Tisíce obyvatel ve spěchu opouštějí město Chattušaš. Berou sebou všechny cennosti, které jsou schopni unést. Kdysi výstavní budovy stravují plameny. Před kým nebo čím to národ mocných válečníků prchal?

Proč se po zkáze hlavního města mocné říše stopa Chetitů v dějinách ztrácí?

Chetité patří podobně jako Etruskové či Minojci obývající Krétu k národům s nejasnými kořeny. Nikdo neví, kde leží jejich kolébka. U Chetitů navíc visí otazníky i nad jejich zmizením z historie. Přitom nelze pochybovat o tom, že šlo o vyspělý národ.

Jejich města měla kanalizaci, vodovodní trubky i důmyslné opevnění. Vědomosti Chetité uchovávali v rozsáhlých knihovnách. Jejich společnost byla vysoce organizovaná a za každý přestupek hrozily přísné tresty. Proč i přesto zůstává chetitská civilizace zahalena tajemstvím?

Uprchli před atomovou katastrofou?

Centrum chetitské říše leželo v turecké Anatolii. Badatelé se však dosud nemohou shodnout, odkud tam Chetité přišli a jestli právě oni postavili rozsáhlá podzemní města v oblasti Kappadokie, která dodnes zůstávají záhadou pro archeology i historiky.

Ve vědeckých kruzích rozšířená teorie předpokládá, že Chetité se do dnešního Turecka dostali přes Kavkaz z jihoruských stepí.

Český záhadolog Arnošt Vašíček (*1953) však přichází s odvážnou hypotézou, podle níž leží pravlast tajemného národa v severní Indii. A co předky Chetitů podle jeho názoru vyhnalo z jejich původní domoviny?

„Zdá se, že předchůdci nám známých Chetitů zažili výbuch strašlivé ničivé zbraně, srovnatelné s atomovou zbraní,“tvrdí Vašíček. Právě tento strašlivý zážitek prý přiměje Chetity hledat úkryt hluboko v podzemí.

Jak přišel spisovatel na tak absurdně znějící hypotézu? Vašíček se v tom opírá o indické eposy, v nichž se objevují popisy podivných létajících strojů a ničivých zbraní, a rovněž o nálezy radioaktivních koster právě v severní Indii. Opravdu můžeme věřit, že ve starověku došlo k jaderné válce?

Zkáza města Chatušaš

Svého času byli chetitští válečníci zdatnými konkurenty Egypťanů. Do dějin se zapsala zejména bitva u Kadeše 1278 před naším letopočtem, po níž byla sepsána zřejmě vůbec první mírová smlouva na světě. Chetité byli na vrcholu moci.

Za několik desítek let však náhle upadli v zapomnění. Co se stalo? Ukázkou chetitského stavitelství bylo bezpochyby město Chatušaš. Dodnes lze obdivovat zbytky nádherných paláců, několikapatrových obytných domů či rozsáhlých svatyní.

V roce 1190 před naším letopočtem však přišel ničivý útok, z nějž, jak se zdá, se Chetité nevzpamatovali. Kdo dokázal porazit mocný národ válečníků? Kdo stojí u zrodu jeho předpokládané zkázy?

Invaze nepřátelských vojsk či občanská válka?

Vědci doufali, že odpověď na otázku okolností zániku mocné říše jim poskytnou bohaté písemné záznamy nalezené v troskách chetitských měst, jež si můžeme nyní přečíst díky českému jazykovědci Bedřichu Hroznému (1879 – 1952).

Jenže ani ty jednoznačné vysvětlení nepřinesly. Někteří badatelé se domnívají, že Chattušaš padla za oběť nomádům, ale to zní nepravděpodobně. Kočovníci by stěží dokázali překonat pevné hradby.

Jiní hovoří o tajuplných mořských národech, s nimiž přišli do styku i Egypťané. Ve hře je také občanská válka. Ta je popsána v nalezené stavbě, která připomíná hrobku panovníků. Válka údajně měla trvat tři generace. Vyvraždili se Chetité v bratrovražedném boji?

Další vědci přicházejí s domněnkou, že Chetité město Chatušaš zapálili sami. Místnosti byly totiž před požárem údajně pečlivě vyklizeny. Národ válečníků prý sebral veškeré cennosti a opustil sídelní město i říši. Proč by to však dělal? Před čím Chetité prchali? A kam odešli?