O tom, že nejvyšší činnou sopkou kontinentální Evropy je sicilská Etna, se učí již děti na základní škole. Nyní tento neposedný vulkán o sobě dává vědět i jiným a poněkud hrozivým způsobem.

Sopka Etna není sice žádnou mladicí, ale z geologického hlediska nepatří ani do starého železa.

Své okolí zdobí již nějakých 700 000 let, začala však vznikat ve chvíli, kdy se před 80 miliony lety africká litosférická deska začala zasouvat pod svou evropskou sestřičku.

I přes svůj věk se jedná o velmi činorodý vulkán. Jen v novém tisíciletí na ní došlo k osmi erupcím a seismologové o ní říkají, že je prakticky činná non-stop, když z jejích útrob vlastně neustále uniká plyn.

Měnící se sopečné míry

Samozřejmě, že žít poblíže tak aktivní sopky s sebou přináší řadu rizik. Jenže vulkán dokáže ukázat i svou vlídnou tvář. Sopečná půda totiž přeje zemědělství, a tak se na úpatí i na svazích sopky daří ovocným sadům či rozsáhlým vinicím.

Nicméně se musejí mít lidé žijící v hustě obydlené oblasti pod vulkánem na pozoru. Etna nyní hrozí nejen sírou a ohněm, ale možná poněkud překvapivě i vodou.

Vulkány bývají dosti vrtkavé. Mnohdy po erupci mění svůj tvar, ba i výšku. Tu se občas dokonce na netušeném místě objeví nový kráter.

I Etna změnila svou výšku, například před rokem 1981 měřila 3350 metrů, jenže tehdejší výbuch znamenal její snížení o 21 metrů! I počet kráterů Etny se mění, od roku 1911 má sopka k dispozici čtyři.

Tsunami ve Středozemí

Byť sopka působí stabilním a pevným dojmem, stálá měření ukazují, že se pomalu sesouvá. Přírodní síly jsou neúprosné a sopku, která je v permanentní práci, nekompromisně stahují k zemi.

Tento stav potvrdil i výzkum německé geofyzičky Heidrun Koppové z kielského vědeckého střediska GEOMAR. Badatelka upozorňuje, že proces, kdy se sopka vydává na pochod, může skončit nebývalou katastrofou.

Může se totiž stát, že sopka tyčící se nad přímořským městem Catania, se sesune do vod Středozemního moře. Kdyby se taková masa horniny zhroutila, vlny tsunami by se rozšířily po celém Středomoří.

V ohrožení by tak byla nejen Itálie, ale i severní pobřeží Afriky či pláže ve Španělsku, Francii a v dalších zemích.

Za vše může gravitace!

Že se Etna pomalu chystá na koupel, vědci už nějakou dobu vědí. Známá je dokonce i rychlost, jakou hora postupuje. Každým rokem sjede do moře o 14 milimetrů.

Seismologové byli přesvědčeni, že se tak děje kvůli hromadícímu se magmatu uvnitř sopky. Podle Koppové a jejího týmu je však důvod jiný. Měření ukázala, že vulkán se hroutí kvůli nestabilitě, které má na svědomí právě gravitace.

K tomuto závěru Koppová došla poté, co pohyby sopky měřila pomocí pěti podvodních vysílačů, které dokázaly zaznamenat i ten sebemenší pohyb vulkánu.

Co to znamená?

Výsledky práce Heidrun Koppové mají zásadní význam pro miliony lidí. Jestliže totiž na sopku takto působí gravitace, nebezpečí, že se vulkán rozkládající se na ploše třikrát větší než Praha zhroutí, je vyšší, než se dosud tušilo. „Jisté je, že se tak jednou stane,“ podotýká Koppová.

Geologický čas se s tím lidským nedá srovnat, protože plyne mnohem pomaleji. Etna se zcela jistě do moře nesesune ani zítra, ani za rok, ba možná ani v nejbližších 50 000 letech.

Přesto musejí být vědci i příslušná úřední místa v pozoru, protože na západní Sicílii tiká časovaná bomba, která je schopná způsobit katastrofu nebývalých rozměrů.