Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Chcete být veselí? Tak jezte borůvky!

Trápí vás výkyvy nálad, podrážděnost, skleslost?

Nevíte, jak být zase šťastný?  I když člověk nemůže být z podstaty v jednom kuse veselý a spokojený (psychiatři uvádějí, že zdravý člověk nemá dobrou náladu z 60 % bdělého času), není důvod se zbytečně trápit a užírat v zoufalství.

Zdá se, že recept na štěstí má v rukou každý z nás. Respektive v jídle. Dobrá skladba potravin z nás navíc udělá výkonnější stroje.

Upozornění ministra zdravotnictví: tato potravina způsobuje dobrou náladu. Tak takové varování se zřejmě jen tak v supermarketech neobjeví, ale vědci tvrdí: esence ve vybraných potravinách fungují stejně jako psychiatrické léky – stabilizují náladu.

Již dřívější studie odhalily, že určité molekuly v čokoládě, různých bobulovinách a potravinách obsahujících omega-3 mastné kyseliny měly prokazatelný pozitivní vliv na náladu.

Právě to inspirovalo vědce z Národní autonomní university v Mexiku k dalšímu zkoumání.

Vedoucí výzkumu Karina Martinez-Mayorgaová zkoumala stovky látek tvořících chutě běžných potravin. Zjistila, že povzbuzovače nálady v běžné potravě jsou přítomny a nápadně se podobají kyselině valproové, klíčové látce obsažené v psychiatrických lécích.

S počítačem na chemii

Potraviny a nápoje analyzovala vědkyně technikami chemoinformatiky.

Jedná se o nový obor vzniklý na sklonku 90. let, který spojuje vědecký výzkum v oboru chemie a výpočetní techniky – neboli užívá metody informatiky (počítačů) k tomu, aby vyřešil chemické otázky.

Takto analyzovala více než 1 700 složek potravin a hledala podobné chemické struktury v antidepresivech a lécích stimulujících náladu.

„Naše studie ukazují, že některé běžně používané aromatické složky jsou strukturálně podobné kyselině valproové,“ vysvětluje vědkyně. Kyselina valproová je známým stabilizantem nálady, i když se příliš neví, jaký konkrétní vliv má na léčené nemoci.

Kyselina v mozku

Léků s účinnou látkou kyselinou valproovou je nejen na českém trhu nepřeberné množství. Nejčastěji se tato kyselina dá najít ve složení antiepileptik, léků na epilepsii.

Též se ovšem objevuje i v lécích pro pacienty s maniodepresivní poruchou (odborně bipolární porucha), kdy se střídají návaly euforie a deprese, nebo například migrény.

Vědci zjistili, že valproát, sůl kyseliny valproové, ovlivňuje vzájemnou komunikaci nervových buněk, což zajišťují takzvané neurotransmitery.

Kyselina svým působením dokáže zvýšit aktivitu těchto nervových přenašečů a ty zvýší množství kyseliny gama-aminobuterové (GABA) v prostoru mezi nervovými buňkami.

A čím více GABA v mozku je, tím je stabilnější nálada a člověk nepropadá do vleklé deprese, kterou střídá prudká mánie.

Čokoláda, čaj a borůvky!

Jakými potravinami se tedy dopovat? Vedle čokolády a čaje je náladotvornou potravinou například bobulovité ovoce, borůvky, rybíz, ale i citrusy. Martinez-Mayorgaová zatím však nechce být konkrétní, neboť její výzkum stále pokračuje.

V budoucnu ho hodlá přesunout z oblasti analýzy do skutečného testování na lidech. „Hypotézu ovlivnění nálady si ověřím experimentálně,“ dodala vědkyně.  Pak by mohla konkrétně doporučit sestavu jídelníčku. Nebo by vytvořila zbrusu nové doplňky stravy.

„Vědci, kteří studují široké spektrum modulátorů nálady, se zaměřují na drobné změny nálad,“ říká vědkyně, jež se naopak snaží identifikovat takové chemické sloučeniny, které zmírňují změny nálady, pomáhají udržovat kognitivní (myšlenkové, rozumové) zdraví, zlepšují duševní bdělost a oddálí nástup ztráty paměti.

Jak zlepšit svůj mozek?

Poučky zdravého životního stylu slyšel člověk z úst lékařů a odborníků již mnohokrát.

Nadměrný příjem kalorií a nekvalitní skladba potravin vede k obezitě a ta přináší řadu dalších onemocnění a zdravotních komplikací, které mohou vést například až k infarktu myokardu.

Do tohoto řetězce událostí však spadá ještě jedna zásadní věc. Strava totiž výrazně ovlivňuje funkce našeho mozku.

Jídlo, které přijímáme, ovlivňuje fyzické, stejně jako duševní zdraví.  Podle Timothy Verstynena z Carnegie Mellon University v Pittsburghu dělá obézním lidem větší problém soustředění.

Obezita totiž ovlivňuje kognitivní funkce a takoví lidé musejí vynaložit mnohem více úsilí na dokončení rozhodovací úlohy.

Vliv má i pár dní

Množství dostupných studií referuje zejména o vlivu potravy na zdravotní stav v dlouhodobém horizontu. Ale jak je nás ovlivní krátkodobý příjem kalorické stravy? Aby mohli vědci na otázku odpovědět, krmili 10 dní potkany potravou s vysokým obsahem tuků.

Výsledek? Potkany postihla krátkodobá ztráta paměti a měli obtíže při pohybu. Možná není výsledek studie velkým překvapením, ale vědci své hlodavčí výzkumy vykládají jednoznačně: tučná strava způsobuje u lidí lenost a hloupost.

Jenže již krátkodobé snížení obsahu tuku v každodenním příjmu potravy vede k okamžitému prospěchu celkového zdraví. „Přináší pohodu a bystrost,“ domnívá se spoluautor studie Andrew Murray z Cambridgské university ve Velké Británii.

Strava bere kyslík

Murray a jeho kolegové sledovali dvě skupiny potkanů. Jednu z nich krmili stravou s nízkým obsahem tuku (7,5 % kalorií obsažených v tuku) a druhou naopak tučnou (55 % kalorií v tuku).

Již po čtyřech dnech svaly kalorických hlodavců nedokázaly využívat k pohybu kyslík jako dříve, neboť ho potřebovalo jejich srdce. To bylo mnohem výkonnější, aby vyživovalo rozrůstající se tělo.

Po devíti dnech na tučné stravě potřebovali potkani delší čas pro projití bludištěm a dělali při tom také mnohem více chyb, než jejich dietní kolegové.

Kocovina z tučného jídla

Vykrmení hlodavci měli zvýšenou hladinu bílkoviny UCP 3. Ta ovlivňuje oxidaci mastných kyselin ve svalech (podílí se až na 50 % spotřeby kyslíku probíhající ve svalech v klidu).

Právě vyšší hladina UCP 3 způsobila nižší efektivitu využití kyslíku pro energii k běhu.

„Není to nic jiného, než kocovina z tučné stravy,“ vysvětluje výzkum výživový odborník Gerald Weissmann. Prodloužený víkend strávený v rychlém občerstvení tedy může být sice velkým potěšením pro naše chuťové pohárky, ale pizza, hranolky a hamburgery utlumí mozek a svaly.

Jste to, co jedli vaši předkové!

Kdo nedokáže odolat lákadlům podřadných potravin a jejich snadné dostupnosti, by měl možná zpozornět. Stravou totiž člověk neovlivňuje jen sebe, svůj fyzický a psychický stav.

Jste to, co jíte, říká se. Podle dvou nových genetických výzkumů jste také to, co jedli vaše matky, otcové, babičky i praprababičky. A stejně tak informaci opatřenou o vlastní jídelníček přenášíte ve svých potomcích dál.

Léta se spekulovalo, že strava, ať už dobrá či špatná, mění povahu vlastní DNA a tyto změny se přenášejí na potomstvo.

