Ostatky 450 osob nesoucí znaky protiupírských zásahů byly před nedávnem odkryty v obci Luzino na severu Polska. Mrtví jsou pohřbeni s useknutou hlavou položenou mezi nohama a zatěžkaní kameny, aby nemohli vstát z hrobu.

Jaké drama se tu kdysi muselo odehrát, že místní pojali podezření na upírství u takového množství lidí?

 

Asi 450 kilometrů od českých hranic nedaleko polského Gdaňsku leží donedávna jen málokomu známá vesnice Luzino.

Její název se začíná ve světovém tisku skloňovat během letošního června poté, co archeologové oznámí pozoruhodný nález hromadného hrobu upírů, který obsahuje ostatky asi 450 jednotlivců.

Jejich těla byla ve většině případů posmrtně popravena a nezřídka došlo i na další protiupírské zásahy.

Hroby upírů nejsou ve střední Evropě neobvyklé a jen v Polsku jich bylo v uplynulých letech odhaleno hned několik, masový hrob v obci Luzino ovšem překvapuje svým rozsahem.

Je navíc poměrně mladý a obsahuje pohřby i z doby, kdy by podobné praktiky měly být již minulostí. Co vůbec vedlo tamní obyvatele k přesvědčení, že 450 jejich sousedů, příbuzných či známých po smrti vstává z hrobu?

Návrat nemrtvých

Pohřebiště v Luzině objevují letos na jaře silničáři při rozšiřování ulice nedaleko Kostela sv. Vavřince. Brzy poté, co se vykopávek ujmou archeologové, začne být zřejmé, že to není jen nějaké obyčejné pohřebiště, v hrobech totiž leží lidé pohřbení jako upíři!

Většina z asi 450 odkrytých těl byla posmrtně popravena a hlava jim byla vložena do klína či mezi kolena. Zhruba ve třetině hrobů se nacházejí cihly, kterými byla těla zemřelých zatěžkána.

Někteří mrtví jsou pro změnu uloženi v neobvyklých polohách nebo jsou jim do úst vloženy mince.

To vše jsou charakteristická protiupírská opatření, jejichž cílem je zabránit mrtvému, aby vstával z hrobu. Byli snad obyvatelé Luzina terorizováni útoky nemrtvých, že se protiupírským opatřením uchýlili v takovém měřítku?

Konec éry upírů

„Věřilo se, že pokud krátce po pohřbu zemřel člen nebožtíkovy rodiny, mohl být dotyčný upírem,“ vysvětluje polský archeolog Maciej Stromski, který na vykopávkách v Luzině pracuje.

„Proto se po pohřbu hrob vykopal a zemřelému se uřízla hlava, která se pak vložila mezi nohy,“ doplňuje Stromski.

Jen tak prý bylo možné upíra zastavit a zabránit jeho dalšímu škodění. Takto lze sice objasnit upírské pohřby několika jednotlivců, může ale stejné vysvětlení ustát v případě 450 domnělých upírů?  Za pozornost jistě stojí také stáři některých hrobů.

Ačkoliv oficiální datování pohřebiště nebylo ještě provedeno, archeologové prozradili, že v ústech jednoho z mrtvých našli minci s letopočtem 1846. To znamená, že je hrob relativně mladý.

Protiupírské zásahy jsou mnohem častěji zaznamenávány u starších hrobů, obvykle z 16. až 18. století, na počátku 19. století už jde o praktiky téměř zapomenuté. Jaké události mohly předcházet zákrokům provedených na mrtvých tělech v Luzině?