Nenápadný skalnatý výběžek do Egejského moře na řeckém poloostrově Chalkidiki je už více než 1000 let sídlem neobyčejných pravoslavných klášterů. Hned tak někdo je ale spatřit nesmí. Rozhodně ne žena.

Legenda praví, že poloostrov Athos v severním Řecku, vybíhající 50 kilometrů do Egejského moře, kdysi navštívila Panna Marie a zdejší impozantní horu prohlásila za svatou. Při té příležitosti tam zakázala přístup ženám.

Výjimky se nedočkala ani západořímská císařovna Galla Placidia (392–450). „Stůj, tady není místo pro dvě císařovny,“ ozval se prý hlas, který ji nepustil dál, když Athos chtěla navštívit.

Nařízení o zákazu vstupu žen neboli avaton pak posvětil v roce 1045 byzantský král Konstantin IX. Monomachos (asi 1000–1055) a téměř o tisíciletí později i Evropská unie.

Deset cizinců denně

Athos je sice spojen s pevninou, ale je oddělen zdí a dostat se na něj je tak možné pouze po moři. Přesto tu vzniklo 20 klášterů neboli monastýrů.

Trvale tu mají právo pobývat jen pravoslavní mniši, jichž zde dnes v klášterech i poustevnách asketicky žije kolem 2000, a turistický ruch se řídí striktními předpisy.

Denně smí Athos a zdejší mnišský stát navštívit pouze stovka ortodoxních věřících řecké národnosti a jen deset cizinců. I pro muže tu platí přísně dodržované pravidlo.

Jen ti, kterým už bylo 18 let, smějí o povolení k návštěvě (diamonitirion) požádat, a to nejméně půl roku předem.