Americké město Chicago, to je prostě všech Čechů ráj. Žije jich tu kolem 200 000, což je suverénně nejvíc z celých Spojených států. Chvíli má dokonce českého starostu.
Kladenský rodák Antonín Čermák (1873–1933) dorazí do Chicaga, rozvíjející se metropole na americkém Středozápadě ve státě Illinois, v roce 1875. V tu dobu už tu o jeho krajany není nouze.
První vlna českých přistěhovalců se sem ze země, v tu chvíli úpící pod nadvládou Habsburků, přelije v 50. letech 19. století.
S vidinou nového života se usadí na břehu Michiganského jezera. Jatka, sýpky nebo loděnice, to jsou jejich první pracovní příležitosti. A protože drží spolu, brzy vzniknou v Chicagu celé české čtvrti.
Praha, Malá jižní strana, Plzeň, U Vápenek, Klatovy, Malé Vinohrady, Česká Kalifornie a další.
Vlastenci i za oceánem
A co by to bylo za českou komunitu, kdyby nedala prostor svým zlatým ručičkám. Jako houby po dešti tak vyrůstají různé podniky – obchody s potravinami, řeznictví, salony, ale také kostely.
Vlna přistěhovalců je tak silná, že na přelomu 19. a 20. století je Chicago se 100 000 Čechy považováno za třetí největší české město – hned po Praze a Vídni.
Práce na rozkvětu nového domova je sice dost, čas si ale chicagští Češi (a Slováci) najdou i na vlastenectví. Starou vlast mají pořád v srdci. Po začátku 1. světové války oblékne v boji za nezávislost dobrovolně uniformu nespočet přistěhovalců. Míří k československým legionářům nebo do americké armády.
Masaryka vítá 200 000 krajanů
Pomáhá se ale i jinak. Už v červenci 1914 vznikne v Chicagu Česko-Slovanský pomocný výbor (ČSPV), pod jehož patronátem jsou po celých USA vybírány peníze, kterými jsou následně podporováni válkou zkoušení krajané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Češi a Slováci v Chicagu také velmi intenzivně podporují snahy o založení samostatného Československa. A tak, když sem 5. května 1918 dorazí Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), vítá ho 200 000 nadšených krajanů. Ne všechny dny jsou ale takto veselé.
![Když v květnu roku 1918 dorazí Tomáš G. Masaryk do Chicaga, vítají ho davy.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/02/1-768x527.jpg)
Český Titanik
Tři roky předtím, 24. července 1915 dojde v přístavišti v centru Chicaga k tragédii, kdy se parník SS Eastland ještě před vyplutím převrátí. Zahyne 844 lidí, mezi nimi i 220 Čechů.
Většina českých obětí se z přístaviště stěhuje jen o kus dál – na Český národní hřbitov v Chicagu.
V roce 1933 je tu doplní i Antonín Čermák. Když je dva roky předtím zvolen starostou Chicaga, jde o pomyslný vrchol „infiltrace“ Čechů do místní politiky. Své zastoupení mají na úřadech, u soudu i policie, Čermák to z nich ale dotáhne suverénně nejdál.
Během svého úřadu se z Chicaga ze všech sil snaží sundat nálepku zločineckého města, kde za nitky tahá mafie.
![V roce 1915 při převrácení parníku SS Eastland zahyne 844 lidí, mezi nimi i 220 Čechů.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/02/2-768x603.jpg)
Kdo byl terčem?
Těžko tak říct, jestli výstřely, které zazní 15. února 1933 v Miami na Floridě, kam Čermák přijede navštívit svého přítele Franklina Delano Roosevelta (1882–1945), nejsou určeny jemu.
Oficiálně ale jde o atentát na čerstvě zvoleného amerického prezidenta. Čermák umírá 19 dní poté. Na poslední cestě ho doprovází 25 000 lidí.
![Starostování Antonína Čermáka utne atentátník.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/02/3-768x432.jpeg)