Sílu falangy poprvé vážně pocítí Peršané v památné bitvě u Marathonu roku 490 př. n. l. Jejich luky nedokážou vystřelit šípy s takovou razancí, aby mohly prorazit těžké štíty řeckých hoplítů, uspořádaných do pravidelné vojenské formace.
Kouzlo uspořádání vojáků do falangy, obdélníkové formace pěšáků ukrytých za neprostupnou hradbou štítů, staří Řekové pravděpodobně objevili již v 8. století př. n. l.
Zvláště se pak uplatnila při jejich střetech s Peršany, při nichž skvěle fungovala i proti mnohonásobné přesile.
Práce pro neprofesionály
Některé městské státy v Řecku sice vybudují profesionální oddíly, ale obecně platí, že hoplíty, již formují falangu, jsou hlavně obyčejní muži – farmáři nebo řemeslníci, kteří mají dost prostředků na to, aby si opatřili výzbroj a výstroj.
Těžký talíř
Hlavní součástí výzbroje hoplítů je hoplon – kruhový štít ve tvaru talíře s mělkými okraji, který těmto starověkým bojovníkům ostatně dal i jejich jméno. V průměru má kolem 100 centimetrů a váží až devět kilogramů, je totiž ze dřeva a obložen bronzem.
Aby s ním vojáci mohli lépe manipulovat, je vybaven hned dvojitou rukojetí. Buď ho hoplíté drží jen v dlani, nebo širším popruhem provléknou paži až po loket. Ztratit ho nebo na útěku odhodit je pro Řeky tou největší potupou.
Symbol válečníka
Další zbraní hoplíta je zhruba 2,5 metru dlouhé kopí – delší, než používají soupeři Řeků. Bojovník ho svírá v pravé ruce, zatímco v levé má štít. Zřídkakdy ho proti nepříteli vrhá, kopí – doru – slouží spíš k probodnutí rivala.
O řeckém kopí se obdivně zmiňuje již Homér (asi 8. století př. n. l.) ve svých eposech a vkládá ho do rukou svých mytických hrdinů, jeho vlastnictví je podle něj známkou vojenské moci.
Hoplít ovšem může mít i dvojbřitý, asi 60 centimetrů dlouhý meč – xífos.
Přilba s chocholem
Výstroj hoplíta je drahá, proto je celkem běžné, že v rodinách se dědí z generace na generaci. Ti bohatší si mohou dovolit zbroj celou z bronzu, chudší bojovníci používají pláty kůže, vrstvené na sebe tak, aby jimi nepronikl šíp.
Součástí výstroje hoplíta jsou rovněž holenice, chránící spodní části nohy, a korintská přilba s barevným chocholem, zakrývající prakticky celý obličej.
(Zdroj: HISTORY revue)
