Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Budeme moci žít na Europě, Jupiterově měsíci?

Až nebude možný život na planetě Zemi, kam se lidstvo přesune? Osídlíme Měsíc, Venuši, nebo Mars? Vědci se domnívají, že nejvhodnější podmínky pro život, možná poněkud překvapivě, nabízí jeden z měsíců planety Jupiteru Europa. Proč si to myslí?

Europa je jedním z galileovských měsíců Jupiteru, které v roce 1610 objevil toskánský astronom Galileo Galilei. Jméno nese po Europě, jedné z milenek římského boha Dia. Je jen o něco málo menší než pozemský Měsíc.

Svým složením se podobá terestrickým planetám, tedy Merkuru, Venuši, Zemi a Marsu. Její plášť je tvořen křemičitany, které obklopují železné jádro. Na povrchu se nachází vrstva zmrzlé vody v podobě vodního ledu.

Je však velmi pravděpodobné, že pod ní leží oceán kapalné vody, který by mohl být zdrojem života.

Zkoumání Jupiteru a Europy

Informace, které o Europě máme, pocházejí ze sond. V letech 1973 a 1974 navštívily Jupiter americké sondy Pioneer 10 a Pioneer 11, jejich obrázky ale byly značně neostré.

Kvalitnější fotografie pořídily v roce 1979 sondy Voyager 1 a Voyager 2. Mezi lety 1995 a 2003 pak Jupiter a jeho měsíce zkoumala sonda Galileo. Kolem Europy prolétla pouze 12x, takže nafotila jen malou část jejího povrchu.

I tak je ale zdrojem řady důležitých informací o tomto vesmírném tělese. Snímky ukazují, že povrch Europy patří k nejhladším ve sluneční soustavě. Nachází se na něm jen málo kráterů, což svědčí o tom, že je tento měsíc relativně mladý (20–180 milionů let).

Tvoří jej ledový krunýř. Předmětem vědeckých sporů je jeho tloušťka. Ta se zřejmě odvíjí od síly slapových jevů na Europě, které se projevují deformací jejího (zejména tekutého) povrchu, a to vlivem působení gravitace Jupiteru.

Dříve se odborníci domnívali, že jsou tyto jevy pouze slabé, a tudíž vrstva ledu musí být tlustá až 100 km.

Záhadné slapové jevy

V roce 2008 se však objevila myšlenka, že Jupiter může udržovat oceány Europy teplé díky silným slapovým jevům v důsledku malého, ale nenulového sklonu její rotační osy.

Tyto takzvané Rossbyho vlny se šíří pomalu, pouze rychlostí několika kilometrů za den, ale mohou mít velkou kinetickou energii, jež může být nejdůležitějším zdrojem tepla pro oceány na Europě.

Pokud jsou jejich vody dostatečně teplé, může vrstva ledu měřit jen několik kilometrů.

Existuje oceán?

Někteří vědci jsou ohledně existence oceánu na Europě skeptičtí. Ovšem praskliny na jejím povrchu hovoří jasně. Má se za to, že vznikly popraskáním ledové kůry v důsledku erupcí teplejšího ledu zevnitř tělesa.

Podobný proces probíhal i na Zemi, když se zde tvořily středooceánské hřbety. Vzhledem k tomu, že má Europa k Jupiteru vázanou rotaci (je k němu přivrácena stále stejnou stranou), měly by mít praskliny pravidelnou strukturu i směr.

To ovšem platí pouze pro nejmladší z nich. Starší praskliny jsou tak důkazem odlišné rychlosti pohybu povrchu a vnitřku měsíce, což umožňuje pouze existence kapalné vrstvy – oceánu.

Možný život

Pokud Europa skutečně disponuje oceánem, mohl se právě zde vyvinout život. Vědci se dlouho domnívali, že pro jeho vznik je nezbytná energie ze Slunce.

Ovšem po prozkoumání riftu na Galapágách v roce 1977 byly objeveny organismy, které nebyly na slunečním svitu vůbec závislé, životní energii získávaly z hydrotermálních průduchů. A právě takoví tvorové mohou žít i na Europě.

Většina z nich zřejmě bude anaerobních, bez potřeby kyslíku pro život. I když ani o kyslík není na tomto Jupiterově měsíci nouze – disponuje totiž atmosférou.

Atmosféra plná kyslíku

V roce 1995 se pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu zjistilo, že Europa má slabou atmosféru, tvořenou převážně kyslíkem. Sonda Galileo pak o dva roky později potvrdila i přítomnost slabé ionosféry na tomto měsíci.

Zdejší kyslík však není biologického původu – vzniká radiolýzou, tedy rozpadem molekul, který vyvolává radiace dopadající na povrch tohoto tělesa.

Většina molekulárního kyslíku je z povrchu vystřelena do atmosféry, část se ho však může vstřebat do podpovrchového oceánu. Jeho hodnoty mohou být srovnatelné s množstvím kyslíku ve velkých hloubkách pozemského oceánu, a umožňovat tak vznik života.

Voda z oceánu je snadno dostupná

To vše činí z Europy vesmírné těleso, hodné zkoumání. Podle posledních poznatků se navíc zřejmě nebude nutné k oceánu provrtávat nijak hluboko. Na povrchu Europy se totiž nacházejí ledové gejzíry, které rozprašují oceánskou vodu do vesmíru.

Ta poté spadne zpět na povrch měsíce. Případní mikrobi obsažení ve vodě by tento výlet do kosmu zřejmě nepřežili, ale vedlejší produkty života (aminokyseliny) by mohly, zvláště když budou po čase pokryty nánosy ledu, který je ochrání.

Stačí se tak dostat k těmto vrstvám, nacházejícím se jen cca 20 cm pod povrchem.

Zrušená mise

V roce 2008 se NASA a ESA (Evropská agentura pro výzkum vesmíru) dohodly na společné misi dvou sond k Jupiteru a jeho galileovským měsícům.

Cílem mise EJSM (Europa Jupiter System Mission), jejíž start byl naplánován na rok 2020 s tím, že sondy měly k Jupiteru dorazit v roce 2026, bylo zjistit, zda Jupiterův systém splňuje podmínky pro obyvatelnost.

Zvláštní pozornost pak měla být věnována měsícům Europě a Ganymedu. Do projektu se měly zapojit i Japonsko a Rusko, ale nakonec z něj z finančních důvodů sešlo.

Europa Clipper versus JUICE

ESA proto začala rozvíjet samostatný projekt JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), zaměřený na studium povrchu měsíců Io, Europy, Ganymedu a Callisto. Plány sondy byly dokončeny v roce 2017 a nyní se pracuje na jejím prototypu.

Startovat by měla v roce 2022 a na Jupiter se dostat v roce 2030. Svůj projekt vytvořila i NASA, a to pod názvem Europa Clipper.

Tato sonda by měla k Europě vyrazit mezi roky 2022 a 2025. Problémem je, že nová raketa SLS, která by měla sondu nést, ještě není hotová. Variantním řešením je využití rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX, pak může sonda odstartovat už v roce 2022.

Povrch je tvořen ledovým krunýřem. Praskliny na povrchu Europy mohou dokazovat přítomnost vody. Europa má slabou atmosféru tvořenou kyslíkem. ESA plánuje v roce 2022 vyslat na Jupiterovy měsíce sondu.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Zajímavosti
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Záhady a napětí
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz