Sedmiletá válka je v plném proudu. Velitel britsko-hannoverských sil Ferdinand Brunšvický pozvedne dalekohled a zadívá se na nepřátelské linie. Do zpěvu mu rozhodně není. V posledních měsících jdou totiž Francouzi od jednoho vítězství ke druhému. 10. července 1759 se jim podařilo dokonce dobýt pevnost Minden na dohled od Hannoveru, kde se po zuby opevnili.
„Musíme je vyprovokovat k útoku,“ je Ferdinandovi jasné.
Francouzi totiž mají o 7000 mužů více než Britové, jsou navíc lépe vybavení a nadto se drží na strategicky výhodném místě.
Vláká ho do pasti
Spojenečtí vojáci trhají růže a zdobí si jimi uniformy. Schyluje se totiž k boji. Ferdinand nechá na konci července rozdělit své síly do menších bojůvek. Když si toho povšimne francouzský velitel markýz de Contades dojde k závěru, že se britsko-hannoverská koalice pokusí přerušit jeho zásobovací linie. „Nadešel okamžik našeho velkého vítězství,“ je skálopevně přesvědčený.
Má totiž za to, že rozdrobené skupinky nepřátel hravě udolá. Okamžitě proto zatroubí k útoku. V brzkých ranních hodinách 1.
srpna postaví pět pontonových mostů přes řeku Vezeru a pustí se proti nepříteli.
Rok zázraků
Nepočetné šiky pěšáků postupují vpřed proti překvapeným francouzským kavaleristům. Překročením řeky Vezery sice Contades přijde o jednu ze strategických výhod, stále ale vše hovoří v jeho prospěch. Britský pěší pluk ve středu bojiště si navíc špatně vyloží rozkaz vrchního velení a vrhne se do útoku. Zdá se, že osud koalice je zpečetěn.
Postup vojáků je nicméně tak překvapivý, že vyvede nepřítele z rovnováhy. „Viděl jsem něco, co jsem až do té doby považoval za nemožné – jedna linie pěchoty prolomila tři řady kavalerie,“ prohlásí později Contades. Britskému pěšímu pluku se daří zničit nepřátelské jezdectvo. A co víc, Francouzi za něj netradičně schovají svá děla, o něž rázem přijdou.
Situace se rychle obrací a Britové kráčejí za velkým vítězstvím.
Vzhledem k tomu, že v dalších měsících docílí několika podobně překvapivých triumfů, překřtí rok 1759 na „rok zázraků.“
Facebook
Twitter
RSS