Říká se mu velbloud rostlinné říše, protože je suchovzdorný, což je při současných klimatických změnách u plodin nedocenitelnou vlastností. Čirok v naší zemi zatím málo známe, ale je pátou nejpěstovanější obilninou světa.

Čirok je v České republice proti majoritním obilninám – pšenici, rýži a kukuřici, zatím okrajový, globálně však představuje významnou zemědělskou plodinu. Základem výživy je pro více než 500 milionů lidí ve více než 30 zemích světa.

Je velice nápomocný v zemědělství. Uvolňuje do půdy látky, které ji zbavují od škůdců. Dokáže z pole vystrnadit i dnes přemnožené hraboše. Navíc je využitelný v bezlepkovém potravinářství i udržitelné energetice. Má antioxidační a protirakovinné účinky.

Jeho studiem a šlechtěním se dlouhodobě zabývají odborníci z CARC (Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.).  „Čirok má u nás velký zemědělský potenciál zejména kvůli měnícímu se klimatu.

To je důvod, proč se jeho šlechtění a zavádění do praxe intenzivně věnujeme,“ uvedl RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., ředitel CARC.

Plodina budoucnosti

Původním genetickým centrem této plodiny je subsaharská Afrika. Jako potravina jsou čiroky nejvíce využívány právě na tomto kontinentu a také v Asii.

„V Evropě, včetně České republiky, dále v USA, Argentině a Austrálii jsou pěstovány především pro krmné účely, čirok je ale vhodným materiálem třeba pro výrobu bioplynu,“ upozornil Mikuláš Madaras.

Skutečnost, že čirok u nás zatím nedokážeme plně docenit a využít se ale začíná měnit, a to především díky šlechtitelskému procesu. Programy šlechtění hybridních čiroků existují ve Francii, Maďarsku či Německu.

V tomto směru má v ČR unikátní pozici výzkumný Tým genové banky v CARC. „Proč se zabývat šlechtěním čiroků? Je to nenáročná a levná plodina.

Čirokové zrno lze bez problémů vypěstovat i v našich teplejších oblastech a celosvětově i v Evropě mu nejvíce rostou plochy zásevů. Je levnější alternativou k pšenici a kukuřici a snadné je i jeho využití.

Šlechtí se zejména na chladuvzdornost, ranost a snížení obsahu antinutričních látek v obilkách,“ upozornil Ing. Jiří Hermuth, který již přes 20 let pracuje s jedinečnými plodinami, jako je čirok, v rámci výzkumného Týmu genové banky CARC.

Ruzrok na scéně

Právě tomuto pracovišti se podařilo vyšlechtit novou odrůdu čiroku zrnového s názvem Ruzrok…„Jednou ze strategií, jak čelit nedostatku vodních srážek v některých oblastech naší republiky, je využití netradičních suchovzdorných plodin, které efektivněji hospodaří s půdní vodou.

Námi vyšlechtěná odrůda čiroku Ruzrok významně lépe snáší extrémní sucha a má nižší výnosové výkyvy ve srovnání se standardními pěstovanými obilninami.

Vyniká také raností, dobrým výnosem a multifunkčním využitím, jak pro produkci zelené hmoty, tak i zrna, která v naší kukuřičné, řepařské či obilnářské oblasti bezpečně dozrávají,“ konstatoval Jiří Hermuth.

Čirok pro lidskou výživu i zdraví

Čirokové zrno je na rozdíl třeba od pšenice přirozeně bezlepkové a produkty z něho vyrobené, jako jsou mouka, krupice a další, jsou vhodné pro osoby trpící celiakií.

Je také zdrojem bílkovin, vlákniny, minerálů Mg, Fe, P, K, Mn, Cu, Se, Zn, vitamínů B6, B2, B1, má pozitivní vliv na nervový systém, metabolismus a hladinu cholesterolu, upravuje hladinu cukru v krvi.

Čirok je bohatým zdrojem různých přírodních chemických sloučenin (taniny, fenolové sloučeniny, anthokyaniny, fytosteroly), které v lidském těle působí jako antioxidanty, snižující dopad oxidačního stresu v lidském těle. Působí jako preventivní ochrana před vznikem zánětu.

Výtečný antioxidant a regulátor cholesterolu

Tepelná úprava nesnižuje antioxidační kapacitu zrna či mouky. Polyfenoly v čiroku testováním prokázaly protirakovinné účinky, především 3-deoxyanthokyanidiny, které vykazují velký potenciál zastavování růstu rakoviny tlustého střeva, rakoviny prsu a melanomu.

