V Boloni zuří boj mezi guelfy a ghibelliny. Jejich vzájemné potyčky jsou na denním pořádku. Bohaté rodiny si v obavách o život začínají opevňovat svoje domovy. Kvůli nedostatku místa vyrostou ve městě desítky „středověkých mrakodrapů“.
Guelfové versus ghibellini. Příznivci papeže proti stoupencům císaře. Dvě mocenské skupiny šlechtických rodů a měst spolu ve 12.–15. století soupeří o nadvládu nad severní a střední částí Apeninského poloostrova.
Italská města vleklým konfliktem trpí. Bezpečno není ani v ulicích Boloně, která se ve středověku potýká s přelidněností. Nejspíš to je důvod, proč vznešené rodiny budují své „pevnosti“ do výšky.
Jejich věže mají ve spodních patrech i několik metrů silné zdi a uvnitř jsou uzpůsobeny tak, aby se v nich dalo přečkat i relativně dlouhé obléhání.
Někteří historikové však hlavní důvod výstavby těchto „středověkých mrakodrapů“ vidí jinde. Domnívají se, že primárně měly sloužit jako symbol moci a bohatství místních rodů. Ať tak či onak, v Boloni během 12. a 13. století vyroste až 180 věží různé výšky!
Šikmější než v Pise
Odbytý projekt, nestabilní podloží, vlivy počasí, nová výstavba… Z mnoha důvodů se ve městě dodneška dochovalo méně než 20 těchto velikánů. Nejznámější jsou „dvojčata“ Asinelli a Garisenda, pojmenované podle rodin, které je na počátku 12. století vybudovaly.
Zatímco prvně jmenována byla původně vysoká 70 metrů, ta druhá se pnula do výšky asi 60 metrů. Jejich majitelé je však později upraví. Asinelli přidají dalších 27 metrů, naopak Garisendu sníží o 12 metrů, protože se začala nebezpečně naklánět na jednu stranu!
Obě věže ve 14. století získává do svého vlastnictví Boloňa a radní je dočasně propojí dřevěnou lávkou.
Později tyto dominanty města slouží k nejrůznějším účelům – je v nich vězení, vědci je využívají k experimentům, za druhé světové války se uplatní jako pozorovatelny. Dnes se lidé mohou podívat pouze do Asinelli.
Na vrcholu je nakloněná o více než dva metry a drží primát nejvyšší šikmé věže v Itálii.
(Zdroj: HISTORY revue)
