Brodiví ptáci v Evergladeských močálech na Floridě našli způsob, jak ochránit svá hnízdiště před malými šelmami, jako jsou mývalové a vačice, kteří si s oblibou pochutnávají na ptáčatech a vejcích.
Vybrali si za sousedy aligátory a ti z této spolupráce těží. Na oplátku získávají ptáčata vypadlá z hnízda.
O tom, že si brodiví ptáci jako volavky, čápi, ibisové nebo kolpíci s oblibou budují hnízdiště v místech, kde žijí aligátoři severoameričtí (Alligator mississippiensis), se ví už dlouho. Brodiví ptáci vědí, že tam, kde jsou aligátoři, nejsou žádní mývalové.
V roce 2011 vědci z University of Florida při experimentu zjistili, že si ptáci dokonce raději staví hnízda nad falešnými aligátory. „Mývalové jsou pro ptáky zničující. Stačí i jen pár mývalů, kteří se dostanou do kolonie a ptáci hromadně opustí svá hnízda.
Mývalové pak všechno sežerou,“ podotkl Lucas Nell, ekolog z University of Georgia.
Až dosud však nebylo jasné, jestli z této spolupráce mají něco i aligátoři, nebo zda je pouze jednostranně výhodná.
V nové studii, kterou provedl Nell s ekology z University of Florida, porovnali vědci aligátory z oblastí, kde žijí v sousedství ptáků, s těmi, kteří ne. Z 39 odchycených aligátorů jich 20 žilo spolu s brodivými ptáky, 19 nikoliv.
Při přepočítání na průměrného třímetrového aligátora se ukázalo, že rozdíl váhy mezi těmi, kteří mají v sousedství ptačí kolonii, a těmi, kteří nemají, je už poměrně znatelných deset kilogramů.
Brodiví ptáci tvoří obrovské hnízdní kolonie, které obsahují více druhů a stovky až tisíce jednotlivců. Ptáci přitom snesou více vajíček, než může kolonie podporovat, takže je pravidelně jedno nebo dvě ptáčata vyhozeno z hnízda v rámci boje o potravu.
Občas za tím může být i nešťastná náhoda. Všechna tato ptáčat, která by byla tak jako tak odsouzena k smrti, skončí právě v žaludcích aligátorů.
Ptačí kolonie však podporují i nižší příčky potravního řetězce. Trus, vyvržená potrava a další ptačí odpad pomáhají růst řasám, kterými se živí vodní bezobratlí a malé ryby, které také žerou aligátoři.