„Diabetes a s ním spojená obezita jsou celosvětovým strašákem. Čirok dokáže dále snižovat produkci glukózy v játrech, a to s podobným účinkem jako léky,“ informoval Jiří Hermuth.

Lipidy z čiroku jsou také částečně schopné zabraňovat absorpci cholesterolu z potravy a snižovat cholesterol nejen v krvi, ale i v játrech…Úpravou hladiny glukózy a cholesterolu v krvi spolu s vysokým obsahem antioxidantů může čirok chránit proti vzniku kardiovaskulárních chorob.

Bezlepková mouka

Také je možné zrno čiroku české odrůdy ‘Ruzrok’, jehož vnější obal byl obroušen, rozemlít na krupici či mouku a využít pro potravinářské účely.

„Čiroková mouka sice nemá takové technologické vlastnosti, aby se z ní samostatně dalo péct pečivo, ale lze ji přidávat do různých směsí.

Velkou výhodou čirokové krupice, mouky a dalších produktů z čirokových zrn je, že jsou bezlepkové,“ připomněl výzkumník z CARC. V roce 2019 pracoval jeho tým spolu s Řemeslným pivovarem Clock na projektu, v jehož rámci byla připravena ověřená technologie pro výrobu prvního českého bezlepkového, svrchně kvašeného piva z čirokového sladu. Pivovar jej dosud prodává pod názvem GLEE.

Využití čirokového zrna v krmivářství

Čirok může být zajímavou součástí jádrových krmných směsí pro brojlery, nosnice, prasata i skot. Lídrem v jeho krmení je v Evropě především Španělsko.

Zvířata ho ráda přijímají a velmi důležité je, že jeho zrno nenapadá většina hub produkující mykotoxiny, takže díky němu dochází i k „ozdravění“ krmných směsí.

Čirok by však neměl být považován za náhradní obilninu, ale spíše za možnost ke zlepšení úrovně efektivity v krmivářství.

Rufuss – nová registrovaná odrůda čiroku zrnového z CARC

Letos v březnu zaregistroval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně novou bělozrnnou odrůdu čiroku zrnového s názvem Rufus, která pochází ze šlechtění Jiřího Hermutha. Po Ruzroku je to již druhá česká odrůda.

Na rozdíl od Ruzroku má ale odlišné vlastnosti a využití. Užitná hodnota je dána kombinací výnosu suché a zelené hmoty na úrovni liniových odrůd a odolnosti proti poléhání.

Proto je nová odrůda, v porovnání s registrovanými liniovými odrůdami čiroku na siláž v rámci sortimentu nízkých, typově zrnových odrůd pěstovaných na biomasu nebo siláž, pro tento sortiment přínosem.

Biomasa hubení škůdců

Výnosná pícnina Ruzrok již byla registrovaná i pro využití jeho biomasy, a to především pro energetické účely, případně i jako strniskové meziplodiny, kdy dokáže narůst i v podmínkách, kdy jiné meziplodiny ani nevyklíčí, a přitom méně vytahuje vodu.

Výhodou u mladých rostlin čiroku je, že obsahují v zelené hmotě látku dhurrin. Ten se za určitých podmínek štěpí a uvolňuje kyanovodík. Toho lze velice dobře využít.

„Když čirok vysejeme jako letní strniskovou meziplodinu s fytosanitárním efektem, jeho mladé rostliny mulčujeme a zapravíme biomasu do ornice, dochází při dobrém načasování k omezení výskytu populace háďátek, hub i dalších půdních patogenů a škůdců,“ poznamenal Jiří Hermuth.

Husté a hluboké kořeny čiroků jsou také schopné vylučovat do okolního prostředí směs látek (exudáty), které potlačují vývoj plevelů. Odpuzují rovněž hlodavce pohybující se v podzemí.

Čirok je tak schopen pole ochránit například před přemnoženými hraboši, kteří dokáží na úrodě napáchat obrovské škody. Atraktivní je i jako zdroj potravy pro včely, a to zejména na přelomu července a srpna, kdy jsou již ostatní přírodní zdroje omezené.

„Pro české zemědělství a potravinářství má tedy tato plodina obrovský potenciál, který jen musíme skutečně začít využívat. Náš ústav je připraven zájemcům poradit,“ zdůraznil.