Francouzského krále Františka I. už roky trápí záhadná nemoc. Tělo má poseté boláky a den ode dne slábne. „Je to trest! Za jeho prostopášný život,“ šuškají si dvořané o záletném panovníkovi. Léčba rtutí navíc ani trochu nepomáhá. Spíš naopak.

„Kdyby každá noc byla tak sladká jako tahle,“ usměje se francouzský král František I. (1494–1547) na svou mladičkou milenku. Netuší přitom, jaké krušné chvilky si v budoucnu zažije.

V těle mu totiž bují jedna z nejnebezpečnějších nemocí, která se Francií šíří – syfilis. V jeho případě se ale nejedná o náhodnou nákazu, nýbrž o rafinovanou pomstu!

Když se král, proslulý svými četnými zálety, začal dvořit krásné ženě pařížského právníka Ferrona, ten mu to neváhal vrátit. „Za tohle ještě zaplatí,“ dušoval se rozzuřený muž.

V jednom pařížském nevěstinci se záměrně nakazil pohlavní nemocí, potom infikoval svou ženu, a tak se syfilis dostala až ke králi. Netrvá to dlouho a objeví se u něj první symptomy…

Je libo rtuťové pilulky?

Františka trápí únava, bolest hlavy i nepříjemná vyrážka na těle. Pilně se proto podrobuje guajakovým kúrám a osobně si dá z Jižní Ameriky dovézt větší množství tohoto dřeva, které je tehdy považováno za téměř zázračné. Polyká také tzv. pillulae Barbarossa.

Ty obsahují rtuť, mouku a projímadlo – je to tedy dost jedovatý preparát. Těžko říct, jestli Františkovi způsobuje větší utrpení choroba nebo její svérázná léčba.

„Celé hrdlo, jazyk i horní patro jsou plné boláků, jejich čelisti otékají, vypadávají jim vlasy a postupně vyměšují páchnoucí šlemy a výkaly, jenž znečistí a nakazí, cokoli potřísní,“ popisuje bezútěšný stav pacientů německý humanistický básník Ulrich von Hutten (1488–1523).

Milostných radovánek se ale francouzský král nevzdá. A nemá k tomu ani důvod – mezi lékaři se totiž v jeho době šíří zvěsti, že nemoc může vyléčit pohlavní styk s pannou!