Poslední doba ledová byla časem velkých změn. Z Evropy zmizeli neandertálci a nahradili je anatomicky moderní lidé. Docházelo k dramatickým proměnám klimatu. Populace lidí opouštěly a znovuosidlovaly nehostinný kontinent.

Až dodnes nebyly o tomto období k dispozici téměř žádné informace. Nyní se ale vědcům z Harvardu díky analýze DNA podařilo nahlédnout do minulosti.

Až donedávna byly k dispozici pouze čtyři vzorky DNA lidí, kteří Evropu obývali v průběhu poslední doby ledové.

Podle vedoucího nejnovější studie genetika Davida Reicha je ale rekonstrukce historie z tak malého vzorku podobná, jako bychom se ze čtyř obrázků snažili dát dohromady děj celého filmu.

Vědci z Harvardovy univerzity proto vypracovali rozsáhlou studii genetického materiálu obyvatel ledové Evropy.

Podařilo se jim nashromáždit 51 vzorků DNA. Z takového množství genetického materiálu už bylo možné vyčíst řadu zajímavých informací o populačních proměnách v období před 45 000 – 7 000 lety.

Výsledky výzkumu odhalily dvě velké události v prehistorickém osidlování našeho kontinentu.

Evropa pokrytá ledem

První anatomicky moderní lidé přišli do Evropy před 45 000 lety. V tomto období kontinent ovládalo chladné podnebí. Doba ledová ale ještě nebyla na vrcholu. Maximum zalednění nastalo před 25 000 – 19 000 lety.

Pevninské ledovce tehdy pokrývaly Skandinávii i severní Evropu. Na západě sahaly až do dnešní severní Francie.

Před 33 000 lety byla z neznámých příčin tato populace vytlačena jinou skupinou. Potomci „zakladatelů“ ale Evropu znovu zalidnili před 19 000 lety z jihozápadu – dnešního Španělska.

Tuto událost genetici považují za první velkou populační proměnu pravěkých osadníků.

Podle pravěkých genů došlo ke druhé události před 14 000 lety. Po Evropě se rozšířila populace s velmi odlišným genomem. Tito lidé na rozdíl od předchozích osadníků, přišli z jihovýchodu, pravděpodobně oblasti dnešního Turecka a Řecka.

Nově zabydlení lidé pak v Evropě přetrvali velmi dlouhou dobu. Jejich genetická stopa sahá až k příchodu prvních zemědělců.