Pointa nového výzkumu je trpká – vaše špatné stravovací návyky mohou být devastující pro vaše potomstvo, i přesto, že se oni budou snažit jíst zdravě.

Měním tvoji DNA!

Některé vlastnosti nemusejí být kódovány v DNA, a přesto se přenášejí. Tomuto jevu se věnuje podobor genetiky zvaný epigenetika. Epigenetické změny tkví spíše v okolí DNA, v enzymech a dalších látkách dirigujících, jak se bude molekula DNA vyvíjet.

Nedávné studie ukázaly, že výživa dramaticky mění zdraví a vzhled jinak stejných myší. Skupina vedená Randy Jirtlem z Dukeovy university v Severní Karolíně implantovala myší embryonální klony do několika matek, které krmila různým složením stravy.

Novorozenci, kteří si měli být podobní jako jednovaječná dvojčata, však měli radikální rozdíly v barvě srsti, hmotnosti i výskytu chronických onemocnění.

To znamená, že nedostatek živin změnil prostředí DNA takovým způsobem, že stejné DNA se u klonů projevilo velmi různými způsoby.

O myších a lidech

Na tuto studii navázal v Nizozemsku na Groningenské universitě Torsten Plösch. Ukázal řadu příkladů, ve kterých výživa mění epigenom mnoha živočichů, včetně dospělých lidí.

„Strava dospělého člověka vyvolává změny ve všech buňkách, dokonce i ve spermiích a vajíčkách, a tyto změny mohou být přeneseny na potomstvo,“ říka Plösch.

Výsledky jedné generace byly známé: děti narozené matkám v průběhu nizozemského hladomoru na konci druhé světové války byly v pozdějším životě náchylné například k nesnášenlivosti glukózy a kardiovaskulárních onemocnění.

V roce 2010 španělští vědci v čele s Josephem Jimenez-Chillaronem šli ještě o krok dál a zjistili, že mladí překrmení myší samci měli neklamné známky metabolického syndromu – inzulínovou rezistenci, obezitu a poruchy glukózové tolerance – a některé z těchto vlastností předali i svému potomstvu, které ovšem k syndromu došli bez přejídání.

Zatím se však přesně neví, jak konkrétně se tyto informace z generace na generaci předávají. Na rozdíl od genové mutace by měly být epigenetické změny na prostředí DNA u nového embrya, konkrétně už v procesu buněčného dělení (meiózy) zapomenuty.

Útok na DNA

V další studii, vedené Ram B. Singhem z polského Institutu TsimTsoum v Krakově, zkoumali živiny, které mají vliv na chromatin. Chromatin je taková chemická polévka, v níž působí DNA a která má vliv také na expresi genu (tedy na proces, jakým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci).

Singh spekuluje, že tyto živiny mohou způsobit i mutace. Ale důkazy zatím nejsou dosud jednoznačné.

„Je možné, že když matky a otcové budou jíst více omega-3 mastné kyseliny, cholin (vitamín skupiny B), betain (dusíkatá organická sloučenina přítomna v červené řepě), kyselinu listovou a vitamin B12, můžou změnit stav chromatinu a vytvořit takové mutace, které povedou k narození výborného dítěte s dlouhověkostí a nižším rizikem rozvoje diabetu či metabolického syndromu,“ řekl Singh.

Svoboda pokrmů

Aby se z podmiňovacího způsobu přešlo do způsobu rozkazovacího, musejí vědci ještě vytvořit mnoho studií a lidé budou muset projít mnoha testy. Již teď je však jasné, že strava má na lidský růst skutečně vliv. Do jakých rozměrů chcete růst, to už je jen a jen na vás.

Borůvky obsahují podobnou látku, jaká se vyskytuje v některých psychiatrických lécích. (Zdroj: Nik jerinic, Wikimedia) Svaly hlodavců krmených kalorickou stravou nedokázaly využívat k pohybu kyslík jako dříve, neboť ho potřebovalo jejich srdce. (Zdroj: Pogrebnoj-Alexandroff, Wikimedia)
Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz