Věda

Bát se je zdravé!

Bát se je zdravé!

Strach je jedna z nejstarších emocí. Sžíravý a nepříjemný pocit je reakcí na nebezpečí, ať už potenciální či aktuálně hrozící. Bát se ovšem není na škodu. Strach ochránil lidstvo i další živočišné druhy od vyhynutí.

Množství objektů budících obavy i intenzita prožívaného strachu se liší podle věku. Nejvýraznější rozdíly lze pozorovat u dětí různého stáří. Rozdíl je patrný též mezi pohlavími.

Ženy se bojí jinak než muži

Psycholožka Eleanora Gulloneová ve své práci zmiňuje, že chlapci a děvčata se v prožívání strachu odlišují.
Chlapci se bojí více: poranění, selhání, které je vystaví posměchu, strašidelných snů a fantastických příšer.
Naproti tomu děvčata mají spíše strach ze tmy, podivných zvuků, neznámých objektů, cizích osob, únosu, myší, hadů či strašidelných domů. Na základě provedených výzkumů lze konstatovat, že děvčata mají vyšší počet důvodů ke strachu. Zároveň u nich intenzita strachu bývá vyšší než u chlapců.
Jak dokazuje kanadská studie, prožívání strachu je různé mezi pohlavími i v dospělosti. Kanadští výzkumníci se zaměřili na strach ze stomatologického ošetření. Výzkum prováděli dotazníkovou metodou mezi občany Toronta. Dospěli k výsledku, že ženy prožívají větší strach ze zubaře než muži. Obdobný finský výzkum se zaměřil na strach pacientů ze zavedení bypassu. Vyšší intenzita prožívaného strachu byla shledána opět u žen.

Bolest a strach

Obdobně jako nás bolest donutí vyhledat pomoc lékaře, i strach vyvolává určité reakce. V závislosti na tom, z čeho pramení, vyvolává u jedince snahu vyhnout se ohrožení, uniknout, nebo případně zaútočit. Strach mobilizuje organismus. Pocit rozrušení je bezprostřední poplachovou reakcí na aktuální hrozbu.
Profesor Jiří Mareš z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se zabýval ve své studii strachem z bolesti. Došel mj. k závěru, že souvisí s časovou vzdáleností od očekávaného okamžiku bolesti. V jeho vzorku se nacházelo bezmála sedm desítek dětí ve věku 8 až 14 let.
62 % z nich potvrdilo, že má nejčastěji strach z očekávané bolesti. Mareš se dotazoval na stomatologické vyšetření. Jak se návštěva zubaře blíží, pociťovalo strach čím dál více dětí. Několik dní před vyšetřením se bálo 10 % z nich, v čekárně začalo pociťovat strach 5 % dětí, vstupem do ordinace další 3 %, usazením do křesla 22 %, při zahájení vyšetření se začalo bát dalších 10 % a v okamžiku zahájení samotného výkonu, tj. například uchopením vrtačky či injekce 12 %.

Strach zaslepuje!

Přílišné prožívání strachu blokuje komunikaci. Ukázalo se, že více než čtvrtina dětí ze zkoumaného vzorku si kvůli obavám nepamatovala nic podstatného z toho, co jim zdravotnický personál v ordinaci říkal.
Mareš také zjišťoval, zda bolest, kterou děti v zubařském křesle protrpěly, odpovídala míře strachu z ní. Téměř dvě třetiny dětí uvedly, že se jimi očekávaná intenzita bolesti nepotvrdila. Menší skupinka dětí (12 %) však zažila bolest větší, než na kterou se připravovala.

Více z Věda

Neil deGrasse Tyson Prorok nemožností a možných světů

Věda2.6.2020

Z HIV se vyléčil vyvolený číslo 2

Věda29.5.2020

Mravenci naznačili obrácenou evoluci

Věda26.5.2020

Potravinová (r)evoluce: Co budeme jíst za 10 let?

Věda22.5.2020

Plovoucí města: Utopie, nebo budoucnost?

Věda19.5.2020

Elektrická fascinace MINI Cooper SE

Věda15.5.2020

Divocí berserkové: Bojovali pod vlivem toxického plevele?

Věda12.5.2020

Jak předcházet mutacím genů?

Věda5.5.2020

Nový výzkum na poli počítačových tomografů i magnetických rezonancí

Věda28.4.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat