„I to nejméně nadané dítě lze alespoň trochu vychovat,“ tvrdí jeden z největších vzdělanců své doby. Klidného života se ale Jan Amos Komenský nikdy nedočká. Naopak. Usiluje o vzdělanou Evropu, ale setkává se pouze se samým nepochopením…
První tragédie postihne Jana Amose Komenského (1592–1670) už v dětství. Je mu pouhých 12 let, když mu postupně umírají oba rodiče a krátce nato i dvě sestry. Osiřelého chlapce se ujímá jeden ze sousedů, později ho vychovává teta.
„Zpozdilostí poručníků jsem byl tak zanedbán, že jsem teprve v šestnáctém roce svého věku okusil základů latiny,“ vzpomíná sám Komenský v dospělosti.
Výprask pro učitele
Kroky ho po studiích v cizině zavedou zpátky na Moravu. Na přerovské škole se plný očekávání postaví před žáky. Je mu 22 let a je nejmladším zdejším učitelem. A přichází zklamání z místních poměrů.
Děti se musejí nazpaměť učit dlouhé texty, kterým ve skutečnosti vůbec nerozumějí. Když něco zapomenou, čeká je výprask. „Takhle to dál nejde,“ rozhodne se Komenský a začne hledat nové cesty, jak vzdělávat budoucí generace. Nejprve odstraní ze třídy metlu.
Jestli žáci něčemu nerozumějí nebo něco neumějí, není to jejich vina, ale chyba učitele!
Přijde o všechno
Stejně jako jeho otec i Jan Amos Komenský je významným členem jednoty bratrské. Jako kazatel a učitel je roku 1618 vyslán do Fulneku, jenže se zde dlouho neohřeje. Těžká doba pobělohorská dostihne i jeho. „Ke katolictví se nikdy nepřidám,“ stojí si za svým.
Po roce ukrývání na různých místech v Čechách a na Moravě se dozvídá, že mu mezitím ve Fulneku na mor zemřela žena i jeho dvě děti. A jeho knihy, uložené na fulnecké radnici, jsou při katolické misii v květnu 1623 spáleny.
Nešťastný požár
Nebyl by to ale Komenský, kdyby se vzdal a rezignoval. Cestuje křížem krážem Evropou, aby pomohl reformovat a modernizovat její školství. Pobývá v Anglii, ve Švédsku, v Uhrách i Polsku.
Právě zde ho zasáhne další rána osudu – v roce 1656 mu při požáru Lešna shoří znovu mnoho knih i rukopisů včetně jeho celoživotního díla, Česko-latinského slovníku. Již jako stárnoucí a zlomený muž se uchyluje do Amsterodamu. Přesto stále neúnavně pracuje až do své smrti v roce 1670.