Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Sirény míří zpátky do Afriky

Sirény, kterým patří také podstatně méně lichotivý český název ochechule, patří k nejzajímavějším skupinám savců současného světa. Ačkoliv žijí výhradně ve vodě a tělem připomínají nejspíše tuleně, jsou jejich nejbližšími příbuznými sloni.

Paleontologům však stále chyběl důkaz, že tato skupina pochází stejně jako jejich příbuzní z Afriky. Tedy –  až donedávna.

Pro tyto savce existuje nicméně ještě jedno, také poměrně přiléhavé pojmenování: mořské krávy. Kravám, tedy sudokopytníkům, sirény sice také příbuzné nejsou, toto pojmenování však dobře vystihuje jejich životní styl.

Všichni současní zástupci tohoto savčího řádu tráví prakticky veškerý svůj čas pomalým popásáním na porostech mořských řas v teplých mělkých mořích a řekách, které jakési podvodní louky skutečně velmi připomínají.

Jak to však bylo s jejich láskou k vodě v době, kdy byl jejich rod ještě v plenkách? A odkud vlastně pocházejí? Na tyto otázky dnes vědci dokážou odpovědět daleko lépe, než před několika málo měsíci. S rozpletením mnoha záhad napomohl šťastný nález z Tuniska.

Milovníci teplých vod

Při pohledu na dnešní druhovou bohatost řádu sirén by se chtělo říci, že specialisté na ně to mají vlastně poměrně jednoduché. Dnešní svět obývají pouze 4 druhy, které vědci dělí do dvou skupin (čeledí).

První, o poznání početnější, jsou kapustňáci. Najdeme mezi nimi i jediný výhradně sladkovodní druh, kapustňáka jihoamerického (Trichechus inunguis) obývajícího říční systémy Amazonky a Orinoka.

Zbylé dva druhy kapustňáků, kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis) a kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) žijí v mělkých příbřežních vodách západní rovníkové Afriky.

Teplá a mělká moře má v oblibě i jediný současný zástupce čeledi dugongovitých (starším českým názvem moroňové), dugong indický (Dugong dugon).

Jeho vlastí není jen pobřeží Indie, jak by název napovídal, ale široká oblast v okolí Indického oceánu od východního pobřeží Afriky po Austrálii.

Jeho příbuzným byl i severský obr koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas), ten však je již od roku 1768 počítán mezi člověkem vyhubené druhy.

Podivuhodní příbuzní z Afriky

Sirény jsou odborníky na vývoj savců řazeni do jedné ze tří základních linií placentálních savců (tedy těch, kteří nepatří ani k vačnatcům, ani k vejce snášejícím ježurám a ptakopyskům). Jde o skupinu Afrotheria, tedy doslova „africká zvířata“.

Sem vědci kromě damanů a chobotnatců řadí ještě termitožravé hrabáče, kteří nejvíc ze všeho připomínají prasátka s dlouhýma ušima; drobné, myši připomínající bércouny a také rejskům podobné afrosoricidy, které známe z Madagaskaru a přilehlých ostrovů.

Jak již jméno Afrotheria napovídá, byla původní pravlastí celé této skupiny Afrika. Znamená to, že se s nimi setkáváme pouze v Africe? Ano i ne.

Některé skupiny, jako jsou například hrabáči, bércouni či afrosoricidi, jsou skutečně omezení výhradně na Afriku a přilehlé ostrovy. Dokonce to vypadá, že nikde jinde ani v minulosti nežili. Ale co třeba nejbližší příbuzní sirén, sloni?

S nimi se dnes sice setkáváme jen v Africe a jižní a jihovýchodní Asii, v minulosti však byli jejich předkové a příbuzní (mamuti, mastodonti a další) k vidění jak na širých stepích Asie a Evropy, tak na prériích Severní Ameriky i severních oblastech Jižní Ameriky.

