Trápí vás výkyvy nálad, podrážděnost, skleslost?

Nevíte, jak být zase šťastný?  I když člověk nemůže být z podstaty v jednom kuse veselý a spokojený (psychiatři uvádějí, že zdravý člověk nemá dobrou náladu z 60 % bdělého času), není důvod se zbytečně trápit a užírat v zoufalství.

Zdá se, že recept na štěstí má v rukou každý z nás. Respektive v jídle. Dobrá skladba potravin z nás navíc udělá výkonnější stroje.

Upozornění ministra zdravotnictví: tato potravina způsobuje dobrou náladu. Tak takové varování se zřejmě jen tak v supermarketech neobjeví, ale vědci tvrdí: esence ve vybraných potravinách fungují stejně jako psychiatrické léky – stabilizují náladu.

Již dřívější studie odhalily, že určité molekuly v čokoládě, různých bobulovinách a potravinách obsahujících omega-3 mastné kyseliny měly prokazatelný pozitivní vliv na náladu.

Právě to inspirovalo vědce z Národní autonomní university v Mexiku k dalšímu zkoumání.

Vedoucí výzkumu Karina Martinez-Mayorgaová zkoumala stovky látek tvořících chutě běžných potravin. Zjistila, že povzbuzovače nálady v běžné potravě jsou přítomny a nápadně se podobají kyselině valproové, klíčové látce obsažené v psychiatrických lécích.

S počítačem na chemii

Potraviny a nápoje analyzovala vědkyně technikami chemoinformatiky.

Jedná se o nový obor vzniklý na sklonku 90. let, který spojuje vědecký výzkum v oboru chemie a výpočetní techniky – neboli užívá metody informatiky (počítačů) k tomu, aby vyřešil chemické otázky.

Takto analyzovala více než 1 700 složek potravin a hledala podobné chemické struktury v antidepresivech a lécích stimulujících náladu.

„Naše studie ukazují, že některé běžně používané aromatické složky jsou strukturálně podobné kyselině valproové,“ vysvětluje vědkyně. Kyselina valproová je známým stabilizantem nálady, i když se příliš neví, jaký konkrétní vliv má na léčené nemoci.

Kyselina v mozku

Léků s účinnou látkou kyselinou valproovou je nejen na českém trhu nepřeberné množství. Nejčastěji se tato kyselina dá najít ve složení antiepileptik, léků na epilepsii.

Též se ovšem objevuje i v lécích pro pacienty s maniodepresivní poruchou (odborně bipolární porucha), kdy se střídají návaly euforie a deprese, nebo například migrény.

Vědci zjistili, že valproát, sůl kyseliny valproové, ovlivňuje vzájemnou komunikaci nervových buněk, což zajišťují takzvané neurotransmitery.

Kyselina svým působením dokáže zvýšit aktivitu těchto nervových přenašečů a ty zvýší množství kyseliny gama-aminobuterové (GABA) v prostoru mezi nervovými buňkami.

A čím více GABA v mozku je, tím je stabilnější nálada a člověk nepropadá do vleklé deprese, kterou střídá prudká mánie.

Čokoláda, čaj a borůvky!

Jakými potravinami se tedy dopovat? Vedle čokolády a čaje je náladotvornou potravinou například bobulovité ovoce, borůvky, rybíz, ale i citrusy. Martinez-Mayorgaová zatím však nechce být konkrétní, neboť její výzkum stále pokračuje.

V budoucnu ho hodlá přesunout z oblasti analýzy do skutečného testování na lidech. „Hypotézu ovlivnění nálady si ověřím experimentálně,“ dodala vědkyně.  Pak by mohla konkrétně doporučit sestavu jídelníčku. Nebo by vytvořila zbrusu nové doplňky stravy.

„Vědci, kteří studují široké spektrum modulátorů nálady, se zaměřují na drobné změny nálad,“ říká vědkyně, jež se naopak snaží identifikovat takové chemické sloučeniny, které zmírňují změny nálady, pomáhají udržovat kognitivní (myšlenkové, rozumové) zdraví, zlepšují duševní bdělost a oddálí nástup ztráty paměti.

Jak zlepšit svůj mozek?

Poučky zdravého životního stylu slyšel člověk z úst lékařů a odborníků již mnohokrát.

Nadměrný příjem kalorií a nekvalitní skladba potravin vede k obezitě a ta přináší řadu dalších onemocnění a zdravotních komplikací, které mohou vést například až k infarktu myokardu.

Do tohoto řetězce událostí však spadá ještě jedna zásadní věc. Strava totiž výrazně ovlivňuje funkce našeho mozku.

Jídlo, které přijímáme, ovlivňuje fyzické, stejně jako duševní zdraví.  Podle Timothy Verstynena z Carnegie Mellon University v Pittsburghu dělá obézním lidem větší problém soustředění.

Obezita totiž ovlivňuje kognitivní funkce a takoví lidé musejí vynaložit mnohem více úsilí na dokončení rozhodovací úlohy.

Vliv má i pár dní

Množství dostupných studií referuje zejména o vlivu potravy na zdravotní stav v dlouhodobém horizontu. Ale jak je nás ovlivní krátkodobý příjem kalorické stravy? Aby mohli vědci na otázku odpovědět, krmili 10 dní potkany potravou s vysokým obsahem tuků.

Výsledek? Potkany postihla krátkodobá ztráta paměti a měli obtíže při pohybu. Možná není výsledek studie velkým překvapením, ale vědci své hlodavčí výzkumy vykládají jednoznačně: tučná strava způsobuje u lidí lenost a hloupost.

Jenže již krátkodobé snížení obsahu tuku v každodenním příjmu potravy vede k okamžitému prospěchu celkového zdraví. „Přináší pohodu a bystrost,“ domnívá se spoluautor studie Andrew Murray z Cambridgské university ve Velké Británii.

