Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Biologické zbraně nejsou ničím novým!

První použití otravných plynů v první světové válce mělo zničující účinky, protože tehdy neexistovala ochrana proti tomuto způsobu boje. Biologické nebo chemické zbraně však nejsou záležitostí posledního století.

Historie se opakuje a v tomto případě sahá mnohem hlouběji do minulosti.

1. Otrávená voda zdecimovala obránce

Kde: obléhání Kirry

Kdy: 595–585 př. n. l.

Co: otrávení vody jedovatou čemeřicí

V lidské historii proběhlo mnoho válek ve jménu náboženství. Nejinak tomu bylo v antickém Řecku. Na ochranu zdejších svatých míst byly ustanoveny tzv. amfiktyónie, tedy náboženské spolky řeckých kmenů bránící jejich majetek a poutníky, kteří sem směřovali. Proti kmenům, které amfiktyónii ohrožovaly, vedly svaté války.

Nejstarší a nejdéle trvající byla Delfská amfiktyónie, která byla organizována na ochranu chrámu Démétér v Antelo při Thermopylském průsmyku a Apollonovy věštírny v Delfách. První svatou válku odehrávající se na počátku 6. století př. n. l.

vedla proti městu Kirra. Důvodem byly časté loupeže a špatné zacházení s poutníky putujícími do Delf ze strany Kirranů a jejich pronikání na delfské území.

Vůdcem útoku byl Kleisthenés, který byl v letech asi 600–560 př. n. l. tyranem v Sicyonu. Využil své silné námořnictvo k blokádě městského přístavu, zatímco spojenecké vojsko oblehlo samotnou Kirru.

Nejstarší a pravděpodobně nejvěrohodnější vylíčení průběhu války přinesl lékař Thessalos, jenž ho sepsal v 5. století př. n. l. Podle něj útočníci objevili tajný vodovod vedoucí do města, když se probořil pod koňským kopytem.

Asclepiad (lékař) Nebros pak poradil spojencům, aby otrávili vodu jedovatou bylinou čemeřicí (Helleborus). Ta vyvolala u obránců města průjem, takže nebyli schopni odolat útoku a Kirra byla poražena.

Město bylo zničeno do základů a jeho pozemky byly věnovány bohům Apollónovi, Létó a Artemis a bylo zakázáno, aby na nich kdokoli něco pěstoval nebo pásl dobytek.

2. Vojáky v tunelu zastavil plyn

Kde: Dura-Europos

Kdy: 256 př. n. l.

Co: zapálená směs smůly a síry

Nejvýznamnějším protivníkem Římské říše v oblasti Blízkého a Středního východu byla Říše Árjů (též Sásánovská říše nebo také Novoperská říše).

V úzkém tunelu pod pevnostním městem Dura (dnes Dura-Europos) na východě syrské pouště zahynulo v roce 256 při obléhání Sásánovci dvacet římských vojáků.

Archeologové, kteří je objevili ve 30. letech minulého století, předpokládali, že zemřeli v důsledku zřícení tunelu, ale podle Simona Jamese, archeologa z University of Leicester se setkali s mnohem neobvyklejší smrtí.

Podle jeho studie z roku 2009 se stali nejstaršími objevenými oběťmi chemické zbraně.

Sásánovští obléhatelé hloubili tunely pod vnější hradbou města, zatímco Římané se jim v tom snažili zabránit tím, že hloubili vlastní protitunely nad nimi. Těla římských vojáků byla záměrně naskládaná v místech, kde se setkal sásánovský a římský tunel.

Podle Jamese Sásánovci zřejmě použili těla svých nepřátel jako barikádu, za kterou se mohli skrýt, když strhli strop tunelu.

James věří, že přišel na způsob, jaký Sásánovci zabili najednou tolik římských vojáků v tak temném a stísněném prostoru. „Peršané slyšeli římské kopáče. Věřím, že pro ně připravili smrtící překvapení,“ řekl James.

Na základě zkoumání chemických reziduí a krystalů síry nalezených v tunelu dospěl k závěru, že Sásánovci připravili nádoby se směsí smůly a síry. Když Římané prorazili stěnu tunelu, Sásánovci směs zapálili.

Vznikl mrak oxidu siřičité, který mohl během pár sekund vyřadit všechny římské vojáky, protože jediný únik z tohoto temného úzkého prostoru blokovali jejich spolubojovníci za nimi.

Přestože obranná zeď nepadla, Sásánovci nakonec Duru dobyli, všechny obyvatele buď zabili, nebo odvlekli a město zanechali v ruinách. „Těla zřejmě představují nejstarší archeologický důkaz, byť nepřímý, o použití bojového plynu ve válce,“ podotkl James.

3. Obléhané město zachránili škorpioni

Kde: obléhání Hatry

Kdy: 198

Co: terakotové nádoby naplněné smrtícími štíry a bodavým hmyzem

Opevněné město Hatra ležící mezi řekami Eufrat a Tigris na severu dnešního Iráku bylo založeno v 1. století př. n. l. a jako součást Parthské říše bylo náboženským a obchodním střediskem.

Jeho strategická poloha na parthských hranicích však rovněž znamenala, že muselo během série konfliktů mezi Parthskou říší a Římskou republikou a císařstvím o Malou Asii, Kavkaz a dnešní Blízký východ, které se táhly v letech 66. př. n. l.–217 n. l., čelit opakovaným útokům římských legií.

Hatra hrála důležitou roli během Trajánovy parthské kampaně (115–117), kdy v letech 116–117 odolalo obléhání a opakovaným útokům armády císaře Trajána (53–117).

Ten dokonce v důsledku nadměrného vedra při dobývání Hatry onemocněl, což uspíšilo jeho smrt. Na Hatře si však vylámal zuby i jeden z jeho následovníků Septimus Severus (146–211) během druhé parthské válce (195–199).

Při jeho obléhání Hatry v roce 198 si obránci města připravili na římské vojáky velice inovativní biologickou zbraň v podobě terakotových nádob naplněných smrtícími štíry a dalším bodavým hmyzem, jako jsou vosy a včely.

Když muži překonali hradby, nádoby se rozbily a vypustily rozzuřený hmyz.

Někteří z mužů na následky bodnutí zemřeli ihned. Další sice pouze onemocněli, ale i z nich mnoho zemřelo později v důsledku vražedné kombinace horkého slunce a hmyzího jedu. Škorpioní bomby se tak ukázaly jako neuvěřitelně efektivní. Septimus ustoupil a to, co zbylo z jeho armády, bylo poraženo.

4. Útok, který rozšířil černou smrt

Kde: obléhání Kaffy

Kdy: 1346

Co: vystřelovaní mrtvol nakažených dýmějovým morem přes hradby

V letech 1347 a 1350 zuřila ve středověké Evropě epidemie dýmějového moru, která zabila přibližně třetinu evropské populace a jíž se pro její ničivost přezdívá černá smrt.

Historici a biologové dohledali původ této smrtící pandemie, kterou způsobuje bakterie yrsenia pestis, ve vzdálených stepích Střední Asie, kde čas od času propukaly epidemie u místních kočovníků.

První zprávy o vypuknutí moru pocházejí z roku 1330 z provincie Chu-pej ve střední Číně. Odtud se mor rozšířil do zbytku Číny, kde zabil polovinu populace a po karavanních stezkách se šíří dál na západ.

Do Evropy se pak černá smrt, jak popisuje zpráva Gabriela de Mussi (asi 1280–asi 1356), notáře z italské Piacenzy, dostává jako výsledek použití biologické zbraně během obléhání města Kaffa (dnes Feodosija) na Krymu Mongoly ze Zlaté hordy.

Původně šlo o malou vesnici, kterou si v roce 1266 pronajali Janované od Mongolů, a vybudovali z ní svou černomořskou obchodní základnu. Vztahy mezi Janovany a Mongoly byly nicméně napjaté.

Během obléhání v roce 1345, kdy řady útočících Mongolů decimoval mor, nechal chán Zlaté hordy Džanibega (zemřel 1357) katapulty metat přes hradby mrtvá těla nakažená morem, který se městem začal rychle šířit.

Když se totiž v únoru 1347 zbývající italští obchodníci nalodili na své lodě, a prchli z Kaffy, byla na jejich palubách nejen řada nakažených, ale pravděpodobně i hlodavci, kteří jsou hlavními přenašeči onemocnění.

Cestou ještě janovská flotila stačila rozšířit mor v Konstantinopoli a v říjnu téhož roku přistála v sicilské Mesině, odkud se morová epidemie rozšířila dále do Evropy.

5. Víno s příchutí lepry

Kde: První italská válka

Kdy: 1494–1498

Co: krev malomocných ve víně

Během První italské války, která proběhla v letech 1494–1498, se spojila většina italských městských států se Španělskem a Svatou říší římskou, aby společně čelily invazi armády francouzského krále Karla VIII. Francouzského (1470–1498) do Itálie, kde jako dědic Anjouovců uplatňoval nárok na neapolský trůn.

Francouzským silám se zpočátku dařilo a Neapol byla roku 1495 dobyta. Nakonec však museli po bitvě u Fornovy 6. července 1495 Itálii opustit.

Španělští vojáci používali v jižní Itálii proti nepřátelům metody biologické války, když kontaminovali víno krví pacientů postižených leprou neboli malomocenstvím. Jde o infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Mycobacterium leprae.

Ta má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla, jako je kůže nebo sliznice.

Vzhledem k průběhu onemocnění však bylo použití lepry neefektivním způsobem, jak oslabit nepřátelské vojáky. Nemoc často probíhá bez příznaků, ty se mohou projevit i po 5–20 letech.

Navíc s výjimkou kožní formy, kdy se na kůži vytvářejí vředy, není příliš nakažlivá.

Na druhou stranu však byl tento způsob použití biologické zbraně obzvláště podlý. V tehdejší společnosti bylo rozšířeno vnímání lepry jako prokletí a trestu od Boha, protože se může v destruktivní formě projevovat znetvořením končetin a na obličeji.

Postižení byli stigmatizováni, vyčleněni ze společnosti a izolováni v tzv. leprosáriích.

6. Obléhání, které vedlo k první mezinárodní úmluvě

Kde: obléhání Groningenu

Kdy: 1672

Co: výtažek z rulíku zlomocného ve výbušných a zápalných zařízeních

Renesance přinesla zájem o nové válečné stroje a chemické zbraně. Již v 15. století navrhl Leonardo da Vinci (1452–1519) válečný stroj, který měl vystřelovat na galeony zápalné granáty naplněné práškovou směsí síry, arsenu a oxidu měďnatého.

Jejich úkolem nebylo lodě pouze zapálit, ale jedovatý dým a rozptýlený prášek měl zároveň otrávit nepřátelské vojáky.

Podobné projektily vytvářející jedovatý dým se pak objevily na počátku 17. století a byly použity i během Třicetileté války (1618–1648).

V roce 1672 během francouzsko-nizozemské války použil Bernard z Galenu (1606–1678), kníže-biskup münsterský, při obléhání nizozemského města Groningen výbušná a zápalná zařízení obsahující jedovaté alkaloidy obsažené v rulíku zlomocném (Atropa belladonna).

Rulík zlomocný je považován za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinu, která se přirozeně vyskytuje na většině území Evropy.

Celá rostlina je prudce jedovatá a alkaloidy z bobulí a listů mohly u zasažených vyvolat vážné delirium, halucinace a při předávkování i smrt.

Dobít Groningen se Bernardovi z Galenu sice nepovedlo, přesto se tímto činem zapsal do dějin biologických válek. O tři roky později, 27. srpna 1675, totiž toto použití otrávených střel vedlo k podepsání Štrasburské dohody mezi Francií a Svatou říší římskou.

Šlo o první mezinárodní dohodu zakazující používání „věrolomných a odporných“ jedovatých zařízení.

Další taková mezinárodní dohoda o zákazu chemických a biologických zbraní přitom vznikla až o 250 let později v roce 1925 v podobě Mezinárodní úmluvy o zákazu použití plynů a bakteriologických zbraní ve válce (známé také jako Ženevský protokol).

