Spánek nám zabere přibližně třetinu života. A ačkoli se někomu může zdát, že na spánku není nic zajímavého, je to přesně naopak. Ve snech se totiž objevuje množství dějů či detailů, na které by v bdělém stavu nikdo ani nepomyslel!
Po staletí se filozofové a teologové, stejně jako dnes neurovědci, snažili objasnit, proč lidé vlastně sní. Ani dnes, kdy o snění máme již poměrně dost informací, není účel a význam snů plně pochopen. Lidé sny odjakživa chápali jako předzvěst budoucnosti a šanci, jak odvrátit případné nebezpečí.
Některé spánkové vidiny se totiž občas opravdu vyplnily, o čemž svědčí historické záznamy.
Sny věští budoucnost
Například perského krále Xerxa varoval sen před napadením Řeky. Naopak římský císař Marcus Aurelius objevil díky snu prostředek proti závratím a chrlení krve. A četné lékařské rady našel řecký lékař Asklepiades právě ve snech svých pacientů. Ovšem v různých kulturách mohl mít totožný sen naprosto jiný význam.
Například když se Řekům zdálo o tom, že jim lezou z ucha mravenci, mělo to znamenat, že budou mít štěstí, u Římanů tento sen naopak věštil smůlu.
Proč je snění důležité?
Vědeckých názorů na to, proč sníme, existuje několik. Mnoho neurologů a psychologů zastává teorii konsolidační hypotézy, podle které jsou sny důležité především pro citový stav a duševní vyrovnanost člověka. Ostatně ne nadarmo se říká, že ráno bývá moudřejší večera. Po obtížném dni je lidská mysl roztěkaná, mohou se v ní mísit pocity viny, příkoří, strach z nesprávných rozhodnutí a podobně.
Během snění se lidský mozek se všemi těmito pocity a vzpomínkami vyrovnává.
Sen, který mohl zabránit leteckému neštěstí
V minulosti se ovšem vyskytly i takzvané prorocké sny, které lidi varovaly před neštěstím. Například roku 1979 se poštovnímu úředníkovi D. Boothovi ze Cincinnati v americkém Ohiu opakovaně zdál strašný sen, ve kterém byl svědkem leteckého neštěstí. Proto se rozhodl kontaktovat místní letiště.
Ačkoli společnosti American Airlines zavedla mimořádná bezpečnosti opatření, tragédii se zabránit nepodařilo. Dne 26.
května vybuchlo hned po startu letadlo DC10 s 257 pasažéry na palubě.
Školu zasype něco černého!
K tragédii došlo i v říjnu 1966, kdy se na anglické hornické město Aberfan sesunulo 150 000 tun půdy a důlního odpadu. Zavalena byla i místní škola, ve které zahynulo 116 dětí. Matka jedné z obětí, desetileté E. M. Jonesové, vypověděla, že dva dny před tragédii jí dcerka řekla, že brzy umře, ale že se nebojí, protože bude v nebi s Ježíškem.
Zdálo se jí totiž o tom, že její školu zasypalo „něco černého“.
Po čem toužíme
Sny mohou být rovněž realizací podvědomých tužeb a přání, která jsou reálně neuskutečnitelná. Ve snu můžeme být mnohem odvážnější než ve skutečnosti, zareagovat jinak než běžně, případně říci lidem, co si o nich doopravdy myslíme, což bychom v realitě nezvládli. Mohou být rovněž simulátorem pro trénink dovedností, lze v nich například šílenou rychlostí sjíždět strmé kopce na lyžích bez rizika smrti, případně hrát excelentně na hudební nástroj a vyprodat koncertní sál.
Geniální nápad? Leda ve snu!
Ostatně řada slavných myšlenek a vynálezů vznikla právě ve snech. Například Grahamu Bellovi se zdálo o telefonu, stejně tak Paul McCartney složil jednu z nejslavnějších písní skupiny Beatles, Yesterday, ve spánku. Německému chemikovi F. A. Kekulému se zdál sen o neznámém vzorci, ze kterého se vyklubal benzen, nejslavnější objev jeho kariéry.
