Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Být dobrým tátou je „věda“

Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou.

Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“…

Role otce před 100 lety byla někde úplně jinde než před 50 a ani dnešní tátové se se svými otci nemohou naprosto porovnávat. Žijeme v (jiné) době, kdy už díky výzkumům víme, že být dobrým tátou je životní role, a hlavně „věda“.

Před narozením

Ženy mají ve vztahu k dítěti devět měsíců biologického náskoku skrze čtyři komunikační cesty. První je biochemická. Předávají plodu chemický koktejl plný radosti i smutku, stresu i klidu. Role muže je tu „jen“ na buněčné úrovni.

Ale už jenom to, že organismus nevyvolá obrannou reakci vůči spermii nebo zárodků je prospěšné. Jak plod roste, komunikuje s ním matka další, neurohumorální komunikací (emocionální nastavení matky). Přitom jak se matka cítí, dost ovlivňuje i otec.

A to, jestli je šťastná nebo ve stresu, zase ovlivňuje hypotalamus dítěte a rozvoj dalšího nastavení. „Matky komunikují také smyslově (behaviorálně), kdy se slaďují s dítětem v břiše (třeba při sezení) a pak emocionálně, kdy se těší, až budou miminko koupat.

I to ale může ovlivňovat muž – skrze matku – a obráceně,“ prohlásila prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc., profesorka psychologie na Univerzitě Karlově a dětská psycholožka, během konferenci Dobrý táta.

Prostě biologie

Dlouho se tradovalo, že ženy se matkami rodí a muži se otci stávají. Ano i ne. Věda totiž už prokázala, že k podobným změnám, které nastávají v mozku maminek, dochází i u otců.

V oblastech, které jsou zodpovědné za pečující chování, vyhodnocování rizik, vcítění, řešení problémů a plánování, můžeme vidět nárůst šedé i bílé hmoty, díky které mohou otcové i matky rychle rozeznat a reagovat na potřeby svých dětí.

To znamená, že nejen prvorodičky, ale i novopečení otcové jsou obdařeni stejně silnými rodičovskými instinkty. To je biologie.

Otec je pro dítě mostem do společnosti. Foto: Shuttstock
Otec je pro dítě mostem do společnosti. Foto: Shuttstock

Za vším je testosteron

A to, jestli jste dobrý táta, prozradí už vaše tělo. Biochemicky. Čerství otcové jsou totiž pod vlivem stejných hormonálních změn jako čerstvé maminky. Sice se jedná o jiný hormon (testosteron), nicméně hormonální výkyvy jsou podobné.

Když se muž poprvé stane otcem, hodnoty testosteronu v jeho těle klesnou, a pokud se dítěti věnuje, už se nevrátí na hodnoty před rodičovstvím. Zařídila to tak příroda. Testosteron totiž muži pomůže, aby si našel ženu. Je díky tomu atraktivnější.

Jakmile se ale stane otcem, hladina hormonu klesne, aby se mohl soustředit na rodinu a nebyl vyrušován vnějšími vlivy. Podobně je tomu i u jiných starostlivých druhů ze skupin savců, ptáků i plazů.

A čím nižší hladina testosteronu, tím citlivější je otec a tím vnímavější a citlivější v péči o dítě. Tyto informace na druhou stranu způsobují nepříjemné pocity – otcovství znamená ztrátu mužnosti.

Tento pokles je nicméně vynahrazen zvýšením účinnosti dopaminu a oxytocinu na organismus během interakce s dítětem, čím se vytváří to nejkrásnější a nejsilnější spojení.

Vliv otce…

Vliv otců na dítě je v detailech. Už rozdílný způsob uchopování a manipulace s miminkem má vliv na jeho motorický vývoj. Dítě totiž i ve tmě dokáže poznat, kdo ho vzal, a zatíná jiné svaly.

„Rozdíl je i ve zprostředkování nové zátěžové situace – třeba v bazénu. Matka s ním točí k sobě a stará se, aby bylo teplé a v bezpečí. Otcové dítě točí od sebe, ukazují mu svět a ukazují ho světu. Experimentují s ním,“ uváděla příklad profesorka Šulová.

Péče je důležitá, ale důležité jsou i činy. Zatímco péči o dítě většinou obstarává matka, činy otec. Nemusí to být nic převratného. Stačí spolu venčit psa, umýt auto, cokoli, aby se dítě cítilo důležitě. Foto: Shuttstock
Péče je důležitá, ale důležité jsou i činy. Zatímco péči o dítě většinou obstarává matka, činy otec. Nemusí to být nic převratného. Stačí spolu venčit psa, umýt auto, cokoli, aby se dítě cítilo důležitě. Foto: Shuttstock

… a hra

Otcové si k dítěti musejí najít jinou cestu než matky, prostřednictvím hry a interakce. V prvních dnech a týdnech po narození to nemusí být jednoduché, jelikož od dítěte chybí zpětná vazba.

Po šesti měsících si však už dítě vybuduje dostatečnou koordinaci a schopnost pohybu, proto se můžete pustit do něžné (divoké) hry. Vyhazování dítěte do vzduchu, létání, točení se dokola.

Taková hra zahrnuje vysokou míru fyzické aktivity, kdy se při ní uvolňují látky jako oxytocin, dopamin, beta-endorfin – klíčové pro vytváření pouta mezi otcem a dítětem. A i tady má hlavní roli biologie.

Mozky tatínků a dětí reagují totožně na vzpruhu z chemických látek uvolněných při hře. To je právě důvod, proč děti častokrát přirozeněji tíhnou k divoké hře s otcem spíš než s matkou.

A pak to má i další aspekt – zatímco matka při hře s pětiletým dítětem schválně prohraje, aby dítě potěšila, otec neprohraje. Nechce. Otec porušuje i klidové stavy třeba při spaní.

„Dítě jakoby provokuje, ale tím mu poskytuje nové podněty, nové dovednosti a nic mu neusnadňuje,“ říká Lenka Šulová.

Povídání s otcem

Otec je i tvrdší komunikační partner, což v důsledku vede k většímu a lepšímu rozvoji dítěte. Matka dvouletému dítěti říká: „Hele, kytí.“ Otec: „Rododendron“. Matka říká: „Podívej, pipí,“ otec: „Koukni, sýkorka.

To je ptáček.“ Gleasnova teorie mostu k tomu říká, že „právě pro otcovo menší vyladění na dětskou řeč je dítě nuceno se víc snažit, své výroky opakovat, vysvětlovat, musí umět méně angažovaného otce zaujmout.

Ale právě otcův styl může mít kladný vliv na vyvíjející se kognitivní kapacitu obecně a na rostoucí slovní zásobu,“ parafrázuje teorii profesorka Šulová.  To je jedna z klíčových rolí otce – připravit dítě na vstupu do společnosti, do života.

Otec instinktivně vychovává odolnější dítě, takové, které umí čelit překážkám. Matka naproti tomu v Gleasonově teorii poskytuje dítěti harmonii, stabilitu, zázemí, vyváženost, usnadňuje mu situace, snaží se nevystavovat ho stresu.

Grafický záznam konference Dobrý táta. Zdroj: Klára Keharová
Grafický záznam konference Dobrý táta. Zdroj: Klára Keharová

Pozornost, úsměv, kontakt

Existují i přesvědčivé důkazy o tom, že spojení mezi otcem a dítětem má velký podíl na rozvoji sebevědomí dítěte a ovlivňuje pravděpodobnost, že (ne)bude trpět duševními problémy. To platí zejména ve vztahu otce a dcery.

S tím souvisí zajímavá genderová statistika. Zatímco dvouletá holčička dostává stejnou pozornost matky i otce, dvouletý chlapeček potřebuje a vyžaduje dvakrát více pozornosti ze strany matky.

Zatímco matky se smějí na dceru i syna stejně, otec se směje na syna mnohem víc než na dceru. A zatímco matky mají fyzický kontakt s dcerou i synem podobný, dcery chodí k otci pro fyzický kontakt mnohem víc než synové.

Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz