Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Amundsen versus Scott: Jak dopadl strhující boj o dobytí jižního pólu?

Psal se 14. prosinec 1911, když na geografickém jižním pólu poprvé v historii stanul člověk. V ten den zde norskou vlajku vztyčila pětičlenná výprava, vedená zkušeným polárníkem Roaldem Amundsenem.

Podařilo se mu tak vyhrát nevyhlášený závod s britským polárníkem Robertem Falconem Scottem, který pólu dosáhl až o měsíc později. Jak skončila jeho expedice?

Jižní pól leží ve výšce skoro 3000 metrů nad mořem. Těžko se tam dýchá, je zde citelný nedostatek kyslíku. Teploty se pohybují kolem -50 °C, fouká silný vítr. Dobytí tohoto extrémně nehostinného místa se na začátku 20. století stalo snem polárníků.

Jenom v letech 1900 až 1905 se zde objevilo pět vědeckých výprav. V roce 1908 se k pólu přiblížila britská expedice pod vedením Ernesta Shackeltona.

Od cíle ji dělilo 155 kilometrů, když její postup zastavil příchod antarktické zimy a nedostatek potravin. Nepoznaný pól dál lákal. Amundsen i Scott tam chtěli být první. Jak jejich závod skončil?

Britové chtějí být první!

O dobytí jižního pólu usilovalo především britské impérium. Mocná Královská geografická společnost vsadila po neúspěchu Ernesta Shackeltona na kapitána Roberta Falcona Scotta. Bylo mu dvaačtyřicet let a v čele expedice do Antarktidy stál už podruhé.

V roce 1909 se tedy Scott chystal vyrazit na palubě lodi Terra Nova na jednu z největších objevitelských výprav britské koruny.

Místo označující geografický jižní pól.
Místo označující geografický jižní pól.

Kdo zhatil norské plány

V tu dobu se Norsko právě zbavilo švédského poručnictví. Nový král Haakon VII. a královna Maud toužili ukázat světu, co jejich malá země dokáže. Všechny naděje se tehdy upíraly k severnímu pólu, kterého ještě nikdo nedosáhl. Dobýt ho slíbil muž jménem Roald Amundsen.

V roce 1909 se ale stalo něco neočekávaného, co jeho plány zhatilo. Severní pól byl údajně dobyt a o vítězství se přeli dva Američané Robert Peary a Frederick Cook.

„Jdu na jih. Amundsen“

Amundsen se proto rozhodl napřít veškeré úsilí ke zdolání pólu jižního. Protože si nebyl jistý, jak by takovou změnu cíle expedice vnímala veřejnost a hlavně sponzoři, své rozhodnutí nezveřejnil.

Ještě v červnu 1910, kdy vypluli, si dokonce i většina jeho posádky myslela, že cílem expedice je severní pól.

Scott mezitím postupoval systematicky. V Británii rozpoutal mohutnou propagandistickou kampaň, získal několik desítek tisíc liber, za které nakoupil prvotřídní výbavu. Amundsen svou expedici připravoval tajně. Když všechno spočítal a připravil, vyplul.

Překvapený Scott, který o ničem neměl tušení, dostal jen telegram: „Jdu na jih. Amundsen.“

Vše podřídit jedinému cíli

Obě expedice zvolily pro svoji cestu k pólu trasu z oblasti Rossova moře. Amundsen z Velrybí zátoky, Scott od McMurdova zálivu. Norský polárník zvolil cestu k pólu o 100 kilometrů kratší, zato však zcela neznámou.

Nešetřil časem a námahou na vybudování mnoha potravinových skladišť a směrovek. Zatímco Amundsen podřídil vše jedinému cíli – dobytí jižního pólu, Scottova expedice měla navíc náročný vědecký program.

50 kilometrů denně

Amundsen neexperimentoval. Už dříve se mu osvědčili čtyřnozí tahouni, a tak měl s sebou grónské psy. Velice důkladně vybudoval zásobárny, jasně určil členy finálního týmu.

Se čtyřmi průvodci, čtyřmi saněmi a 52 psy pak vyrazil v říjnu 1911 na jih. Svět překvapil rychlostí, jakou se mu podařilo jižní točny dosáhnout. Denně postoupila Amundsenova výprava až o 50 kilometrů.

Kožešiny, nebo moderní oblečení?

Scott se vydal na cestu od McMurdova zálivu 1. listopadu. Místo psů se spolehl na sibiřské poníky, kteří ale drsné podmínky nezvládli a brzy pomřeli. Nevyšel ani experiment s motorovými saněmi, muži museli nakonec táhnout plně naložené saně sami.

Rozdíl byl i ve výstroji. Amundsen používal kožešinové oblečení, které odkoukal od Eskymáků, zatímco Britové měli své moderní oblečení speciálního střihu, ovšem těžší. Navíc prý nikdy úplně neuschlo.

Na pólu vlaje norská vlajka

Norové pod vedením Amundsena dorazili k kožnímu pólu 14. 12. 1911. Vyfotografovali se, uskutečnili pochod po okolí, zanechali zde stan s dopisem Scottovi a vyrazili zpět. „Tak jsme dorazili a mohli jsme vztyčit naši vlajku na geografickém jižním pólu.

Díky ti, Bože!“ zapsal si do deníku v tento památný den Amundsen. „Je to velká věc, že jsme zde jako první lidé, že tu nevlaje anglická vlajka, ale naše tříbarevná, norská,“  zapsal si další člen výpravy.

Raold Amundsen v roce 1908.
Raold Amundsen v roce 1908.

Je to děsivé místo!

Skupině pěti mužů pod vedením Roberta Scotta se podařilo dosáhnout jižního pólu 18. ledna 1912. Našli zde vzkaz od Amundsenovy výpravy, která je o 34 dní předběhla. „Díkybohu!

Je to děsivé místo, a tím strašnější pro nás, kteří jsme se namáhali k němu dojít, aniž bychom byli odměněni prvenstvím,“ zapsal si Scott do deníku. Angličané postavili poblíž stanu mohylu, samozřejmě se také vyfotografovali a nastoupili cestu zpět.

Zemřeme jako džentlmeni

Na zpáteční trase jim pak Antarktida sečetla všechna logistická pochybení, omyly v organizaci a podtrhla to mimořádně nepříznivým počasím. Všech pět mužů na zpáteční cestě od pólu na základnu zemřelo.

O osudu výpravy se svět dozvěděl až z fotografií a deníků, které byly nalezeny spolu s některými těly členem expedice Edwardem Atkinsonem o osm měsíců později. „Obávám se, že musíme zemřít…, ale byli jsme na pólu a zemřeme jako džentlmeni.

Lituji jen žen, které za sebou zanecháváme,“ uvedl slavný polárník v dopise, který napsal v březnu 1912, když si uvědomil, že nešťastnou expedici nepřežije.

Jsme v pěkné bryndě

V roce 2007 si mohla veřejnost poprvé přečíst i dopis, který psal Robert Scott své manželce s vědomím blížící se smrti. „Jsme v pěkné bryndě a pochybuji, že se z toho dostaneme,“ psal ve tomto posledním dopise manželce.

Zároveň ji však ujišťoval, že svůj konec přijímá bez lítosti. „O kolik lepší to bylo než lenošit doma,“ dodal v listu, který byl nalezen téměř rok poté, co on i jeho kolegové z výpravy podlehli uprostřed antarktických ledových plání zimě a hladu.

Rober Falcon Scott v roce 1905.
Rober Falcon Scott v roce 1905.

Poslední dopis Roberta Scotta

„Veď pokud možno chlapce k zájmu o přírodovědu, je to lepší než hry,“ psal v tomto posledním dopise manželce Robert Scott z Antarktidy. Jeho syn Peter, tehdy tříletý, absolvoval později Trinity College na Cambridgeské univerzitě a stal se předním ornitologem.

„Není snadné psát kvůli zimě – je 70 stupňů pod nulou a nemáme žádné jiné útočiště než stan. Víš, že jsem tě miloval… a nejhorší na celé této situaci je myšlenka, že už tě nikdy nespatřím. Nebyl jsem asi moc dobrým manželem, ale doufám, že budu dobrou vzpomínkou.“

Smrt 18 km od základny

Scottův kolega Edgar Evans byl už tou dobou po smrti – cestou při sestupu se zranil na hlavě a zemřel ve spánku. Lawrence Oates, který trpěl vážnými omrzlinami, odešel do oslepující vánice s legendárními slovy: „Jdu ven, a možná se tam chvilku zdržím.“

Robert Scott, Henry Bowers a Edward Wilson se ještě snažili udržet při životě, později však i oni doplácejí na vyčerpání, podvýživu a omrzliny. Scott, Wilson a Bowers zemřeli pouhých 18 kilometrů od posledního ze svých skladišť.

Co způsobila sněhová bouře

Poslední zápis ve Scottově deníku měl datum 29. března 1912. Píše se v něm: „Den co den jsme byli připraveni vyrazit ke skladišti vzdálenému jen 18 kilometrů, ale venku před stanem zuří sněhová bouře. Myslím, že už nemůžeme očekávat nic dobrého.

Vydržíme až do konce, ale jsme přirozeně den za dnem slabší a naše smrt nemůže být daleko. Je to bída, ale myslím, že už nebudu moci psát. R. Scott.“

Kde leží poslední dopisy

Scotta tak už nedostihla krátká synova zpráva „Milý tatínku, stanu se bubeníkem.“ ani ta druhá, konstatující prostě „Miluji tě.“ Veškerá osobní Scottova korespondence je dnes uložena v muzeu Scottova výzkumného polárního ústavu při Cambridgeské univerzitě.

Ústavu ji věnovala Philippa Scottová, vdova po polárníkově jediném dítěti Siru Peteru Scottovi, který zemřel v roce 1989.

Proč Britové neuspěli

Příčiny neúspěchu Scottovy expedice jsou připisovány jednak organizaci, vedení a vybavení výpravy, jednak nepříznivým okolnostem. K nevhodnému vybavení patřilo látkové oblečení, tažná zvířata (sibiřští poníci a malý počet psů) a nedostatečné potravinové dávky.

Naproti tomu Amundsen využíval zkušeností převzatých od Eskymáků a spoléhal na jejich kožešinové oblečení a lehké saně, tažené výlučně psy.

Dobrovolná smrt Lawrence Oatese

K nešťastným událostem patřila mnohadenní prudká sněhová bouře, která znemožnila Scottovi a jeho dvěma druhům dojít pouhých 18 kilometrů k předsunutému skladišti zásob, a zachránit si tak život.

K nejvýraznějším momentům patřila dobrovolná smrt Lawrence Oatese, který tak chtěl ulehčit svým druhům, a poslední záznamy a dopisy Roberta Scotta, psané při vědomí blízké smrti.

Odhalená tragédie Scottovy výpravy přinesla další zájem o zkoumání Antarktidy, který na chvíli odsunula do pozadí 1. světová válka. Po ní nastalo období skutečně vědeckého zkoumání kontinentu.

Vzducholodí k severnímu pólu

Amundsenovi vynesl jeho úspěch slávu největšího světového polárníka. Nejednalo se však o jeho poslední odvážnou výpravu do věčně zmrzlých oblastí.

V polovině května 1926 se vydal ve vzducholodi Norge k severnímu pólu a stal se prvním člověkem, kterému se přelet nejsevernějšího bodu planety podařil. Právě severní pól se ale o dva roky později stal norskému cestovateli osudným.

Vzducholoď Norge, která přeletěla severní pól.
Vzducholoď Norge, která přeletěla severní pól.

Zřícení v mlze

Při zachraňování výpravy vedené Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Roald Amundsen zahynul. Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře.

Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928, Amundsenovo tělo ani ostatky dalších členů posádky se ale nikdy nenašly. Moře vydalo jen několik částí havarovaného hydroplánu.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Palác makedonských králů: Navrhl ho autor jednoho z divů světa?
Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.   Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.). K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea […]
Galerie krásek: Na zdi se potkaly princezna s dcerou ševce
Za jeho vlády se z bavorského Mnichova stává centrum kultury a umění. Král Ludvík I. miluje malířství, sochařství i architekturu. Je ale také znalcem ženských půvabů a právě největším krasavicím své doby se rozhodne zasvětit celou obrazovou galerii.   Galerie krásek není v éře Ludvíka I. Bavorského (1786–1868) žádnou novinkou. Pyšnili se jimi vládci z […]
Zlato posledního inku nespasilo?
Na čele velkého inky Huayna Capaca se lesknou krůpěje potu. Špatně se mu dýchá, občas blouzní. Horečka ne a ne klesnout. Umírá náhle, pravděpodobně na neštovice nebo jinou nemoc, zavlečenou do Ameriky z Evropy.   Incká říše se po jeho smrti v roce 1527 rozdělí na dvě části – mezi prince Huáscara (asi 1490–1532) a Atahualpu […]
Oddanou lásku utnula gilotina
Velká francouzská revoluce prochází další fází. Její největší osobnosti se názorově štěpí. V nově zřízeném Národním konventu mají hlavní slovo girondisté, některým jejich dosavadním spolubojovníkům však připadají příliš umírnění…   Nadvlády se ujímají jakobíni, především jejich část sdružená v radikální skupině zvané Hora. Období vlády jakobínů v čele s Maximilienem Robespierrem (1758–1794) vstoupí do dějin jako Teror.   […]
Zajímavosti
Kuna, kohout, jednorožec: Jak přišly státy ke svým symbolům?
Každá země má svoji vlajku, státní znak, hymnu… a většinou také symbolické zvíře! Jak ale vybrat to pravé?   Ocitli jste se na území dnešního Chorvatska v době středověku a musíte zaplatit daně? Peníze si nechte, platí se tu kunami – stačí je stáhnout z kůže! Kožešina z drobných šelem je natolik výhodným artiklem, že […]
Cesta kostí: Děsivá jízda po nejdelším pohřebišti světa!
Její oficiální označení, tedy R504, nic moc neřekne. Stačí se ovšem zmínit o „Cestě kostí“, jak je kolymská silnice přezdívána, a na povrch se začnou drát hrůzy, které její stavbu provázely. Podepsán pod nimi není nikdo jiný než Josif Vissarionovič Stalin.   Oblasti, kudy vede, se říká ledová poušť. Jde o jedno z nejchladnějších míst […]
Vrať se aneb Příběh bumerangu
Věci vyhazujeme proto, že se jich chceme zbavit, nikoliv aby se nám vrátily zpět. Existuje ale výjimka – už tisíce let lidé s nadějí na návrat vyhazují bumerang!   Když najdou archeologové v 80. letech 20. století v jeskyni Oblazowa v Polsku asi 60 cm dlouhý kus mamutího klu, něco se jim na něm nezdá. […]
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Záhady a napětí
Mystérium jménem egregory: Jde o naše strážné anděly?
V uplynulých desetiletích se zrodilo mnoho nových esoterických konceptů pracujících s existencí nehmotné energie nebo rovnou bytostí, které žijí mimo dosah našich obyčejných smyslů. Mezi tyto bytosti patří i tajemné egregory. Jde o andělské bytosti, které nad námi bdí, nebo jsou spíš negativní povahy?   Váš život prochází turbulentním obdobím. Právě jste změnili práci a […]
Moře na pobřeží Texasu vyplavuje lahve použité při magických rituálech
Na texaských se plážích se v poslední době začaly objevovat záhadné „čarodějné lahve“, podle všeho jde o relikvie použité při magických rituálech. Velmi často tyto nádoby obsahují lidskou moč, vlasy, odstřižené nehty, rezavé špendlíky a další podivné objekty. Jak se do moře dostaly a k čemu měly sloužit?   Moře občas na pevninu vyplaví lecjaké […]
Tajemný hluk znovu udeřil! Co pronásleduje obyvatele severoirského městečka?
Je to záhada, která trvá už po desetiletí a se kterou si stále nikdo neví rady. Tajemný hluk vycházející z neznámého zdroje a pronásledující lidi z mnoha městeček a měst po celém světě je navíc pořád aktuálním problémem. To dokazuje i dosud nejnovější případ ze severoirského města Omagh. Co přesně trápí tamní obyvatele?   Nad severoirským městečkem, […]
