii elektrolytického pokovování.“ Je tedy celá elektrická představa jen krásnou, ale příliš odvážnou domněnkou?

Dokázaly dávné civilizace vyrábět elektřinu?
Dokázaly dávné civilizace vyrábět elektřinu?

Baterie, lék, nebo magie?

Existují ovšem i jiné výklady. Někteří badatelé připouštěli, že pokud nádoba proud vytvářela, mohla sloužit spíše k léčebným účelům než k pokovování.

Slabé elektrické impulzy mohly být používány k tlumení bolesti, podobně jako jiné starověké kultury pracovaly s elektrickými rybami. Jiní odborníci však upozorňují, že podobné nádoby mohly ukrývat svitky, ochranné formule nebo rituální předměty.

V Mezopotámii přece vedle sebe žily věda, řemeslo, náboženství i magie mnohem těsněji, než jsme dnes zvyklí si připouštět. A právě proto se Bagdádská baterie stává tak fascinující. Není to jen otázka voltů a chemických reakcí.

Je to otázka našeho pohledu na minulost. Pokud předmět považujeme za baterii, vidíme ve starověkém Iráku překvapivě vyspělou technologickou kulturu. Pokud v něm vidíme rituální schránku, otevírá se před námi svět ochranných kouzel, démonů a posvátných textů. Co když se ale obě roviny vůbec nevylučují?

Fragment „antického počítače“.
Fragment „antického počítače“.

Tajemství, které se už nejspíš nerozluští

Další stín na celý příběh vrhá osud samotného artefaktu. Bagdádská baterie byla dlouho spojována se sbírkami Iráckého muzea v Bagdádu, jenže po rabování během americké invaze do Iráku v roce 2003 se její stopa ztrácí.

Současné umístění předmětu není spolehlivě známé, a další výzkum originálu je tak mimořádně obtížný, ne-li nemožný. Z nádoby, která podle některých badatelů mohla přepsat historii, se tak stal sám předmět další záhady. Co všechno by mohla moderní analýza odhalit, kdyby se znovu objevila?

*** Mechanismus z Antikythéry: Šlo o „antický počítač“? ***

*Když se v roce 1901 vyloví z vraku u řeckého ostrova Antikythéra zkorodované bronzové soukolí, nikdo zpočátku netuší, že jde o jeden z nejpodivuhodnějších technických artefaktů starověku.

*Teprve pozdější výzkumy ukážou, že mechanismus dokázal předpovídat pohyby nebeských těles, zatmění i důležité astronomické cykly, a dokonce bývá označován za jakýsi „antický počítač“.

*Mechanismus z Antikythéry ukazuje, že starověký svět mohl být technologicky odvážnější, než si dlouho myslíme. Podobné otázky vyvolávají i další záhadné předměty, od přesných optických čoček až po nečekaně pokročilé kovové slitiny.

*Jde jen o izolované výjimečné výtvory, nebo o stopy poznání, z něhož se do dnešních časů zachovaly pouze zlomky?

Zdroje informací: Wikipedia.org, The Guardian, Nature.com
Související články
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Dokonalé rysy Dámy z Elche: Vytesali bustu do kamene v bájné Atlantidě?
Z pohledu na dokonalé linie se tají dech. Obří kruhy přitisknuté k hlavě tajemné dámy působí, jako by spojovaly minulost s dalekou budoucností a technologiemi, o kterých si mohla starověká civilizace nechat jen zdát. Kdo je tajemná Dáma z Elche? Vzniklo dokonalé dílo pod šikovnýma rukama sochaře ze ztracené Atlantidy, nebo ji mají na svědomí […]
Stínoví lidé: Temné bytosti z jiných dimenzí, nebo jen hra mysli?
Svědci z celého světa popisují nezávisle na sobě tytéž detaily: černou siluetu bez rysů, klobouk se širokou krempou a mrazivý pocit, že si je někdo prohlíží. Někdy stojí u nohou postele, jindy se mihnou koutkem oka a zmizí. Jsou to návštěvníci odjinud, nebo jen mimořádně přesvědčivý výtvor našeho mozku?   Noc v americkém obytném přívěsu. […]
Sovětský vrt do pekla: Z hloubky dvanácti kilometrů se ozývalo sténání mrtvých
Chtěli zjistit, co se ukrývá hluboko pod zemskou kůrou. Místo toho objevili dutinu, z níž se ozývalo sténání mrtvých, jejichž duše byly lapeny v samotném pekle. Přesně to se mělo stát při velikášském projektu Sovětského svazu v druhé polovině 20. století.   Stroje pracují na plné obrátky. První kilometry země obrovský vrták špikuje jako nic. […]
Most Overtoun: Proč tu psi skáčou do prázdna?
Na první pohled je to jen krásný kamenný most u skotského sídla Overtoun House. Jenže majitelům psů se během jeho přecházení již desítky let svírá žaludek. Některá zvířata se podle svědků náhle rozběhnou k okraji a skočí dolů do rokle, jako by je tam něco přivolalo. Jde jen o nešťastně řešené místo, nebo tu psi […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz