Austrálie je plná kriminálníků a věcí, které se vás snaží zabít, říká jedno žertovné úsloví. Úplně daleko od pravdy však není. Stejně jako Severní Amerika, slouží i tato země někdejšímu britskému impériu jako odkladiště nepohodlných osob.
K cestě na druhou stranu světa stačí drobná krádež. Za ty, které v hodnotě přesáhnou 5 šilinků, už se totiž věší.
Londýn v druhé polovině 18. století není přívětivé místo. Přelidnění, špína, chudoba, kriminalita a levný gin. Zákony jsou přísné, ale to hladovějící chudáky nezastaví.
Osm z každé desítky vězňů sedí v báni za krádež jídla, trestnice na zemi i ty plovoucí, vyrobené na Temži ze zbytku flotily ze Sedmileté války s Rakouskem, praskají ve švech.
Impérium je v nevýhodném postavení, na Americkém kontinentu probíhá revoluce a naděje poslat vězně na stará místa je mizivá. Potřebuje řešení.
A právě v té chvíli se vrací ze své první objevitelské výpravy James Cook (1728–1779) se zprávami o zemi jménem Terra Australis, jejíž východní pobřeží zabral jménem koruny jakožto Nový Jižní Wales.
První flotila, čítající 11 lodí, opouští Velkou Británii 13. května 1787. Přes 1 000 britských občanů, z toho zhruba 751 vězňů, se vydává na cestu kolonizace Austrálie.
Nejkrásnější zátoka
Místo vytyčené Cookem k prvnímu přistání a rozbití nové kolonie, záliv Botany Bay, se však po příjezdu 18. ledna 1788 ukazuje jako nevhodné. Záliv není bezpečný a chybí tu dobrý zdroj pitné vody.
Velitel flotily, admirál Arthur Phillip (1738–1814), proto rozhodne o přesunu do zálivu Port Jackson 12 mil severněji, kde dojde k vylodění a slavnostnímu vztyčení britské vlajky. „Nejkrásnější a největší přístav na světě,“ neskrývá své nadšení Phillip.
Nový začátek
Kolonie Nového Jižního Walesu je oficiálně založena 26. ledna 1788 a místo přistání je pojmenováno zátoka Sydney. Na památku britského ministra vnitra, Thomase Townshenda (1733–1800), Lorda Sydneyho.
Na budování nové osady se podílejí všichni bez rozdílu podle svých dovedností – z odsouzenců se stávají zedníci, tkalci, pastevci nebo farmáři.
U žen se považuje za nejvýhodnější, když napomohou v příchodu nové generace, takže jim ke zproštění trestu mnohdy stačí se vdát. Velká část z nich si mezi posádkami lodí nachází ochránce už během cesty, takže na první děti se nečeká nikterak dlouho.