Dělníci v lomu v Sussexu mají v rukou krumpáče a rozbíjejí obří šutry na menší a ty pak na štěrk. Pak si jeden z nich všimne kamene se zvláštním obtiskem. Schová ho – občas do lomu chodí blázen, který tyto zvláštnosti kupuje. Třeba zaplatí i tentokrát…

Je příjemné slunečné odpoledne a anglický lékař Gideon Mantell (1790–1852) během cest za pacienty vyrazí i do blízkého kamenolomu. Už od mládí je jeho vášní geologie a sběr zkamenělých rostlin a zvířat.

Má doma už pořádnou sbírku všelijakých mořských tvorů. Dokonce se mu jako jednomu z prvních podaří najít v lomu ve Whitemans Green v Západním Sussexu i zkameněliny suchozemských rostlin a tvorů.

V roce 1821 plánuje vydání knihy o zkamenělinách v Sussexu, kterou si prý oblíbí i samotný král Jiří IV. (1762–1830). Někdy tehdy Mantell od dělníků v lomu koupí podivné zkameněliny zubů.

Nosorožci v Anglii?

Protože si sám nedokáže poradit, poprosí o posouzení své kolegy. „To bude ryba,“ říká jeden. „Kdepak, obyčejný savec,“ tvrdí druhý. Jeden ze zakladatelů paleontologie Georges Cuvier (1769–1832) rovnou prohlásí, že jde o nosorožce.

Je sice po večírku a má kocovinu, takže po vystřízlivění si chybu uvědomí, ale to se už Mantell nedozví a o francouzském geologovi si myslí svoje. Jemu samotnému připadají zuby jako ty od leguána, jen mnohem, mnohem větší.

Možná v pravěku žil nějaký obří leguán? „To by musel na délku měřit alespoň 18 metrů,“ propočítává a přemýšlí. Je to vůbec možné?

Kdo zaváhá, přijde o první místo

V roce 1824 paleontolog a geolog William Buckland (1784–1856) oznámí nález obřích kostí a popíše tvora, kterého nazve Megalosaurus. O rok tak předbíhá Mantella, který svědomitě sepisuje a popisuje svůj objev.

Nález a popis Megalosaura ho utvrdí v tom, že jeho hypotéza o pravěkých ještěrech je správná. Zbývá jen vymyslet jeho dinosaurovi jméno. Přichází s obyčejným Iguano-surem. Jenže to není moc originální:

„To je název, který se dá použít i pro současného leguána,“ píše mu v dopise přítel, geolog William Conybeare (1787–1857).

„Zkuste to nějak upravit nebo zkrátit…“ A tak se zrodí Iguanodon – první objevený a druhý pojmenovaný dinosaurus v dějinách.

Praotec Jurského parku

Po několika letech dalších výzkumů a sběru kostí přijde na to, že Iguanodon není přerostlý leguán, ale že přední nohy měl kratší. „On chodí po zadních,“ zjišťuje překvapeně. Jenže jakkoliv je skvělý geolog, je mizerný hospodář.

Nejdříve zkrachuje jako lékař, pak přivede na mizinu muzeum v Brightonu, které mu nabídne azyl. Velmi rád totiž odpouští vstupné – což vede k tomu, že musí prodat svou sbírku Britskému muzeu.

Než zemře, stihne objevit čtyři z pěti do té doby známých dinosaurů, a stát se tak vlastně prvním otcem dinosaurů.