Strava bere kyslík

Murray a jeho kolegové sledovali dvě skupiny potkanů. Jednu z nich krmili stravou s nízkým obsahem tuku (7,5 % kalorií obsažených v tuku) a druhou naopak tučnou (55 % kalorií v tuku).

Již po čtyřech dnech svaly kalorických hlodavců nedokázaly využívat k pohybu kyslík jako dříve, neboť ho potřebovalo jejich srdce. To bylo mnohem výkonnější, aby vyživovalo rozrůstající se tělo.

Po devíti dnech na tučné stravě potřebovali potkani delší čas pro projití bludištěm a dělali při tom také mnohem více chyb, než jejich dietní kolegové.

Kocovina z tučného jídla

Vykrmení hlodavci měli zvýšenou hladinu bílkoviny UCP 3. Ta ovlivňuje oxidaci mastných kyselin ve svalech (podílí se až na 50 % spotřeby kyslíku probíhající ve svalech v klidu).

Právě vyšší hladina UCP 3 způsobila nižší efektivitu využití kyslíku pro energii k běhu.

„Není to nic jiného, než kocovina z tučné stravy,“ vysvětluje výzkum výživový odborník Gerald Weissmann. Prodloužený víkend strávený v rychlém občerstvení tedy může být sice velkým potěšením pro naše chuťové pohárky, ale pizza, hranolky a hamburgery utlumí mozek a svaly.

Jste to, co jedli vaši předkové!

Kdo nedokáže odolat lákadlům podřadných potravin a jejich snadné dostupnosti, by měl možná zpozornět. Stravou totiž člověk neovlivňuje jen sebe, svůj fyzický a psychický stav.

Jste to, co jíte, říká se. Podle dvou nových genetických výzkumů jste také to, co jedli vaše matky, otcové, babičky i praprababičky. A stejně tak informaci opatřenou o vlastní jídelníček přenášíte ve svých potomcích dál.

Léta se spekulovalo, že strava, ať už dobrá či špatná, mění povahu vlastní DNA a tyto změny se přenášejí na potomstvo.

Pointa nového výzkumu je trpká – vaše špatné stravovací návyky mohou být devastující pro vaše potomstvo, i přesto, že se oni budou snažit jíst zdravě.

Měním tvoji DNA!

Některé vlastnosti nemusejí být kódovány v DNA, a přesto se přenášejí. Tomuto jevu se věnuje podobor genetiky zvaný epigenetika. Epigenetické změny tkví spíše v okolí DNA, v enzymech a dalších látkách dirigujících, jak se bude molekula DNA vyvíjet.

Nedávné studie ukázaly, že výživa dramaticky mění zdraví a vzhled jinak stejných myší. Skupina vedená Randy Jirtlem z Dukeovy university v Severní Karolíně implantovala myší embryonální klony do několika matek, které krmila různým složením stravy.

Novorozenci, kteří si měli být podobní jako jednovaječná dvojčata, však měli radikální rozdíly v barvě srsti, hmotnosti i výskytu chronických onemocnění.

To znamená, že nedostatek živin změnil prostředí DNA takovým způsobem, že stejné DNA se u klonů projevilo velmi různými způsoby.

O myších a lidech

Na tuto studii navázal v Nizozemsku na Groningenské universitě Torsten Plösch. Ukázal řadu příkladů, ve kterých výživa mění epigenom mnoha živočichů, včetně dospělých lidí.

„Strava dospělého člověka vyvolává změny ve všech buňkách, dokonce i ve spermiích a vajíčkách, a tyto změny mohou být přeneseny na potomstvo,“ říka Plösch.

Výsledky jedné generace byly známé: děti narozené matkám v průběhu nizozemského hladomoru na konci druhé světové války byly v pozdějším životě náchylné například k nesnášenlivosti glukózy a kardiovaskulárních onemocnění.

V roce 2010 španělští vědci v čele s Josephem Jimenez-Chillaronem šli ještě o krok dál a zjistili, že mladí překrmení myší samci měli neklamné známky metabolického syndromu – inzulínovou rezistenci, obezitu a poruchy glukózové tolerance – a některé z těchto vlastností předali i svému potomstvu, které ovšem k syndromu došli bez přejídání.

Zatím se však přesně neví, jak konkrétně se tyto informace z generace na generaci předávají. Na rozdíl od genové mutace by měly být epigenetické změny na prostředí DNA u nového embrya, konkrétně už v procesu buněčného dělení (meiózy) zapomenuty.

Útok na DNA

V další studii, vedené Ram B. Singhem z polského Institutu TsimTsoum v Krakově, zkoumali živiny, které mají vliv na chromatin. Chromatin je taková chemická polévka, v níž působí DNA a která má vliv také na expresi genu (tedy na proces, jakým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci).

Singh spekuluje, že tyto živiny mohou způsobit i mutace. Ale důkazy zatím nejsou dosud jednoznačné.

„Je možné, že když matky a otcové budou jíst více omega-3 mastné kyseliny, cholin (vitamín skupiny B), betain (dusíkatá organická sloučenina přítomna v červené řepě), kyselinu listovou a vitamin B12, můžou změnit stav chromatinu a vytvořit takové mutace, které povedou k narození výborného dítěte s dlouhověkostí a nižším rizikem rozvoje diabetu či metabolického syndromu,“ řekl Singh.

Svoboda pokrmů

Aby se z podmiňovacího způsobu přešlo do způsobu rozkazovacího, musejí vědci ještě vytvořit mnoho studií a lidé budou muset projít mnoha testy. Již teď je však jasné, že strava má na lidský růst skutečně vliv. Do jakých rozměrů chcete růst, to už je jen a jen na vás.