„Račte s námi, dámo,“ říká ostře americký úředník cizince, která právě připlula z Japonska do Kalifornie. Mezi oběma státy panuje napětí kvůli nedávno přijatému zákonu, znemožňujícímu cizincům vlastnit v Kalifornii půdu.

Barbora Markéta Eliášová (1874–1957) přichází na svět v Jiříkovicích u Brna jako nemanželské dítě, takže vyrůstá bez otce. Její matka navíc umírá, když jsou dceři pouhé čtyři roky.

Vlídné slovo uslyší snad poprvé až od svého učitele Jana Hudečky, který v ní probudí lásku ke knihám. Od 16 let už Eliášová pracuje.

Nejprve v brněnské továrně a poté jako guvernantka v německé rodině, přičemž dětské knížky jejích svěřenců se stanou jejími učebnicemi němčiny.

Zjistí, že má na jazyky nadání, a po večerech studuje ještě angličtinu, ruštinu nebo francouzštinu.V roce 1912 poprvé vyrazí na zkušenou do světa.

Osudové kouzlo

Vlakem přes transsibiřskou magistrálu dojede nejprve do Vladivostoku a poté lodí dopluje do Japonska. Eliášové exotická země doslova učaruje.

První měsíce tráví v anglické rodině, ale pak se osamostatní v rodinném hotelu Imaširokan v Tokiu, kde naváže dobré vztahy s majiteli i jejich dětmi. Jedna z jejich dcer ji například naučí používat japonské hůlky.

Peníze si mezitím Eliášová vydělává poskytováním hodin cizích jazyků Japoncům i zde žijícím Evropanům. Z první cesty ze země vycházejícího slunce se Eliášová vrací přes Spojené státy.

Zde se ale dostane na pět dní do vazby kvůli podezření, že by mohla být japonskou špionkou. Stačilo k tomu, že zapomněla vyplnit protokol o tom, že nehodlá v zemi zůstat.Když se věc vysvětlí, přes New York a Hamburk se vrátí domů.

Blízko smrti

Do země svého srdce se ještě několikrát vrátí. Její v pořadí třetí cestu v roce 1923 ale poznamená řada neštěstí. Nejprve se málem stane obětí masivního zemětřesení, které dne 1. září 1923 srovná se zemí město Jokohamu a silně poničí i metropoli Tokio.

Při cestě zpátky (na trati mezi Chicagem a New Yorkem) se zase její vlak střetne s jiným. Eliášová z nehody vyvázne bez zranění snad jen díky tomu, že sedí až v předposledním voze…

(Zdroj: HISTORY revue)