Hodí se k mnoha příležitostem a nikdy nezklame. Jako aperitiv, k zahnání žízně během celého dne, ke snídani i ke sladkým pokrmům. Cider je prostě multivalent, a jestli jste ho ještě nezkusili, je nejvyšší čas.
Cider je druh nápoje, který má prastarou historii. Stejně jako třeba víno nebo pivo sahají jeho kořeny do nedohledna a stáčeli ho lidé v mnoha různých kulturách po celé Evropě. Obzvlášť oblíbený je na jihu a jihozápadě Anglie a také v části Francie. A to dokonce natolik, že se ho tu vypije stejné množství jako vína nebo piva.
Zkvašená jablečná šťáva
O cideru se někdy mluví i jako o jablečném víně. Základem je jablečná šťáva, která projde kvašením. Nechává se zrát několik měsíců ve starých dubových sudech. Přitom se ovocný cukr mění na alkohol.
Potom se stáčí, pasterizuje a nakonec se rozředí na požadovanou koncentraci alkoholu.
Čím déle, tím víc alkoholu
Čím déle necháme cider zrát, tím větší část cukru se přemění na alkohol a oxid uhličitý. Stejně jako u vinného burčáku tedy platí, že když se kvašení zarazí hodně brzy, bude výsledkem hodně sladký nápoj s minimem alkoholu.
Můžeme se setkat s ciderem, který má pouhé půl procento alkoholu, ale také s ciderem s hrdými 8,2 % alkoholu. Nad touto nejvyšší povolenou hodnotou už nepijeme cider, ale jablečné víno.
Francouzské cidery mívají víc bublinek, takže bývají stáčené do silných lahví s uzávěrem podobným šampaňskému.
Záleží na jablkách
Základem jedinečné chuti jsou různé druhy jablek. O aroma se postarají sladká jablka, hořká jablíčka s oranžovo-zlatavou barvou a kyselá jablka působí jako přirozený konzervant.
Do moštu by se neměl přidávat cukr ani glukózový sirup a neměl by se nijak uměle dochucovat. Výjimku tvoří příchutě, které si oblíbili hlavně ve Skandinávii. Tady do šťávy přidávají třeba limetkovou, kaktusovou anebo třešňovou příchuť.
Jak ho pít?
Cideru sluší, když ho pijeme vychlazený. Svou chuť nejlépe rozvine při zhruba 10 – 12 stupních. Nalévat ho můžeme do keramických hrnků, do sklenice na nožce a nic se nestane, když ho vypijeme rovnou z lahve. Nijak mu neublíží, když ho naředíme vodou nebo sodovkou.