Nápad vdovy Kinské rozmnožit dědictví sázkami v kasinech uvrhne rodinu do ještě většího opovržení a chudoby. Bystrá dívenka Bertha z toho těží jinak. Pohybuje se v mezinárodní společnosti a rychle se učí jazykům…

„Zvažte to,“ vtiskne paní domu guvernantce Berthě Kinské (1843–1914) do ruky inzerát. Nejraději by tu starou pannu, která popletla hlavu jejímu synovi Arthuru Suttnerovi (1850–1902), vystřelila na Měsíc. Paříž ale musí stačit.

Zadavatel inzerátu na ženu „s jazykovou výbavou pro vedení domu a práci sekretářky“, slavný chemik a vynálezce Alfred Nobel (1833–1896), se do Berthy zamiluje hned na pařížském nádraží. Ani jí není úplně lhostejný.

Jenže přichází telegram od Arthura: „Nemohu bez Tebe žít…“ Třicátnice se sbalí a vrací se do Vídně, kde se po utajovaném sňatku stává paní Berthou von Suttnerovou…

Bojuje proti válce

Pobyt v Gruzii se kvůli rusko-turecké válce vyvíjí jinak, než si novomanželé představovali. Bertha se při práci v lazaretech dívá válečné mašinérii přímo do chřtánu. A stejně jako Arthur o ní píše reportáže do rakouských deníků. Po návratu do Paříže je v šoku.

Francouzi jsou posedlí odvetou za prohranou válku s Pruskem (1870–1871). Rozhořčená novinářka bojuje perem a její nový román Odzbrojte čte brzy i vynálezce dynamitu Nobel, který uvažuje o založení fondu pro udělování cen za významné počiny.

Jednou za pět let by se měla udělovat Cena míru. „Ať se uděluje každý rok!“ přesvědčuje ho Bertha.

Tlustá holubice míru

„Jen zbrojte!

Meč muži vlastní je, kde muži bojují, ať ženská kušuje, však mužů v těchto dnech tu máme dost, co spodničky si nosí pro radost,“ opírá se do Berthy německý spisovatel Felix Dahn (1834–1912). Společnost si zvykla na ženy umělkyně, ale politička?

Na inteligentní, až naivně horlivou pacifistku, která namísto syna-vojáka dá Rakousku Mírovou společnost a angažuje se za práva Židů, se snášejí posměšky.

Přezdívku „tlustá Bertha“ přebírá od českého rodáka, novináře Karla Krause (1874–1936), celá Vídeň. Bertha kráčí svou pionýrskou cestou neochvějně dál.

Když první nositelka Nobelovy ceny míru 21. června 1914 umírá, zanechává světu své velké „dítě“ – mezinárodní smírčí soud v Haagu.