Nejen pánové, i dámy můžou pracovat se sekerou.

Někdy dokonce nic jiného nezbývá. Třeba proto, že žádný muž není po ruce, nebo proto, že ten váš je prostě spíš intelektuál, který si raději čte nebo se věnuje svým koníčkům, a kdyby vzal sekeru do ruky, mohl by si ublížit.

Stará nestačí

Možná máte nějakou takovou třeba po rodičích, ale věřte, že s tou už moc parády nenaděláte, protože každé nářadí zestárne. Opotřebuje se, a navíc se objevují stále nějaké nové technologie, které vám práci ušetří.

Zkuste se poohlédnout po sekerce nové a tu starou si nechte třeba jen jako památku.

Zvolte správný typ

Existují různé druhy sekyr a každá se používá na něco jiného. Takže ideální je mít jich víc. Nebo alespoň vybírat podle toho, co s ní chcete dělat. My se budeme věnovat dvěma nejpoužívanějším.

Štípací

Používá se na štípání menších a středních polen a na dělání třísek. Její váha se pohybuje okolo jednoho kilogramu. Důležitá je délka topůrka. Odborníci říkají, že když ji uchopíte pod ostřím a natáhnete paži, nemělo by topůrko přesahovat rameno.

Kempinková

Říká se jí i outdoorová a zná ji každý turista, někdy se s ní naučí pracovat i děti. Je malá a má krátké topůrko, takže ji klidně sbalíte do batohu.

Nepředpokládá se, že s ní budete sekat velké špalky, ale na osekání větviček z kmenů soušek a naštípání dřeva na ohníček bohatě stačí.

Jaké topůrko?

Klasické dřevěné se vyrábí většinou z buku nebo jasanu a je vsazeno do čepele, kde je upevněno pomocí klínu. Je ovšem nebezpečí, že dřevo časem seschne a topůrko se uvolní.

Existují i kovová, ale stále více se užívají topůrka z laminátu, která jsou pevně spojena s čepelí, takže tady uvolňování nehrozí. Navíc je sekerka lehčí a dobře se drží v ruce.

Ostří je důležité

Hlava sekery bývá kovaná, ale může být vyrobena z broušené, kalené švédské nebo uhlíkové oceli. Někdy bývá potažena ještě teflonem, který zařídí, že ostří snáze pronikne do dřeva.

(Foto Shutterstock a archiv firem)