Řádí jako šílení. Rozzuření povstalci nejprve vydrancují a vypálí císařské paláce. Poté se vrhnou na mauzoleum nenáviděného panovníka. Když narazí na zástupy nehybných vojáků, oněmí úžasem. Ovšem jen na chvíli, pak je zase popadne amok.

Výjimečně schopný panovník i krutý tyran. Čeng, rozporuplný vládce království Čchin, poráží ve válkách šest konkurenčních států a v roce 221 př. n. l.

se stává pod jménem Čchin Š´chuang-Ťi (260–210 př. n. l.) prvním císařem sjednocené Číny. Opojen svými úspěchy touží po nesmrtelnosti, a proto pověří alchymisty, aby mu připravili potřebný nápoj.

Současně se však důkladně připravuje na posmrtný život, protože tuší, že ho ti šarlatáni zklamou. Nesplete se… Když vydechne naposledy, je uložen do velkolepého mauzolea, na němž pracovalo asi 700 000 lidí téměř 40 let.

Spolu s ním tu spočine i slavná terakotová armáda, která chrání dosud neodkrytou císařovu hrobku.

Překvapení rolníci

Chtěli jen vykopat studnu… Píše se rok 1974, když skupinka rolníků zaboří na vytipovaném místě u města Si-an v provincii Šen-si v centrální Číně do země krumpáče a lopaty.

V hloubce pěti metrů vesničané narazí na obrovské množství keramických střepů, a proto zavolají úřady. Archeologové se následně nestačí divit.

V průběhu let postupně odkrývají stovky keramických postav vojáků v mírně nadživotní velikosti a do dneška jich objeví přes 8000.

V těžké zkoušce obstáli

Pěšáci, lučištníci, vozatajové s vozy, důstojníci… Ti všichni tvoří terakotovou armádu, připravenou k boji. Přesto většina z nich měla prázdné ruce, když je archeologové objevili. Kam se poděly zbraně, které kdysi válečníci svírali?

V Zápiscích historika od S´-ma Čchiena (145/135–86 př. n. l.), které jsou dějinami Číny od mytických počátků do 1. století př. n. l., se píše, že v roce 210 př. n. l.

vyvolal vojevůdce Siang Jü (232–202 př. n. l.) povstání proti nenáviděné dynastii Čchin. „Napadli němou Š´Chuang-tiovu armádu, okradli ji o zbraně, ničili sochy, vypalovali pohřební komory, z nichž některé hořely po pět dnů,“ upřesňuje současný britský vědec Maurice Cotterell.

Císařovi válečníci však nakonec ve své jediné „bitvě“ obstojí, i když řadu z nich oheň silně poškodí.