Čím Superman rozzuřil Goebbelse?

Adolf Hitler se zmítá jako žížala na háčku. „Pusť mě dolů! Ubližuješ mi!“ křičí. Superman, který ho drží za flígr ve vzduchu, ho ale pustit nehodlá.

Zlaté roky skončily. 30. léta začínají velkou hospodářskou krizí a pokračují vzedmutím extremismu v Evropě. Spojené státy americké se potýkají s vlastními problémy a poslední, co chtějí, je zaplést se do další války.

Ve stejné době dva přátelé na Glenvillské střední škole v americkém Ohiu, Jerry Siegel (1914–1996) a Joe Shuster (1914–1992), činí zásadní rozhodnutí – budou se živit jako autoři komiksů.

Siegelovi jde vymýšlení příběhů, Shuster zase hezky kreslí. Co nejde ani jednomu, je seznamování s dívkami. Při vymýšlení vlastního komiksového hrdiny pak vycházejí právě z toho, jací by sami chtěli být. Tak se zrodí idea Muže z oceli neboli Supermana.

Siegel se Shusterem si splnili sen. Budou vytvářet komiksy.

Zpočátku skály neřezal

Ve svých začátcích tento „maník“ v modrém trikotu, červené kápi a s velkým „S“ na prsou ještě nemá mnohé ze schopností, kterými se později proslaví ve filmech. Laserovým paprskem z očí neřeže skály napůl, a dokonce neumí ani létat. Dělá pouze velké skoky.

Čím však Superman disponuje od počátku, je nadpozemská síla. I jeho původ zůstává stejný. Jako miminko ho rodiče poslali ve vesmírné raketě z hroutící se domovské planety Krypton na Zemi.

První číslo sešitu se Supermanem má dnes hodnotu milionů dolarů.

Nevěřící vydavatel

První příběh se Supermanem vychází v červnu 1938 v magazínu Action Comics. Vydavatelství National Allied Publications je zprvu opatrné a nechává vytisknout pouze 200 000 kusů čísla. Čtenáři je ale rozeberou a náklad se za pár čísel zvýší už na půl milionu!

V roce 1939 pak Superman dostane vlastní časopis. Fanoušky si udrží i tím, že jeho autoři v příbězích reagují na aktuální témata. V únorovém čísle z roku 1940 se například ostře pustí do nacistického Německa a Sovětského svazu.

Superhrdina zde v jednu chvíli drží Adolfa Hitlera (1889–1945) pod krkem a říká:

„Rád bych ti uštědřil přísně neárijskou ránu do čelisti.“ Pak ho čapne, cestou se ještě zastaví v Moskvě pro Josifa V. Stalina (1878–1953) a oba odnese na kobereček před Společnost národů.

Říšský ministr propagandy Josef Goebbels (1897–1945) na to reaguje zákazem prodeje Supermanových komiksů v Německu.

Hrdina z planety Krypton si podá i Hitlera.

(Zdroj: HISTORY revue)