O vazbách atomů v molekulách se zase zdálo švýcarskému chemikovi A. Wernerovi.
O dva roky později získal za svůj „sen“ Nobelovu cenu.
Jak sny vznikají?
Sny jsou pro člověka velmi důležité. Kdy ale vznikají? Sny se odehrávají v REM fázi spánku, který je doprovázen rychlými pohyby očí, a vznikají v zadní části mozku označovaném jako mozkový kmen. Na jejich tvorbě se podílejí i další mozkové části. Střední mozek do snů přidává emoce, optické a sluchové efekty, amygdala a limbický systém zase pocity strachu, úzkosti, zlosti a zmatku.
Oproti tomu mnohé oblasti předního mozku, které ovládají jazyk, logiku či kritické myšlení, jsou během snění zcela vypnuty.
Mýtus, nebo pravda?
Sny mohou být černobílé. PRAVDA
Jen asi 70 % lidí se zdají barevné sny, zbytek sní jen v odstínech černé a bílé barvy. Týká se to především starších lidí, kteří ještě pamatují černobílé televizní vysílání.
Nevidomým se sny nezdají. MÝTUS
I lidé, kteří nevidí, sní, ale jinak, než byste očekávali. Pokud jsou slepí od narození, sny si neumějí představit, ale dosahují jich pomocí ostatních smyslů – sluchu, čichu, hmatu a chuti. To se však netýká těch, kteří o zrak přišli až během života.
Ve snech potkáváte neznámé tváře. MÝTUS
Ačkoliv máte pocit, že tváře lidí, které se vám promítají ve snech, jste nikdy předtím neviděli, není to pravda. Ve skutečnosti se vždy jedná o lidi, které jste už někdy v životě potkali, jen si je nemusíte pamatovat.
Mně se sny nezdají! MÝTUS
Většina lidí má čtyři až šest snů za noc, ale až 95 % z nich si své sny zkrátka nepamatuje. Pět minut po skončení snu zapomínáme 50 % jeho obsahu, za dalších pět až 90 % toho, o čem byl. Lepšímu zapamatování snu napomáhá přirozené probuzení bez budíku a zaměření se na obsah snu hned po procitnutí.
Děti si sny pamatují lépe něž dospělí, ženy více než muži.
Někteří lidé se ráno nemohou vykopat z postele. PRAVDA
Ti, kterým se po probuzení zoufale nechce vstát z postele, mohou trpět duševním onemocněním zvaným dysanie. Při něm je velmi těžké přinutit se opustit vyhřátou postel. Může však svědčit o nevhodné spánkové hygieně, případně o zdravotních problémech.
Sny mužů a žen se liší. PRAVDA
U obou pohlaví se mohou vyskytnout i agresivní, sexuální či militantní sny, a to dokonce stejně často. Ve snech žen však častěji figurují jejich rodinní příslušníci, malé děti a domov.
Noční můry jsou plné hororových scén. MÝTUS
Krátké děsivé sny (terror attack) postihují až 60 % dětí ve věku mezi 3 a 12 roky. Může se jim například zdát o tom, že jim hoří dům, nebo že mají pod postelí hada. U dospělých nebývají noční můry tak časté, vyskytnout se však mohou, aby vám dali najevo, že je potřeba najít řešení problému, se kterým se potýkáte.
Monstra a hororové scény se v nich většinou nevyskytují, spíše emoce jako jsou zmatek, smutek či vina.
Nemocní jsou ve snu zdraví. PRAVDA
Vědci zjistili, postiženým lidem se často zdá, že jsou zdraví. Paraplegici či lidé bez končetin ve snech často běhají nebo jezdí na kole, neslyšící naslouchají svému okolí, němí dokážou hovořit. Jejich mozek napodobuje zdravý život, ve kterém vše běží, jak má.
Ovšem lidé, kteří prožívají fyzickou bolest, například popálení, ji až ve 40 % případů zažívají i ve snech.
Facebook
Twitter
RSS