Zbytky křesťanského chrámu v Dura-Europos, kde byla v roce 256 př. n. l. použita zapálená směs smůly a síry. (Foto: Heretiq, Wikimedia) Rulík zlomocný byl jako biologická zbraň použit v 17. století. (Foto: Wikimedia)
Související články
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy.   Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže […]
Toyota se má stát první automobilkou na světě, která vyšle vozidlo do vesmíru, konkrétně na Měsíc. Prototyp přetlakového vozítka pojmenované Lunar Cruiser absolvoval před pár dny první zkušební jízdu v terénu. Inženýři se tak připravují na další fázi projektu, informoval server Toyota Times News. Inspirována americkým závazkem vrátit se na Měsíc, pracuje Toyota na návrhu […]
Kakapů je momentálně na světě 242 a každý z nich má své jméno, i ti žijící v lesích. Všechny totiž znají ochranáři z Nového Zélandu. Dávají jim nejen jméno, ale i šanci, aby tento unikátní druh papoušků nevyhynul. Měl k tomu nakročeno, v 90. letech žilo posledních 51 kakapů.   Kakapo soví (Strigops habroptilus) není žádný drobeček, váží kolem […]
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny.   Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, […]
reklama
Historie
Dostávaly princezny Falckou korunu jako věno?
Konečně je králem. Jindřich IV. z Lancasteru v roce 1399 svrhl svého předchůdce Richarda II. z anglického trůnu a při té příležitosti nechává zhotovit soupis pokladů v královské pokladnici. Zastaví se snad chvilku nad gotickou ženskou korunou, bohatě ozdobenou drahokamy? Tuší, že se na ostrovy dostala z Čech?   Úzká zlatá obroučka měří v průměru […]
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Zajímavosti
Antibakteriální gel: Skutečně ochrání před nemocemi?
Antibakteriální gely se staly naším společníkem nejen na cestách, ale také v běžném životě: jsou po ruce v kanceláři, doma i v restauracích. Nosíme je v kabelkách i v kapsách. Víte ale, jak je používat správně, aby skutečně fungovaly? Existuje několik zásad, které se vyplatí dodržovat.   Dezinfekce jako taková je známá už od konce […]
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Záhady a napětí
Tajemný Krvomlýn v Harasově: Legenda o lásce a pomstě
V srdci Kokořínska, mezi pískovcovými skalami a lesy, stojí místo opředené krvavou pověstí. Kdysi zde prý existovalo mlýnské kolo, které místo vody poháněla lidská krev. Pověst vypráví o tragické lásce, surové pomstě a duchu nešťastné dívky. Kde se tato temná legenda vzala?   V kokořínském kraji na tvrzi Harasov žije Slavibor se svou krásnou dcerou […]
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
historyplus.cz
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
Teprve 19letá Lili Jacobová se rozhlíží po místnosti, kde ještě před nedávnem pobývali příslušníci SS. Snaží se najít něco, co by jí po osvobození tábora Mittelbau-Dora přišlo vhod. Zaujme ji noční stolek, a tak otevře jeho přihrádku. Leží v ní album plné fotografií, na nichž jsou naprosto šokující snímky, které dokazují nacistická zvěrstva ve vyhlazovacím
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
enigmaplus.cz
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
Je to takový malý oblíbený „pekelný“ omyl. Ne, Belzebub opravdu není vládce pekla a nejde o ekvivalent Satana či Lucifera. Kde se Belzebub vzal a kdo ho na pekelný trůn vlastně záměrně, či omylem uved
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
nasehvezdy.cz
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
Jak tohle dopadne? Před časem jsme vás informovali, že to velmi jiskří mezi manželem Jitky Čvančarové (47) ze seriálu Doktor Martin, tanečníkem Petrem Čadkem (46), a hvězdou seriálu Marta Tatianou Dyk
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
epochaplus.cz
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
John Fitzgerald Kennedy triumfuje v prezidentských volbách v listopadu roku 1960. Porazí v nich republikánského rivala Richarda Nixona. K vítězství mu dopomůže přízeň médií. V lednu roku 1961 se John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) zabydluje v Bílém domě i se svojí drahou polovičkou Jacqueline (1929–1994) , která u veřejnosti obzvlášť boduje. Prostí Američané jí říkají láskyplně Jackie. Nová první dáma
Vyzrajte na cestovní horečku!
nejsemsama.cz
Vyzrajte na cestovní horečku!
Změna prostředí, nervozita z dlouhé cesty, studený pot, závratě, zácpa, nebo naopak průjem. Znáte to také? Zkušené bylinářky doporučují zázvorový nápoj. K tomu potřebujete kus zázvorového kořene a jablko. Za pomoci odšťavňovače získáte chutný nápoj. Jestliže vás trápí průjem, rychle se ho zbavíte, když si uvaříte silný černý čaj, do kterého přidáte půl lžičky soli. K zastavení průjmu se
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
21stoleti.cz
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká r
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
panidomu.cz
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
Konturování je jednou z nejužitečnějších metod make-upu a vyplatí se ji naučit. Dokáže totiž vytvořit iluzi ideálního tvaru obličeje. Konturování vlastně napodobuje efekt světla a stínu: Světlem vytahuje líbivé rysy obličeje a tmavšími tóny zatlačuje do pozadí ty méně povedené. A protože každá tvář je originál, neexistuje jeden univerzální postup, jak si konturováním dodat na
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
skutecnepribehy.cz
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz