Jako každý den i dnes je pařížský malíř Louis Béroud jedním z prvních návštěvníků muzea Louvre. Chodí sem malovat kopie slavných děl, které pak za pár franků prodává na ulici.

Po příchodu hned zamíří do křídla, kde je vystavena Mona Lisa. Ke svému zděšení ale na místě obrazu spatří pouze železné skoby!

Umělec okamžitě zburcuje strážné. Ti se chvíli dohadují, zda není obraz zrovna na čištění nebo podobně, ale po chvíli se potvrdí nejhorší obavy: Slavné dílo někdo ukradl!

Je 22. srpna 1911, když Louvre přichází o jeden ze svých nejcennějších exponátů. Vláda nařizuje uzavření hranic, prohledávání lodí i vlaků a vypisuje odměnu nálezci ve výši 25 000 franků.

Styky s podsvětím

Brzy je zadržen i tehdy 31letý básník Guillaume Apollinaire (1880–1918). Rodák z Itálie se v Paříži objevil asi před deseti lety a silně přilnul k tehdejší avantgardní kultuře. Jednou prý dokonce prohlásil, že by mělo být muzeum Louvre vypáleno.

A pokud by z něj nedělaly podezřelého cizí původ, bohémský život a prořízlá pusa, potom styky s hlavním podezřelým, známým chmatákem Josephem Géry Pieretem, určitě. Apollinaire je zatčen v září 1911.

Spolu s ním putuje za mříže i jeho přítel, malíř Pablo Picasso (1881–1973), který udělal tu chybu, že od Piereta v minulosti koupil dvě fénické sošky, jež prodávající krátce předtím uloupil v muzeu.

Oba umělci podstoupí výslechy a asi po týdnu věznění jsou propuštěni na svobodu.

V zájmu tisku

Krádež Mony Lisy je společenským tématem číslo jedna a tisk o ní čile informuje. Tak se do novin opakovaně dostane i jméno Apollinaira coby jednoho z podezřelých.

Ačkoli jde o spojitost spíše negativní, ve stylu hesla „špatná reklama, také reklama“ se tento pařížský básník stane prakticky přes noc světovou celebritou. „Před touto bizarní epizodou jenom málokdo za hranicemi Francie slyšel jeho jméno.

Najednou se mu díky tomuto incidentu dostalo světové známosti,“ uvádí současný americký autor a profesor umění Willard Bohn.

Apollinaire využije nově nabyté popularity a do dvou let po svém neopodstatněném zatčení vydává svoji patrně nejznámější básnickou sbírku Alkoholy. Tou se etabluje mezi básnickou elitu.

(Zdroj: HISTORY revue)