Aby se jednotlivé chutě nerušily či nepřebíjely, je třeba zvolit vhodné bylinky k tomu správnému druhu masa. Které nám navíc umožní obejít se bez koření?

Do mletého masa je vhodné přidat:

Libeček, který svou vůní připomíná polévkové koření, proto se mu u nás říká vegeta nebo maggi. Když je čerstvý, má velmi intenzivní vůni a lahodnou chuť, takže stačí přidat jen několik lístků.

Pažitka bývá díky své jemně cibulové chuti častou náhražkou v jídelníčcích osob s nemocemi trávicího ústrojí.

Mladé lístky a celé stonky saturejky, které se vyznačují peprnou chutí a jsou silně aromatické. Navíc tato bylinka podporuje chuť k jídlu a trávení.

K drůbežímu masu se hodí:

Jihoasijská rákosovitá rostlina citronová tráva, poněkud připomínající jarní cibulku. Její aroma je však velmi intenzivní, proto ji používáme velmi opatrně.

Kerblík, o němž se říká, že je to „koření“ pro gurmány. Jeho kořenně sladká chuť skvěle doladí aroma kuřecího masa.

Možná se vám zpočátku bude zdát ostře nahořklá chuť koriandrových lístků trochu nezvyklá, ale v asijských, arabských a středoamerických kuchyních se bez ní neobejdou.

K dušeným masům přidáváme:

Majoránku, kterou však díky jejímu silnému aroma nekombinujeme s dalšími bylinkami ani kořením.

Estragon je velmi oblíbený zvláště ve francouzské kuchyni, kde je neodmyslitelnou součástí bearnské omáčky. Má příjemnou kořeněnou vůni a nahořkle sladkou delikátní chuť. Lístky krájíme najemno a přidáváme těsně před dokončením pokrmu.

Velmi tučná masa trochu odlehčí:

Oregano, které se hodí do všech jídel typických pro středomořskou kuchyni, díky své kořenné, trpce aromatické chuti příznivě působí i na trávení.

Šalvěj svou mírně trpkou chutí přispívá ke stravitelnosti tučnějšího masa.

Rybímu masu prospívají:

Mladé listy meduňky, které mají citronovou vůni a chuť se slaným a hořkosladkým nádechem. Celá rostlina voní při rozemnutí příjemnou vůní připomínající citron, takže je k rybám přímo ideálním doplňkem.

Svěže kořenné, silně aromatické listy kopru dodají rybímu masu neobvyklou chuť. Přidáváme je však až na závěr, nikdy je nevaříme.