Stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda nastoupil do druhé etapy své přípravy na budoucí misi do vesmíru.

Osm týdnů intenzivního tréninku v Kolíně nad Rýnem i dalších evropských lokalitách mu přineslo nové zkušenosti – od navrhování a řízení kosmických misí přes základy aerodynamiky a orbitální mechaniky až po výzvy, jako byl trénink přežití v Baltském moři nebo parabolický let v beztížném stavu ve francouzském Bordeaux.

Mimochodem, v říjnu 2025 v časopise 21. STOLETÍ vyšel s Alešem Svobodou obsáhlý rozhovor.

Aleš Svoboda se v obrovské konkurenci více než 22 tisíc kandidátů z celé Evropy stal součástí týmu astronautů Evropské kosmické agentury v roce 2022. Tento úspěch podtrhl nejen rostoucí význam České republiky ve vesmírných misích, ale i ambice Čechů přispívat k technologickému pokroku v oblastech s vysokou přidanou hodnotou.

Květnové rozhodnutí vlády ČR podpořit misi Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) posunulo celý projekt z roviny plánů do konkrétního závazku.

Svoboda tehdy prodělal už druhou ze tří etap astronautského výcviku, která probíhala od 2. září do 24. října ve výcvikovém středisku ESA v Kolíně nad Rýnem.

Od teorie k praxi: příprava na život na palubě ISS

Mise historicky prvního českého astronauta, která byla součástí národního projektu Česká cesta do vesmíru, s sebou přinášela vzdělávací aktivity, popularizaci vědy a takzvaných STEM oborů, rozšiřování povědomí o významu a přínosech kosmických aktivit i úspěších Česka na mezinárodním poli.

Druhá část výcviku Aleše Svobody v rámci přípravy astronautů ESA byla už mnohem konkrétnější a zaměřovala se přímo na znalosti a dovednosti potřebné pro kosmický let.

Program zahrnoval design vesmírných misí, orbitální mechaniku, základy aerodynamiky i principy raketových motorů, ale také detailní seznámení s konstrukcí a systémy Mezinárodní vesmírné stanice.

Důležitou součástí byla i anatomie a fyziologie člověka s důrazem na to, jak lidské tělo reaguje na pobyt ve vesmíru.

„První část výcviku byla více obecná, tehdy jsme se ale dostávali k věcem, které přímo souvisely s kosmickým letem.

Od orbitální mechaniky a manévrování na oběžné dráze až po fungování jednotlivých systémů ISS. Každým dnem jsme byli blíže tomu, co astronauta skutečně čeká na oběžné dráze,“ přibližoval program astronautského výcviku Aleš Svoboda.

Stav beztíže

Vedle teoretické přípravy čekaly astronauty i praktické bloky…Ve francouzském Bordeaux absolvovali parabolický let, při kterém si osvojili pohyb a práci v beztížném stavu, v severoněmeckém Rostocku se pak uskutečnil trénink přežití na moři, který simuloval situaci, kdy návratový modul přistane do oceánu.

Program doplňovala fyzická a kondiční příprava, práce s virtuální realitou pro orientaci uvnitř i vně ISS a také PR výcvik včetně pořizování fotografií a videí z paluby stanice.

„Nejvíc jsem se těšil na trénink v beztížném stavu, protože tam se všechno propojilo – jak fyzická zkušenost, tak to, co jsme se doposud učili jen teoreticky.

Letos jsem si už mohl Zero-G vyzkoušet s našimi kadety v rámci projektu Česká cesta do vesmíru a byla to skvělá zkušenost. Byl jsem zvědavý i na trénink přežití na moři.

Astronaut musel být připravený úplně na všechno, ať už šlo o práci na oběžné dráze, nebo nouzové situace při návratu,“ popisoval komplexní a intenzivní výcvik Aleš Svoboda.

Tréninková skupina se oproti první části rozrostla. Místo pěti účastníků tehdy výcvik absolvovalo osm astronautů, což přineslo ještě více prostoru pro týmovou spolupráci a sdílení zkušeností.

Výcvik, který inspiroval a posouval Česko kupředu

Na jaře 2026 měl Aleše Svobodu čekat závěrečný blok příprav. Každý den výcviku, který testoval jeho fyzickou a psychickou odolnost, se už tehdy stával součástí širšího příběhu o vzestupu české kosmonautiky.

„Příběh Aleše Svobody nebyl jen osobní cestou jednoho pilota k oběžné dráze. Byl to inspirací pro celou mladou generaci, že i z Česka lze mířit mezi hvězdy a prosadit se v nejnáročnějších mezinárodních projektech.

Každý jeho krok ve výcviku posiloval naše národní sebevědomí a otevíral dveře novým talentům, kteří jednou ponesou štafetu české kosmonautiky. Tato mise byla o celém Česku, které se učilo dívat dál a odvážněji do budoucnosti,” doplňoval ministr Martin Kupka.