Koupaliště jménem Tethys

Se sirénami však byla situace ještě složitější. Svůj největší rozvoj zažily stejně jako jejich příbuzní s chobotem v průběhu třetihor. Na rozdíl od nich však nebyla fauna sirén zjevně nikdy příliš druhově početná.

Dodnes znají paleontologové asi 50 druhů ve čtyřech různých čeledích (tedy o dvě více, než kolik jich známe ze současnosti).

Nejstarší zástupci sirén byli pochopitelně suchozemskými zvířaty, která se jak se sluší a patří pohybovala po čtyřech nohou. Jejich sestup do vody a postupné plné přizpůsobení tomuto živlu jim však umožnilo, aby se začali šířit po celém světě.

Jejich prvním rejdištěm se staly vody oceánu jménem Tethys oddělujícího dva superkontinenty Laurasii (severní) a Gondwanu (jižní) po větší část třetihor.

Není proto divu, že zástupci dnes již vyhynulých skupin byli nalezeni na mnoha různých místech na světě, Afriku nevyjímaje. Donedávna však museli specialisté na sirény čelit jednomu nepříjemnému paradoxu.

Zástupci jejich nejstarší a vývojově nejprimitivnější skupiny byli doposud nalezeni výhradně na Jamajce. Tedy z Afriky poněkud z ruky.

Nenápadná kostička z Tuniska

Pátrání po jakémkoliv důkazu, že nejstarší sirény skutečně pocházejí z Afriky, se proto stalo mezi paleontology skoro posedlostí. Naděje svitla v roce 2008, kdy byl v pohoří Djebel Chambi v severoafrickém Tunisku učiněn na první pohled zcela nenápadný nález. Šlo o důležitou část lebky, kost skalní (os petrosum).

Tento nález se naštěstí dostal do rukou tuniských a francouzských odborníků. Ti si vzali na pomoc nejmodernější techniku a dali se do zkoumání. O tom, že šlo o velmi náročný projekt, svědčí fakt, že jeho výsledky oznámili světu teprve před několika měsíci.

Verdikt nad tuniským nálezem zněl nakonec jednoznačně: jde o skalní kost z těla velmi staré sirény. Nález pochází z přelomu ypresianu a lutenianu v třetihorní epoše eocénu, tedy z období před 48,6 miliony let.

Stáří tvora, z něhož kost pochází, z něj dělá přinejmenším současníka druhů nalezených na Jamajce. Dost možná je i přinejmenším o nějaký ten stotisíc let starší.

Co prozradilo ucho?           

Možná si řeknete, že nález jediné kosti je příliš málo. Pro paleontology však není nalezení samotné kosti skalní zas až takovým překvapením. Tato kost totiž skutečně dělá čest svému jménu a je prakticky ze všech kostí těla nejtvrdší.

Snadno také fosilizuje, a proto se nezřídka stane, že je jedinou částí těla, která je z dávno vyhynulého tvora nalezena. Pro paleontology je však zároveň zdrojem mnoha důležitých informací.

„Tato kost sousedí s mnoha důležitými strukturami, jako je mozek, kraniální nervy a krkavice.

Navíc je v ní u všech savců uloženo vnitřní a střední ucho,“ vysvětluje význam nálezu jeden z účastníků výzkumu Julian Benoit z Vědeckotechnologické univerzity ve francouzském Montpellier.

S pomocí rentgenu dokázali vědci zrekonstruovat podobu vnitřního ucha a nakonec se směle pustit do rekonstrukce životního stylu? Ptáte se, jak je možné vyvozovat tak dalekosáhlé závěry pouze na základě tak malé části kostry?

Vodní předkové slonů

Nejde o žádné hádání z křišťálové koule. Pohled do jejího nitra ukázal, že už tyto pradávné sirény vlastnili přizpůsobení, které jim umožňovalo život ve vodě. Takové ucho se v mnohém podobá například uchu kytovců (velryb či delfínů).

Ti sice nejsou sirénám vůbec příbuzní (jejich nejbližšími příbuznými jsou hroši a další sudokopytníci), život ve vodě si však vynutil v jejich uchu velmi podobné změny.

Vědci tedy usoudili, že tuniský druh, který se zasloužil o „návrat“ sirén zpátky do Afriky, žil již přinejmenším částečně ve vodě. Šlo patrně o sladkovodní močály, kde se sirény živily stejně jako jejich dnešní příbuzní řasami.

Vědci byli však ve svých teoriích nakonec ještě odvážnější. Tuniský nález podle nich ukazuje, že společný předek sirén a slonů žil pravděpodobně také tímto životním stylem. Napadlo by někoho, že sloni jsou vlastně původně vodní zvířata?

Kapustňák jihoamerický (Trichechus inunguis) je jako jediný z druhů sirén výhradně sladkovodní. (Foto: KCO3, Wikimedia) Koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas) je od roku 1768 počítán mezi člověkem vyhubené druhy. (Foto: Emőke Dénes, Wikimedia)
Související články
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň.   Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, […]
Volvo Trucks představuje novou generaci elektrických nákladních vozidel, která výrazně rozšiřuje možnosti bezemisní dopravy. Nové modely přinášejí vyšší výkon, větší flexibilitu i delší dojezd – v případě dálkového tahače až 700 kilometrů na jedno nabití. Automobilka tak reaguje na rostoucí poptávku po elektrifikaci i v segmentu těžké dopravy. Volvo Trucks dlouhodobě patří mezi lídry v […]
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn.   Studie s názvem Global remapping […]
Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souvisí s neurotičností.   Vědci z Michiganské státní univerzity se rozhodli prozkoumat, co se skrývá za našimi nejtajnějšími představami. V rozsáhlém průzkumu mezi […]
reklama
Historie
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
Usměvavý gentleman pokyne mladému manželskému páru: „Tudy prosím.“ Pozve ho na prohlídku „svého“ starobylého rodového sídla. Moc rád by jim ho totiž prodal. Co na tom, že se jedná o státní hrad Karlštejn.   Je to jeden výmysl za druhým. Už přezdívka Harry (asi 1905–1986) je falešná, stejně jako titul z medicíny, kterým se ohání. Rodák […]
Nechal stvořitel Pinocchia svého hrdinu zemřít?
Pohrdne povoláním kněze, je zklamán politikou a sám velkovévoda mu zruší noviny. Pak ale najde smysl života a napíše jednu z nejobdivovanějších dětských knížek na světě.   Dlouho nic nenasvědčuje tomu, že by se z Carla Lorenziniho (1826–1890) z Florencie měla stát světová celebrita. Jeho matka Angiolina pracuje jako švadlena, otec Domenico je kuchař a z Carlových deseti sourozenců […]
Čekal Paganini na pohřeb 26 let?
Vysoký, černě oděný muž s uhrančivýma očima na pódiu opět uchvacuje svou houslovou hrou publikum. „Spolčil se s ďáblem!“ šuškají si diváci. Uvěří tomu i církev, která pak bude zesnulému virtuosovi dlouhá léta upírat křesťanský pohřeb.   Od chvíle, kdy devítileté zázračné dítě jménem Niccolò Paganini (1782–1840) nadchne svou virtuózní hrou na housle publikum janovského Velkého divadla, […]
Změnilo Freudův život stipendium v Paříži?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením.   Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Zajímavosti
Pámelník bílý: Jedovatá krása, praskající pod botou
Bílé kuličky na podzim lákají k utržení. A ještě víc k tomu, abyste na ně šlápli a těšili se z tichého lupnutí. Tato ozdoba parků i divokých strání je půvabná, ale i trochu záludná. Zatímco zvířata si na ní ráda pochutnají, lidé by měli být obezřetní. Ale indiáni z jejích větví dělají dýmky i šípy! […]
Panamský průplav: Technický zázrak a hrob tisíců lidí
Propojí dva oceány a ušetří lodím 12 000 km dlouhou plavbu kolem Jižní Ameriky. Cesta k úspěchu je ale draze vyplacena. Stane se sice inženýrským triumfem, ale také masovým hrobem tisíců bezejmenných dělníků.   Panamská šíje odděluje Atlantský a Tichý oceán. Ve svém nejužším místě je necelých 50 km široká. Nápad prokopat ji a ušetřit […]
New Yorku: Od bažin po metropoli, která nikdy nespí
Americká metropole východního pobřeží poskytuje útočiště 8,5 milionu obyvatel. Skromná osada se za více než 400 let transformuje v pulzující velkoměsto.   Klid indiánského života nejprve naruší anglický objevitel Henry Hudson (?1565–1611). Na kalendáři se tehdy skví letopočet 1609. Prim však hrají Holanďané, kteří se záhy usadí na dnešním jihu Manhattanu. Mokřady a lesy vnímají jako […]
Cukr: Zdroj energie, nebo zrádný jed?
Chuť na něco „dobrého“ občas pocítí téměř každý. Naše buňky jsou totiž závislé na energii z cukru, takže vrozená slabost pro sladké má své biologické opodstatnění. Běžný cukr – sacharóza – je však dnes často démonizován jako „bílý jed“. Ale zaslouží si tuto nálepku?   Před tisíci lety lidé získávají cukry hlavně z ovoce, medu […]
Záhady a napětí
Zázrak z jihu Francie: Má voda z prastaré rakve léčivou moc?
V malé francouzské osadě Arles-sur-Tech se nachází kamenný sarkofág, který už po staletí mate poutníky i vědce. Každý den se v něm objevuje jeden až dva litry čisté vody, přestože není napojen na žádný pramen. Věřící ji považují za svatou a připisují jí léčivé účinky. Vědci zase hledají přirozené vysvětlení tohoto podivného jevu. Co se […]
Má pramen Klokočka zázračnou moc?
Ukrytý v lesích mezi Mnichovým Hradištěm a Bělou pod Bezdězem vyvěrá pramen, ke kterému si lidé chodí nejen pro vodu, ale také pro uzdravení. Voda z Klokočky má podle tradice léčivé účinky a už prý vykonala několik zázraků. Přesto nemá statut ani lázeňské lokality, ani nijak vyhledávaného místa. Má opravdu nějaké zvláštní účinky, které opomíjíme?   Místní […]
vý poklad amerického mafiána: Je dodnes ukryt někde v horách?
V amerických horách Catskill se podle legendy skrývá jeden z největších pokladů z dob mafie. Zločinec Dutch Schultz měl před svou smrtí ukrýt miliony dolarů v hotovosti a dluhopisech do speciálního trezoru. Přestože se po něm pátrá už téměř sto let, nikdo ho zatím nenašel. Je skutečný, nebo jde jen o příběh z temného světa […]
Křikloun z amerického White Bluff: Prastarý netvor z hlubin lesa?
V hlubokých lesích amerického Tennessee údajně občas po setmění zazní zvuk, z nějž tuhne krev v žilách. Nejde o vytí vlka ani o křik ptáka, ale o cosi, co prý připomíná pronikavý ženský nářek. Podle více než sto let staré legendy jej vydává bytost přezdívaná Křikloun. Co má být zač a kde se v lese vzala? Zjistěte to společně […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
4 zbrusu nové metropole: Jejich architekti rychle přišli o iluze
historyplus.cz
4 zbrusu nové metropole: Jejich architekti rychle přišli o iluze
Buldozery a bagry se zarývají do panenské přírody v tropickém pralese. Zatím tu vládnou jen komáři v bažinách, ale za pouhých pár let bude toto místo chloubou světové architektury. Postačí pár desítek miliard dolarů. Hlavním městem bývá zpravidla starobylé sídlo s velkou tradicí, které celý národ přirozeně považuje za centrum života země. Jenže občas taková metropole
Cukru se nevyhnete
panidomu.cz
Cukru se nevyhnete
Ani byste neměli. Chtěla to tak totiž příroda. Cukry nebo v širším smyslu sacharidy vytvořila jako praktický a snadno dostupný zdroj energie. Problém z nich udělal až člověk. Jak důležité sacharidy pro člověka jsou, potvrzují i dnešní názory na vývoj mozku našich prehistorických předků v lidský. K tomu mělo dojít díky jídelníčku bohatému na sacharidy
Kouzlo suchého šamponu
nejsemsama.cz
Kouzlo suchého šamponu
Máte druhý den po umytí mastné vlasy nebo jste ve skluzu? Suchý šampon vás může rychle zachránit. Suchý šampon ve spreji je skvělý pomocník v případě, kdy potřebujete, aby vaše vlasy vypadaly rychle dobře, ale nemáte čas na jejich mytí a sušení. Suchý šampon absorbuje z vlasů mastnotu, provoní je a pomůže i se stylingem.
Meruňkové buchty se šodó
tisicereceptu.cz
Meruňkové buchty se šodó
Kynuté buchty plněné ovocem a přelité vanilkovým krémem. Suroviny na 4 porce Na buchty 600 g polohrubé mouky špetka soli 2 žloutky 350 ml vlažného mléka 100 ml oleje 1 sáček sušeného dro
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
epochanacestach.cz
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví,
Existují paralelní světy? Tyto příběhy to možná dokazují
enigmaplus.cz
Existují paralelní světy? Tyto příběhy to možná dokazují
Koncept paralelních světů je čím dál populárnější a v dimenze, které existují vedle té naší, věří stále více lidí včetně některých vědců. Mnozí argumentují některými nevysvětlitelnými jevy a anomáliem
Jsme o krok blíže vzkříšení nelétavých ptáků moa, kteří vyhynuli před 600 lety?
21stoleti.cz
Jsme o krok blíže vzkříšení nelétavých ptáků moa, kteří vyhynuli před 600 lety?
Společnost Colossal Biosciences, která se chce pokusit o oživení vymřelých živočišných druhů, nyní přišla s oznámením, že se jí podařilo vyvinout umělou skořápku, což je první krok na cestě ke vzkříše
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
iluxus.cz
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
Mandarin Oriental, Prague oznamuje jmenování Johna Kitchense do pozice generálního ředitele. Do jednoho z nejprestižnějších pražských hotelů přichází s více než dvacetiletou mezinárodní zkušeností v o
Kníže Jaromír umírá na záchodě. Vrah mu probodne zadek oštěpem
epochaplus.cz
Kníže Jaromír umírá na záchodě. Vrah mu probodne zadek oštěpem
Středověk rozhodně není doba jemných způsobů. Český kníže Jaromír to poznává krutě na vlastní kůži. Jeden bratr ho nechává vykastrovat, druhý oslepit a nakonec přichází smrt, která patří k nejbizarnějším vraždám českých dějin. Přemyslovský vládce totiž umírá při návštěvě latríny, probodnou ho oštěpem zezadu. A kronikáři si tenhle detail s chutí zapisují. Píše se rok
Miluje Mareš pořád svou první ženu?
nasehvezdy.cz
Miluje Mareš pořád svou první ženu?
Ke kulatým narozeninám si Leoš Mareš (50) nadělil televizní dokument, ve kterém promluvila i jeho bývalá manželka Monika Poslušná (51), s níž má syny Jakuba (20) a Matěje (17). Nešlo přehlédnout,
V domově nám nikdo nevěřil
skutecnepribehy.cz
V domově nám nikdo nevěřil
Když jsem poprvé vešla do pokoje číslo 114, chtělo se mi brečet. Ani ne z toho, že bych byla sentimentální, spíš mi došlo, že tohle je konečná. Uvědomila jsem si, že už jsem „klientka“, jak tu říkají důchodcům, a že moje postel má svoje číslo a na nočním stolku bude jen kelímek na zubní protézu a stoh kapesníků. A že odtud živá nevyváznu.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz