V roce 2008 objeví archeologové v zapečetěné hrobce čínské dynastie Ming malý zlatý prsten, vyrobený relativně nedávno ve Švýcarsku. Jak se ale dostal do hrobky, která je podle odborníků už minimálně 400 let zapečetěná?
Tým archeologů a novinářů pracuje v okrese Shangsi v jižní Číně na televizním dokumentu.
Pro jeho účely otvírají dosud zapečetěnou hrobku z dob jedné z nejznámějších čínských dynastií, dynastie Ming. Když se konečně dostanou dovnitř, objeví v podzemních prostorách několik rakví.
Během jejich čištění se stane něco zvláštního. „Když jsme se z rakví snažili očistit půdu, kousek odpadl a při dopadu vydal kovový zvuk. Zvedli jsme ho a zjistili, že je to prsten,“ popisuje bývalý kurátor lokálního muzea Jiang Yanyu.
Při bližší prohlídce pak nevěří svým očím. Prsten totiž vypadá jako miniaturní hodinky! Jak se do hrobky dostal?
![Artefakt byl prý objeven v zapečetěné hrobce čínské dynastie Ming.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/04/4-3-768x545.jpg)
Pochází ze Švýcarska
Malý zlatý prsten má vše, co mají mít klasické ručičkové hodinky, dokonce nejspíše někdy fungoval. Čas se zastavil na 10:06. Největší šok ale na archeology čeká na vnitřní straně prstenu.
V angličtině zde totiž stojí Swiss, tedy nápis odkazující na Švýcarsko! Jenže hrobka je prý vybudována někdy mezi lety 1368–1644 a nezdá se, že by do ní od té doby někdo vkročil. Jak je něco takového možné?
Švýcarsko navíc vzniklo až roku 1848, předtím bylo pouze konfederací a termín „Swiss made“, tedy „Vyrobeno ve Švýcarsku“, se používá jen v posledních dekádách. Rovněž datování prstenu potvrdí, že je starý pouze necelých sto let. Jenže co dělá v čínské hrobce?
![Nejznámější prsten s hodinkami byl vyroben pro britskou královnu Alžbětu I.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/04/1-10-e1681720474498-768x589.jpg)
Proč zrovna hodinky?
O nálezu se okamžitě začne mluvit jako o takzvaném OOPA neboli „Out-of-place“ artefaktu. Do této kategorie patří například Mechanismus z Antikythéry nebo linie na planině Nazca.
Označují se tak objevy, které nezapadají do našeho běžného vnímání historie, velmi často se vymykají svou technologickou vyspělostí.
Záhadou je totiž nejen přítomnost prstenu v hrobce, ale i to, jak vypadá. Podobné prsteny s hodinkami začnou být populární v Evropě až na konci 18. století. Ten neznámější je ale vyroben o něco dříve, pro britskou královnu Alžbětu I.
(1558–1603). Mohl nějaký doputovat z Evropy do Číny v době vzniku hrobky? Jak potom vysvětlit jeho dataci?
![Podle některých teorií je příběh vymyšlený, nemáme ani dost kvalitních záznamů.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/04/3-10-e1681720517746-768x571.jpg)
Ztratil ho cestovatel v čase?
Teorie o obchodu je jen jednou z mnoha, které se snaží nález prstenu vysvětlit. Daleko populárnější mluví o cestování v čase. Nějaký nepozorný cestovatel z budoucnosti údajně mohl prsten v hrobce ztratit, nejspíše někdy těsně před jejím zapečetěním.
Je ale dost dobře možné, že hrobka zkrátka tak dobře zapečetěná nebyla a prsten v ní ztratil spíše zloděj.
Najdou se navíc i tací, kteří jsou si jistí, že prsten do hrobky donesl nějaký hlodavec a mnoho lidí rovněž věří, že si archeologové a novináři celý nález vymysleli. Která teorie je ta správná?
![Mohl prsten v hrobce zapomenou nějaký neopatrný cestovatel?](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/04/2-10-768x553.jpg)
Kam se prsten poděl?
Ačkoliv je nález dobře zdokumentován, obklopuje ho mnoho nejasností. Nikdo z archeologů například neprozradí, ve které z hrobek je prsten objeven či komu patřila rakev, na níž byl nalezen.
Dnes rovněž není známo, kde prsten skončil. V posledních letech se rovněž čím dál více hovoří o tom, že fotografie, na nichž je prsten zachycen, jsou upravené. Znamená to tedy, že šlo jen o podvod? Nebo hrobku skutečně navštívil nějaký cestovatel v čase?