Jedna z nejslavnějších kreseb na světě se dokonce dostala i na italskou minci v hodnotě jednoho eura, přesto Vitruviánského muže od renesančního mistra Leonarda da Vinci dodnes obklopuje řada nejasností.
Možná, že dokonalý muž ani není tak dokonalý, jak se na první pohled může zdát…
„Dlaň jsou čtyři prsty, stopa jsou čtyři dlaně, loket je šest dlaní a čtyři lokte jsou člověk,“ připisuje Leonardo da Vinci (1452–1519) ke své kresbě dokonalého muže. V renesanci ožívají starověké vzory.
Da Vinci si s oblibou listuje v obsáhlém díle De Architectura od antického architekta Marka Vitruvia (80/70–asi 15 př. n. l.). „Proporce lidského těla jsou dokonalé a měly by být vzorem pro architekturu,“ tvrdí dotyčný.
Stejně jako Leonardo je Vitruviem okouzlen i jeho blízký přítel a architekt Giacomo Andrea de Ferrara. Snad on poskytuje da Vincimu námět, možná přibližně v roce 1490 pracují na kresbě společně. Leonardo jen přidává navíc druhou polohu horních a dolních končetin.
Inspirace mrtvolou
Vitruviánský muž je na první pohled dokonalost sama. Britský lékař Hutan Ashrafian z Královské univerzity v Londýně ovšem tvrdí, že Leonardova kresba jednoznačně zachycuje muže, který trpěl kýlou.
V levém třísle v pubickém ochlupení má podle něj zobrazený muž bulku, jež je důkazem závažného onemocnění. Zatímco někteří znalci umění tvrdí, že tvář Vitruviánského muže je mistrovým autoportrétem, pro kresbu perfektního těla se nejspíš inspiroval někde jinde.
Podle Ashrafiana nelze vyloučit, že Leonardovi byla předlohou mrtvola muže, kterého kýla předtím zabila.