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
historyplus.cz
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
Sixtinská kaple je svědkem mimořádné podívané. 26. prosince 1519 jsou její zdi ověšeny obřími gobelíny, jejichž autorem je Raffael Santi. Celkem jich v Sixtinské kapli tehdy visí sedm. Tapiserie jsou vytvořeny z hedvábí, vlny a zlatých a stříbrných nití. I proto bylo jejich utkání extrémně drahé. Před zamyšleným Raffaelem Santim (1483–1520) je možné spatřit drobnou skicu. Renesanční
Vlci mi pomohli najít cestu
skutecnepribehy.cz
Vlci mi pomohli najít cestu
Během víkendu na horách jsem prožila noční můru. Ztratila jsem se v lese, všude jen sníh a stromy. A pak jsem uslyšela vytí. Kamarádka mi volala na poslední chvíli. Musela zrušit víkend na chalupě, kterou měla zamluvenou měsíce dopředu. Nabídla mi, abych jela místo ní. Byla by škoda, kdyby ubytování propadlo. Sice jsem tak narychlo nesehnala nikoho do
Žádní hippies. I bonobové umí být agresivní
21stoleti.cz
Žádní hippies. I bonobové umí být agresivní
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to
Završí Burešová a Lambora, co nestihli během Slunečné?
nasehvezdy.cz
Završí Burešová a Lambora, co nestihli během Slunečné?
Tak v tohle diváci snad už ani nedoufali! Herečka Eva Burešová (30) ze seriálu ZOO se po letech znovu potká s Markem Lamborou (28), ke kterému měla mít jeden čas opravdu blízko. V době, kdy natáčeli
Nepolapitelný dahu: Tajemný kryptid, nebo jen vtip?
enigmaplus.cz
Nepolapitelný dahu: Tajemný kryptid, nebo jen vtip?
V alpských lokalitách Francie, Švýcarska a Itálie je stále populární dávný kryptid označovaný jako dahu. Má se jednat o tvora, jehož vzhled nese zřetelné rysy kamzíka. Vydáte-li se po stopách tohoto m
Sportovní obuv – 5 tipů, jak vybrat ten nejlepší model pro vaše potřeby
epochanacestach.cz
Sportovní obuv – 5 tipů, jak vybrat ten nejlepší model pro vaše potřeby
Výběr správné sportovní obuvi může mít zásadní vliv na váš sportovní výkon i komfort během nošení. Ať už jste zapálený sportovec nebo hledáte pohodlnou obuv na běžné nošení, důležité je vybrat si model, který nejlépe odpovídá vašim potřebám. V následujících řádcích vám nabídneme pět zásadních tipů, jak na to. Zvažte typ vaší aktivity Prvním a
Ukazujte hrdě svá kolena
nejsemsama.cz
Ukazujte hrdě svá kolena
Blíží se období nošení sukní, je tedy nejvyšší čas zaměřit se na péči o pokožku na kolenou. Poradíme, jak ji mít hebkou a hydratovanou. Kolena dostávají zabrat Umožňují nám chodit a běhat, nesou celou naši váhu, kolena zkrátka dostávají zabrat. Tím trpí nejen klouby, ale i pokožka na nich. Aby se mohla kůže na kolenou mnohokrát za den napnout
Když se luxusní hodinářství setká s divokou přírodou
iluxus.cz
Když se luxusní hodinářství setká s divokou přírodou
Od svého založení se značka Cartier etablovala v luxusním hodinářství jako synonymum pro inovace a eleganci . V roce 1914 Cartier poprvé představil design inspirovaný panterovou srstí na pouzdře hodin
Burger s jalapeňo omáčkou
tisicereceptu.cz
Burger s jalapeňo omáčkou
Nejen děti si rády pochutnávají na hamburgerech. Pro dospělé máme připravenou pořádně ostrou verzi. Suroviny 300 g mletého hovězího masa 2 bulky na hamburgery 2 lžíce nakládaných jalapeňo papr
Dav a jeho psychologie: Má svou kolektivní mysl?
epochaplus.cz
Dav a jeho psychologie: Má svou kolektivní mysl?
Člověk je tvor společenský a potřebuje se sdružovat do skupin, v nichž mizí pocity duševní prázdnoty a samoty. A je naprosto nepodstatné, jestli se jedná například o demonstraci, posezení s přáteli či společné sportování. Anglický filozof a fyziolog Wilfred Trotter ve své knize „Instinkty stáda během míru a války“ píše, že člověk je přístupnější hlasu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Trápí vás bolesti zad?
panidomu.cz
Trápí vás bolesti zad?
Téměř každý z nás má v průběhu života zkušenosti s bolestí v zádech. S těmito potížemi navštěvujeme nejen praktické lékaře, ale i neurology, rehabilitační lékaře, ortopedy, revmatology či psychology, neboť do páteře se promítá i duševní bolest. Jak si uchovat zdravou páteř? Je několik věcí, jež by měl vědět každý, kdo si chce páteř uchovat zdravou