„Zbourat!“ rozhodnou úřady. Nacisté dali Libušínu a Maměnce, „pohádkovým“ turistickým ubytovnám na Pustevnách, pořádně zabrat. Podle odborníků nemá rekonstrukce smysl. Když se to dozví jejich autor, slovenský architekt Dušan Jurkovič, vzkypí v něm krev. Byť je mu skoro 80 let, rozjede se do Beskyd, aby zkáze klenotů lidové secese zabránil…
Rodiče mu vštípí zájem o lidovou kulturu a umění. Při studiích stavitelství ve Vídni se seznamuje se secesí a modernismem. A konečně během praxe u slovenského architekta Blažeje Bully (1852–1919) se „zamiluje“ do dřeva, jež se propříště stává jeho hlavním stavebním materiálem…
Zabrání jejich zbourání
Poprvé na sebe Dušan Jurkovič (1868–1947) výrazně upozorní v roce 1895 na Národopisné výstavě v Praze, a to expozicí valašské jizby. Záhy dostává zakázku na turistické stavby na Pustevnách nedaleko Radhoště.
„Nevydrží déle než 100 let,“ prohlásí o útulnách Libušínu (na velkém obrázku) a sousední Maměnce, postavených v letech 1897–1899 v duchu lidové secese, které mu přinesou velké uznání i další práci. Bohužel, obě stavby mají na kahánku již po druhé světové válce.
I díky Jurkovičovu zásahu uniknou zbourání, ovšem generální rekonstrukce se dočkají až v roce 1997.
Lázeňská krása
Jurkovič od roku 1902 pracuje na přestavbě luhačovických lázní. Podle jeho návrhů zde vzniká deset unikátních staveb ve stylu lidové secese. K těm nejcennějším patří Jurkovičův dům. Ze dvou traktů původního Janova domu vytvoří slovenský architekt jediný zastřešený objekt, který zvýší o hrázděné patro. Svoji práci v Luhačovicích však Jurkovič nedokončí.
Vedení lázní se s ním rozloučí, protože považuje jeho stavby za příliš „vesnické“.
Secesní klenot
„Vypadá jako perníková chaloupka!“ vysmívá se tehdejší tisk domu, který si v roce 1906 Jurkovič staví nad údolím řeky Svratky na okraji obce Žabovřesky. Se svou rodinou zde zůstane do roku 1919, kdy se přestěhují do Bratislavy. Architekt v neotřelé stavbě zřídí i výstavní sál, kde představuje své návrhy.
Dnes patří Jurkovičova vila, postavená ze dřeva, korku a kamene, k nejvýznamnějším památkám secesní architektury v Brně.
Facebook
Twitter
RSS