Postupující klimatické změny nepřinášejí pouze horká a suchá léta ve střední Evropě, ale mají za následek i tání kontinentálních a mořských ledovců.
Podle nové studie mezinárodního týmu vědců ustupující mořský led v okolí Islandu a Grónska mění cirkulaci teplé a studené vody v Atlantickém oceánu.
K tomuto závěru dospěl tým pod vedením G. W. K. Moora z univerzity v Torontu na základě analýzy údajů z let 1958–2014 a počítačových simulací.
Za pravdu jim dávají i data, která v březnu zveřejnili němečtí vědci z postupimského Institutu pro výzkum dopadů změn klimatu. Podle jejich měření teplý Golfský proud oslabil o 15–20 %, což je největší propad za posledních 1000 let.
Golfský proud otepluje Evropu
Změny oceánského proudění v severním Atlantiku přitom mohou razantně změnit klimatické podmínky v Evropě. Každé oslabení Golfského proudu může navzdory globálnímu oteplování mít za následek ochlazení západní Evropy.
Severní větev Golfského proudu zde zmírňuje zimy, které jsou tak teplejší než v jiných oblastech se shodnou zeměpisnou šířkou. V lednu může být rozdíl průměrných teplot mezi Norskem a severní Kanadou přibližně 30 °C.
Když dosáhne teplý Golfský proud subpolárních zeměpisných šířek, předává teplo a vlhkost vzduchu. Studená a hustá voda, která je při tomto procesu produkována, propadá do velkých hloubek, kde teče na jih.
K největší výměně tepla dochází na okraji polárního ledu a s tím, jak ubývá, zůstává v oceánech méně chladné a husté vody. Proud tak bude slabší!
Oslabování bude pokračovat
„Teplá západní Evropa vyžaduje studený severní Atlantik. Oteplování, které nyní severní Atlantik zažívá, má potenciál vést k ochlazení celé západní Evropy,“ uvedl Moore.
Oslabování bude podle jeho slov stále pokračovat, což nebude mít dopad pouze na klima Evropy, ale negativní dopady pocítí i severovýchod Spojených států.
Myšlenka, že by tání ledu v Grónsku mohlo oslabit Golfský proud do té míry, že by teploty proti celosvětovému trendu klesly, není nová.
Podle dřívější kanadské studie vedlo vypuštění obrovského sladkovodního jezera o objemu tisíců kubických kilometrů, které vzniklo táním laurentinského ledovce na severu Severní Ameriky, do severního Atlantiku před přibližně 12 900 lety k ochlazení známému jako mladší dryas.
V tomto období klesla v Evropě na několik desetiletí průměrná teplota o více než 10°C a dosavadní lesy vytlačila tundra.