Otužování je stará a účinná metoda na posílení imunitního systému. Vášniví otužilci více vydrží, v zimě nepotřebují tři vrstvy oblečení a neznají chřipku ani angínu.

Při otužování dětí musíme především dbát na to, aby je děti prováděly s radostí nebo alespoň bez nelibosti. Důležitá je i vhodná motivace. Dítěti vysvětlíme, že bude v zimě chodit bruslit, lyžovat a nebude trávit dny s horečkou v posteli. Mezi sourozenci můžeme využít i prvek soutěživosti.

Zásady otužování

soustavnost

postupnost

Pozor! Novorozenci a kojenci nemají dostatečně vyvinutou termoregulaci. Proto je neotužujeme.

Ať si dá vzdušnou lázeň

Se vzdušnou lázní začínáme na podzim a měla by trvat asi 10 minut. Dítě by při ní mělo cvičit nebo alespoň pobíhat.

Můžeme s ním například provádět ranní rozcvičku jen v trenýrkách (při nižších teplotách i v tričku) venku nebo při otevřeném okně, a to i v chladném ročním období.

Při nízkých teplotách nebo při nepříznivých reakcích dítěte (výrazný pocit zimy, chladový třes aj.) se doba lázně zkracuje. Při příjemnějších teplotách a u navyklých dětí může být naopak delší.

Začíná se od úrovně pokojových teplot a pak se teplota vzduchu zvolna snižuje (v průměru asi o 1 °C vždy po 3–4 lázních) v předškolním věku k 15 °C a u silných otužilých dětí i níže (do l0 °C).

V zimním období teplotu regulujeme pootevíráním oken v místnosti, v níž se rozcvička provádí. Po vzdušné lázni musí vždy ihned následovat přechod do vytopeného prostředí a sezoně odpovídající oblečení.

Nejúčinnější je voda

Dítě nejdříve otíráme mokrou žínkou, houbou nebo vlhkým ručníkem. Začínáme většinou rukama, krkem, pak přidáme hrudník, břicho atd. Když si na to tělo zvykne, přejdeme ke sprchování nebo polévání.

Voda pro otužování by měla mít zpočátku asi 30–34 °C, po 7–14 dnech bychom měli snižovat teplotu po 1 °C až na zhruba 15 °C.

Po skončení procedury dítě promasírujeme froté osuškou a dbáme na to, aby ještě chvíli pobíhalo, cvičilo apod.